Neymar's fucking true (CZ) [1. série] ✔

36. Sousedé

Snad se bude líbit. :)) Dala jsem na vaše komentáře a aktivitu. Dneska jěště jeden díl. 

Přijeli jsme do podzemních garáží mého bytu a snažili se pobrat co nejvíc tašek. Už jsem šla jenom já, konečně naposled se třema taškama a snažila se zmáčknout tlačítko od výtahu, ale vůbec se mi nedařilo. Tři tašky se dobře pronesou. Už jsem se pomalu začínala vzdával, když k výtahu přišli dva kluci a zmáčkli to zasraný malý tlačítko za mě. Vypadali jako dvojčata. Jeden byl takovej roztomiloučkej a vypadal tak na 17/18 víc ne, druhej vypadal starší odhaduji na 18/19 a měl krásné modré oči, které zířili na dálku.  (fotka v médiích, jedeme od začátku, takže 1. a 2. kluk kdyby někdo nevěděl :D)
"Děkuji" oddechla jsem si.
"Nemáš zač" ozval se jeden z nich, ten mladší. Výtah se otevřel a my do něj nastoupili.
"Ukaž, já ti pomůžu." nabídl mi pro tentokrát ten starší.
"Děkuju. Jinak já jsem Carol." představila jsem se a mile se usmála.
"Já jsem Hayes" řekl mladší "A tohle je Nash" ukázal na modrookého kluka vedle sebe, který se mile usmál a tím mi ukázal nádherný úsměv.
"Ráda vás poznávám."
"To my tebe" řekli zároveň. "Ty tu si asi nová co?" řekl Nash.
"Jo bydlím v pátém patře, ten byt co se prodával jestli víte."
"Aaa, tak to jsme sousedi." zasmál se Nash. CIN. Dveře od výtahu se otevřeli a my vyšli, kluci mají dveře naproti mým, takže mi jen donesli tašky před dveře, rozloučili se a odešli domů.

