Zakázané pouto

37. část

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Ian:
Po večeři mi Jacob zkrátil ty konečky a dali jsme si společnou vanu.

"Jak na tebe ten Paul působil?" Zeptal jsem se a podíval se na něj. "Ze začátku byl ostražitý ale pak byl přátelský a dokonce i zaskočený. Myslím si, že až pozná, co je Oliver zač, tak od něj uteče." Odpověděl mi a líbnul mě na špičku nosu.

Jacob:
Zaskočil mě tou otázkou ale nechtěl jsem mu lhát.
Po mé odpovědi jsem ho líbnul na špičku nosu a přitiskl si ho na svou hruď. Opřel si o mě hlavu a nechal se mnou hýčkat.

Po chvíli začala voda chladnout, tak jsme vylezli a Ian se hned zabalil do osušky. Stydlín jeden, pomyslel jsem si s úsměvem. Druhým ručníkem si začal sušit vlasy. Přistoupil jsem k němu ze zadu a vzal mu ručník. Začal jsem mu sušit vlasy.
Potom jsem toho nechal a začal mu zasypávat krk drobnými polibky.
"Ty se přede mnou stále stydíš?" Zeptal jsem se pobaveně a rukou mu sjel k ručníku a chtěl jsem mu ten ručník stáhnout ale jeho ruce mě zastavily.

Ian:
Tušil jsem, že to sušení vlasů nebude jen tak. "Ano. Snad ti to nevadí." Odpověděl jsem a neodvážil se otočit, protože jsem byl rudý až na zadku.
Tohle nedopadne dobře i když bych chtěl.

Jacob:
"Nevadí, právě naopak. Příjde mi to roztomilé." Řekl jsem a mezitím si ho otočil na sebe. Zase červenal, usmál jsem se a jemně políbil jednu rudou tvář a pak druhou. "Ale ty se nemáš za co stydět, zlato. A víš proč?" Zeptal jsem se a pohrával si s jeho vlasy.

Ian:
"Vím, říkáš mi to stále i když si to nemyslím." Řekl jsem. Vážně si nemyslím, že jsem hezký ale zase si nemyslím, že jsem kdoví jak ošklivý.
Ve srovnání s ním jsem nicka.

Jacob:
"Iane, proč si myslíš, že jsem s tebou?" Položil jsem mu otázku a vzal jeho ruce do svých dlaních.
To jeho sebevědomí mi začíná pěkně štvát. Je nádherný a chci aby si to konečně přiznal a neměl nějaké pochybnosti.

Ian:
Ta otázka mě tížila delší dobu. Pokládal jsem si ji vždy, když jsem sledoval Jacoba ať už při vaření nebo když seděl a nic nedělal. Byl o hodně krásnější než já.
"Kvůli mým vlasům?" Řekl jsem s mírným úsměvem první blbost, která mě napadla.

Jacob:
Musel jsem se zasmát. Tušil jsem, že řekne nějakou blbost. Stáhl jsem ho do své náruče a ruce kolem něj omotal. "Víš, že je to blbost." Pronesl jsem šeptem do jeho vlasů.

Ian:
Objal jsem ho kolem pasu a víc se k němu přitulil. Krásně voněl a hřál a byl nahý. "Vím." Pronesl jsem a políbil ho na krku.
Najednou jsem ucítil, jak mi padá ručník. Nechal jsem ho spadnout a zabořil svou tvář do jeho hrudi.

Jacob:
Byl tak roztomilý, když se červenal. Usmál jsem se a vzal ho jemně za bradu. Zvedl jsem mu hlavu abych se na něj podíval. "Jsi tak roztomilý, když se červenáš." Řekl jsem a políbil jednu jeho načervenalou tvář. "Ta tvá stydlivost je rozkošná." Pravil jsem a políbil jeho druhou načervenalou tvář. Sklonil jsem se k jeho uchu. "A to nemluvím o tvém nádherném sexy tělíčku." Pošeptal jsem a olízl mu ušní lalůček. Odpověděl mi zasténaním. Zasmál jsem se.

Ian:
Proč mi tohle dělá? To chce abych byl úplně rudý, jestli to víc jde nebo co?

Jacob:
"Miluji tvou povahu i tvou dokonalou postavu. Miluji tě takového jaký jsi, protože jsi dokonalý." Řekl jsem a přitom se mu upřeně díval do očí.
Poznal jsem na něm, že ho ty má slova dojaly. Objal jsem ho a on mi hned zabořil hlavu do ramene.

Ian:
Po těch jeho slovech jsem už přestal řešit svou červeň. Stáhl si mě do objetí, za které jsem byl vděčný. "I já tebe miluji, Jacobe, a hrozně moc." Pronesl jsem scoro neslyšně a zabořil hlavu do jeho ramene.

Jacob:
Nechápu jak jsem se mohl takhle rychle bláznivě zamilovat ale stalo se a nelituji toho.

Jen to bude hodně těžké pro nás oba jak se vrátíme do školy ale to taky zvládneme, musíme.

"Pojď, půjdeme do ložnice." Zašeptal jsem a vzal ho kolem ramen a zamířil z koupelny do ložnice.

✨ To be continued…✨