Jacob:
Postavím se a natáhnu si kalhoty. Otočím se na Iana, který ke mě natahuje ruce. Zasměju se. Ten kluk je k popukání. Skloním se k němu a políbím ho. Vezmu ho do náruče. Zamířím do koupelny, kde ho posadím na pračku a napouštím vanu přidám pěnu. Pak se vrátím k mému pokladu.
Ian:
Ani jsem si neuvědomil, jak jsem z toho ve skutečnosti vyčerpány. Ale do práce budu muset i tak. Nechci se vymlouvat.
Jacob:
Byla na něm vidět jistá únava. "Jsi unavený?" Zeptám se a dám mu pramen vlasů za ucho.
Ian:
"Jo...ale né nijak extra...Nemáš tu gumičku? Nechci si namočit vlasy." Řeknu, i když jedna gumička mi asi stačit nebude. Možná bych se měl nechat ostříhat....ale zase nechával jsem si to růst tak dlouho...
Jacob:
"Jo, něco bych tu mohl najít." Řeknu a přesunu se k zrcadlu nad umyvadlem. Vytáhnu malý kelímek a otevřu ji. Vytáhnu nový svazek gumiček a podám ten svazek Ianovi.
Ian:
"Děkuji." Udělal jsem si dva vysoké culíky a z nich pak ještě dva drdoli. Snad to bude držet.
Jacob:
Sleduji ho jak si dělá dva drdoly a musím se smát. Vypadal tak roztomile. "Tak pojď." Poznamenám a vezmu ho do náruče a odnesu k vaně a opatrně ho položím do horké vody.
Ian:
Chytil jsem se ho a úlevou vydechl. Sice ta voda trochu štípala,ale ihned jsem si na to zvykl. Pozoroval jsem ho a udělal mu ve vaně místo.
Jacob:
Sednu si za něj a opřu se o vanu. Obejmu ho a políbím ho na krku. "V jedenáct jdeme do cestovky." Oznámím mu.
Ian:
"Ah..a jo. Úplně jsem na ta zapomněl." Přiznám a opřu se o něj. Chytím ho za ruku a propletu si s ním prsty. "Těším se na to...Budeme pořád jen spolu...bude to skvělé." Prohodím s úsměvem a pak ho na ruku políbil.
Jacob:
"Taky se těším, zlatíčko." Řeknu a pevně ho obejmu.
Takové sliby mi dával i Oliver a co pak udělal. Ale Ian je jiný. Je roztomilý, citlivý a nádherný.
Ian:
Přivřel jsem oči a jen se vychutnával tuto chvíli. Ani nedokáži slovy popsat, jak s ním šťastný jsem a to co k němu cítím...nikdy jsem nic takového k nikomu jinému necítil.
Jacob:
Je mi s ním vážně dobře. Ne, díky němu jsem v sedmém nebi. A to ještě neví co jsem vymyslel na víkend. Bude to krása. Chci ho rozmazlovat a budu ho milovat. Natáhnu se pro hodinky. "Zlato, musíme vyrazit." Řeknu trochu neochotně. Chtěl bych umět zastavit čas.
Ian:
"Už?" Zabručím nespokojeně, ale nic na to nijak nenamítám a hned chvíli na to už i vylezu z vany. Trochu jsem se před ním zastyděl, když jsem před ním stál nahý. Ale ihned jsem to zase zahnal, když jsem si připomněl to, co jsme ještě před chvílí prováděli v obýváku.
Jacob:
"Ještě, že ta cestovka je kousek od mého bytu." Poznamenám povzbudivě a mezitím vylezu z vany. "Budeš tady přes noc?" Zeptám se ho. Snad odpoví kladně.
Ian:
Zabalil jsem se do ručníku a jemu taky jeden podal. "Jasně, ale asi si skočím domů pro nějaké věci. Nerad to říkám, ale máš hrozný vkus." Ušklíbl jsem se na něj provokatině. Samozřejmě jsem to nemyslel vážně, ale chtěl jsem si do něho i trochu rypnout.
Jacob:
Vezmu si od něj ručník a stáhnu si ho do náruče. "Tak já mám hrozný vkus, jo." Řeknu na oko uraženě a začnu ho lechtat.
Ian:
"Ne...hahaahha..." začal jsem se hlasitě smát a trochu se přitom i svíjel. "Nech....to stačí..Prosím dost.." hrkal jsem mezi smíchem.
Jacob:
Směju se s ním a když mě mezi smíchem prosil abych přestal, tak jsem poslechl ale pevně ho držel v náruči. Jedno je jasné. Je lechtivý a to mi vyhovuje. "Odvolej to." Požádám ho se smíchem.
Ian:
"Um..ne." Řeknu zprvu ale rychle si to zase rozmyslím. "Dobře, dobře. Nemáš hrozný vkus." Usměju se a položil mu hlavu na rameno.
Jacob:
"Hodný kluk." Poznamenám směšně a políbím ho na krk. Opatrně mu začnu sundávat ty gumičky a když jsem hotový tak hledám ten kartáč. "Půjdeme se obléknout a pak ti vyčešu vlasy." Řeknu.
Ian:
"To beru." Souhlasím s úsměvem. "Půjčíš mi něco? " zeptám se, i když to teď potom, co jsem řekl ještě před chvílí muselo znít dost divně. Ale já si na sebe nechtěl brát to, co jsem měl včera.
Jacob:
"Najednou ti můj vkus nevadí." Pronesu pobaveně a políbím ho. "Samozdřejmě. Vybereš si co budeš chtít." Odpovím s úsměvem a vezmu ho za ruku. Jdeme do ložnice. S tou ložnici opravdu musím něco udělat.
Ian:
Pevně jsem mu ruku stiskl a natiskl se na něj. Koukal jsem se do skříně a vybíral si.
Jacob:
Budu muset celou tu místnost přeorganizovat a vymalovat. Koupit novou postel. Asi by to chtělo oslovit nějakou desingérskou společnost.
Ian:
"Jsi v pořádku?" Optám se, když si všimnu jeho výrazu a zezadu ho objemu.
Jacob:
"Hm...jo jsem…… Jen jsem se zapřemýšlel." Řeknu a políbím ho. Přistoupím k šatníku a vytáhnu si věci. Začnu se oblékat.
Ian:
Něco jsem si vybral a převlékl se do toho. "Jseš si tím jistý...jestli chceš, můžeme si o tom promluvit..i když vím, že nejsem zrovna nejlepší společník."
Jacob:
Zrovna jsem se chystal obléct triko. Podívám se na něj a přistoupím k němu. Vezmu jeho tvář do svých dlaní. "Zlato, ty jsi ten nejlepší společník a určitě si o tom promluvíme ale teď rozhodně není čas." A letmo ho políbím.
Ian:
Zčervenal jsem a doslova po něm s objetím skočil, až přitom málem spadl. Pevně jsem ho objímal. To co říkal, mě hřálo u srdce.
Jacob:
Měl jsem co dělat abych nespadl, když se ten můj poklad na mě pověsí. Obejmu ho pevně a pohladím ho po vlasech. Každou minutou strávenou s ním ho miluji čím dál víc.
Ian:
Moc lidí mě vážně tedy nemuselo, hlavně kvůli tomu jak se pořád vztékám. Ale já mám ke vzteku vždycky dobrý důvod...nevztekám se jen kvůli blbostem. Byl jsem tedy rád za to, že se mnou rád tráví čas. Pomalu jsem se odtáhl a oblékl se. "Tak půjdeme tedy?"
*Krásné počteníčko, sluníčka.💖*