Další den

Ráno jsem se probudila kolem 10 a Santi vedle mě neležel. Myslela jsem si, že je třeba v koupelně nebo někde, ale on nebyl vůbec nikde. Začala jsem docela panikařit a on tomu taky moc nepomáhal, když mi nezvedal mobil. Nervozně jsem chodila od kuchyňské linky ke dveřím na balkon, jen v delším tričku, které mi sahá do půlky stehen  a spodním prádle. Po hodině se nervování někdo zazvonil. Šla jsem tedy otevřím a uviděla Santiho. Tak teď mi spadl pořádnej balval ze srdce, ale Santi tam nestál sám, stál tam s ním kluk. Vyčesané vlasy nahoru, krásný úsměv, hnědozelené oči no a prostě byl pěknej. (v médiích 3. kluk :D)
"Můžeš mi říct proč mi nezvedáš mobil?" bylo mi jedno, že tam s ním někdo je.
"Sorry ségra, ale byl jsem venku taky s Cameronem." ukázala na kluka za ním. Ten na znak pozdravu zvedl ruku.
"Ty chodíš ven s cizíma lidma?" opřela jsem se o dveře.
"Cameron není cizí." udělal ten jeho nepopsatelný ksicht.
"Ne? Ty v Barceloně někoho znáš?" divila jsem se a byla docela nasraná.
"Teď už jo." zasmál se, ale já měla pořád ten kamený výraz. "A uhli ségra ať můžeme jít dovnitř." odstrčil mě.
"Ahoj" řekl Cameron a vešel dovnitř. WTF?! Tohle je normální? Jsem tak neskutečně vytočená, že to není možný. Dveře jsem zavřela, tím že jsem s nimi pořádně bouchla.
"Máte to tady pěkný." řekl Cameron a ohlížel se po obýváku.
"Mám. Je to můj byt a on tu je jenom na prázdninách. A teď kdyby jsme mě omluvili šla bych se převlíct." všimla jsem si jak si mě Cameron prohlédl od hlavy až k patě a naopak. Lhala bych kdybych já neudělal to samé, ale už u dveří. Jen jsem zakroutila hlavou, otočila se na patě a šla si udělat ranní hygienu. Oblíkla jsem si černé legíny a dlouhé červené tričko, které jsem si na bodu zavázala na suk.
V kuchyni jsem se nasnídala, zatímco kluci si podívali a dívali se na tv v obýváku. U snídaně jsem si psala s Neymarem, který mě přemlouval na další schůzku.
"Camerone, ty bydlíš kde?" zeptala jsem se.
"Naproti vám." usmál se.
"Ty bydlíš s Nashem a Hayesem?" divila jsem se.
"Jo a ještě s náma bydlí jeden kluk. Jmenuje se Carter." (v médiích poslední kluk :D kdyby někdo nevěděl :DD)  uchechtl se. Fajn, musím odsud. Cameron se mi začíná líbit a to nesmím a navíc jsem na něho naštvaná. Všichni víme, že zakázané ovoce nejlíp chutná. Napsala jsem Neymarovi, že přijedu k němu a dovezu Davimu to co jsem mu slíbila, ale on mi odepsal, že pro mě za hodinu a půl přijede až pojede z tréningu. Je půl 4. Fajn jdu se chystat. Šla jsem zpátky do koupelny, usela jsem prvně udělat svojí potřebu.
"Yeeeeeeeessssss" zařvala jsem po tom, co jsem zjistila, že jsem to dostala. Jo vím divná reakce, všichni jsou z toho vždycky na nervy, ale já jsem teď v sedmým nebi, protože nejsem těhotná.
Ozvalo se zaklepání na dveře "Ségra? Si v pohodě?" ozvalo se za dveřmi. Umyla jsem si ruce, otevřela dveře a usmála se na Santiho z Cameronem.
"Víc než v pohodě." řekla jsem a dala Santimu pusu, po které jsem se zamkla v koupelně a vlezla do sprchového koutu. Po sprše jsem se namalovala a jen v ručníku a spodním prádle přeběhla do šatníku. Rozmýšlela jsem co na sebe, až jsem se rozhodla pro černé rifle, šedý svetřík s černým srdcem, černé brýle a černé vansky. Ze šatny jsem přešla do obýváku, kde na mě padli pohledy kluků.
"Ty někam jdeš?" zeptal se Santi.
Nestihla jsem odpovědět, protože to za mě udělal Cameron. "Jde na rande. Nevidíš?". Nad jeho odpovědí jsem se jen zasmála vzala černou kabelku, do které jsem hodila hračky pro Daviho a všechny potřebné kraviny.
"Nevím kdy příjdu, ale když někam půjdeš ZAMKNI." zdůraznila jsem poslední slovo, protože Santi má ve zvyku nechat odemčeno. "Kdybych nepřišla do půlnoci, tak na mě nečekej a doufám, že víš kdy máš jít spát."
"Neboj pohlídám ho." usmál se Cameron.
"JO? Ty tady budeš do rána? Protože jestli jo, tak já se nemusím ani vracet." zvedla jsem levý koutek úst a tím jsem se zašklebila.
"To ne, ale kdyby něco Santi může přespat u nás. Přece jen by mu chlapská společnost prospěla."
"Fajn, kdyby něco můžeš spát u kluků, ale napíšeš mi nebo zavoláš. Jasné?"
"Jo mami." protočil očima Santi. Chtěla jsem něco říct, ale přerušilo mě vzonění mého mobilu -Neymi-. Zvedla jsem mobil a dala ho k uchu "Už jdu, chvilku počkej." řekla jsem a hned zavěsila. Ještě jsem si vzala žvejku a utíkala za mým úžasným přítelem.

Další díl za náma .... Tolik kluků v jedné části snad ještě nebylo. :DD
Děkuji za VOTES a komentáře. :3 Jste zlatíčka. Další díl v sobotu. :)