✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨
Jacob:
Tak tohle je přesná ukázka toho, jak byste svým rodičům neměli zdělovat svou orientaci.
"Paní Frolenzová, pojďte si o tom popovídat někde v soukromí." Nabídl jsem ji a doufal, že půjde.
"Vy, pane Ewansi na mě nemluvte. Iane, jdeme domů." Řekla naštvaně a vzala Iana za zapěstí.
Ian:
Vytrhl jsem svou ruku z jejího sevření. "Ne, mami, už nejsem malý abys mi přikazovala co mám a nemám dělat." Vyštěkl jsem na ni ale pak si uvědomil, že zrovna na mámu nesmím vybouchnout a už vůbec ne teď.
"Mami, prosím tě, pojď si s námi někam sednout a probrat to v klidu." Prosil jsem ji klidným hlasem.
Máma těkala pohledem ze mě na Jacoba a zase zpět.
Pak nakonec kývla. Usmál jsem se.
Na rohu ulice byla kavárna, takže jsme šli tam.
Jacob:
Byl jsem rád, že si to nechá vysvětlit.
Sedli jsme si do rohu malé kavárny a objednali si kávu. Paní Florenzová vypadala jako by první šok už pominul.
Možná bych se mohl zkusit o konverzaci.
"Paní Florenzová," zastavila mě zvednutým ukazováčkem. Pochopil jsem, že potřebuje ještě chvíli na rozmyšlenou.
Ian:
Jacob se ji pokoušel oslovit ale zastavila ho zvednutým prstem.
To ticho u stolu jsem už déle nemohl snášet. "Mami?" Oslovil jsem ji tázavě a upřeně ji sledoval.
"Počkej, Iane. To, že jsi na stejné pohlaví, jsem tak nějak vypozorovala už dávno ale co mě nejvíc šokuje, že si zrovna začneš se svým učitelem." Promluvila konečně a teď jsem byl v šoku já.
"A co se týká vás, pane Ewansi, vy jste ho měl doučovat a ne mu poplést hlavu." Řekla ještě rozlobeně na Jacoba a zabodla do něj svůj pohled.
"Mami, snad si nemyslíš, že zanedbávám doučování?" Zeptal jsem se. "Moc bych se tomu nedivila." Pronesla máma a stočila pohled na mě.
Jacob:
Měla plné právo se na mě zlobit. To já jsem popletl Ianovi hlavu. Mezi námi by měl být čistě profesionální vztah. Ian je přece můj student a já jsem jeho učitel.
"Paní Florenzová, uznávám, že jsem popletl vašemu synovi hlavu, za to velice omlouvám ale nikdy bych nedovolil aby zanedbával doučování.
Výsledky vašeho syna jsou vynikající a troufám si říct, že je připraven na druhý ročník." Pronesl jsem pravdivě.
Paní Florenzová na to jen kývla.
"A jak je to s tou brigádou?" Ptala se dál.
Viděl jsem na Ianovi, jak posmutněl. Nechtělo se mu o tom mluvit a ani se mu nedivím.
"Iane, prosím tě, běž paní Florenzové vybrat nějaký zákusek." Navrhl jsem mu. Ian to pochopil a vděčně se na mě usmál.
"Víte, paní Florenzová, nechtěl jsem odpovídat před ním ale včera se tam stala situace, kvůli které už tam nebude chodit." Řekl jsem ji tiše ale rázně. "Jaká?" Zajímala se vyděšeně. "Manažér se pokusil znásilnit Iana." Informoval jsem ji. Ta jen zděšeně dala ruce před ústa.
"Ale do včerejška tam poctivě chodil." Dodal jsem.
Ian:
Při zmíňce o brigádě se mi zvedl žaludek. Byl jsem vděčný za to, že mě Jacob poslal pryč, protože bych se nejspíš pozvracel.
Vybral jsem mamce zákusek a vrátil se zpátky ke stolu. Věděl jsem, že ten zákusek byla jen zástěrka ale máma bude potřebovat ty informace střebat a to se nejlépe dělá nad něčím sladkým.
Položil jsem zákusek před mámu a ta se hned postavila a objala mě. Nechápavě jsem se podíval na Jacoba ale mamčino objetí jsem opětoval.
"Proč jsi mi o tom neřekl?" Zeptala se mě máma, když mě konečně pustila z náruče. "No víš, mami, není to zrovna s čím bych se chlubil." Pronesl jsem rozpačitě a sedl si zpátky na své místo.
"Šli jste s tím na policii?" Zeptala se máma. "Pokud manažer nesplní mé požadavky, tak půjdeme." Ozval se Jacob. "Jaké požadavky?" Zajímala se máma.
Jacob:
Ian se vrátil i se zákuskem a hned jak ho jeho máma viděla v momentě se postavila a objala ho. Ian nechápavě zíral a já byl rád.
Tuším, že tohle setkání skončí příjemně, za což budu jen vděčný.
Chtěla vědět jaké požadavky jsem stanovil manažerovi a já neměl problém ji to říct.
"To jste udělal moc dobře." Souhlasila s mým jednáním.
Na Ianovi šlo vidět, že se mu tento směr rozhovoru nezamlouvá.
Ian:
"Mami a jak si vypozorovala, že nejsem na holky?" Zeptal jsem se, protože mě to samotného zajímalo a protože jsem chtěl změnit téma.
Máma se na mě usmála a pohladila mě po vlasech.
"Mateřský instikt." Pronesla mile a s úsměvem. Jen jsem zmateně koukal na mámu a na Jacoba, který vypadal jako by věděl o čem máma mluví. Jediný kdo nebyl v obraze, jsem byl já a to mě štvalo.
✨ To by continued…✨
