18. část

86 7 4
                                    


*Ahojky*

Jacob:
Za chvíli usnu a zdá se mi o Ianovi.

Ráno se probouzím první. Sleduji jak pravidelně oddechuje a přes tvář mu spadlo pár pramenu vlasů. Dám mu je stranou a koukám na tu andělskou tvář.

Ian:
Pomalu se probouzím a všimnu si toho, jak se na mne kouká. Trochu zrudnu a pak vydechnu. "Jsi vzhůru už dlouho?"

Jacob:
"Jen chvilku....Dobré ráno, zlatíčko." Popřeju mu s úsměvem a dlouze ho políbím.

Ian:
"Dobré.." šeptnu po polibku a promnu si oči. "Nemohl bych ještě chvíli ležet?"

Jacob:
"To víš, že můžeš." Odpovím mu a letmo ho políbím. "Já si jdu udělat kávu." Oznámím mu.

Ian:
"Hmhm." Jen Zakývám hlavou a zachumlám se zpátky do deky.

Jacob:
Ještě ho políbím na čelo a jdu do kuchyně. Udělám si kávu a sednu si ke stolu a podívám se na ty papíry z cestovky. Egypt. Je to pozoruhodný stát a ta destinace Marsa Alam vypadá nádherně. Bude to báječná dovolená.

Ian:
Ještě nějakou chvíli jsem takhle ležel než jsem konečně vstal a šel za Jacobem do kuchyně. Přešel jsem k němu a objal ho zezadu. "Mě se tam dneska nechce." Zabručím a přitulím se blíže k němu.

Jacob:
"Já ti věřím, zlato. Taky se mi tě nechce nikam pouštět." Řeknu smutně a posadím si ho do klína. Obejmu ho kolem pasu a hlavu opřu o jeho hruď.

Ian:
Prsty mu zajedu do vlasů a hladím ho. "Dneska večer bych to chtěl zase..." šeptnu a narudnou mi tváře.

Jacob:
Zvednu hlavu a usměju se na něj. "Uděláme si krásný večer." Řeknu a vášnivě ho políbím.

Ian:
Ihned jsem se do líbání zapojil a rukama mu zajel na záda. Už se na to těším.

Jacob:
Rukama mu zajedu pod tričko a přejíždím mu po hrudi. Rty přesunu na jeho krk a líbám ho. Měl bych přestat. Vymyslím něco pěkného na večer. Další překvapení. Přestanu ho líbat.

Ian:
Tiše jsem vydechl, pevně chytil jeho triko a užíval si to. Trochu nespokojeně jsem se na něho podíval, když přestal. Ale zase bych pak do práce asi i kulhal, jelikož bych neměl možnost se z toho vyspat a odpočinout si.

Jacob:
"Nedáme si společnou sprchu?" Zeptám se ho a pohladím ho po vlasech.

Ian:
"To bych moc rád.." zavrním a pomalu z něho slezu, aby si mohl stoupnout.

Jacob:
Postavím se a vezmu ho za ruku.
Společně vejdeme do koupelny.
Začnu mu sundávat pyžamo.

Ian:
Nechal jsem se od něho svléknout a jen ho přitom sledoval. Chtěl bych mu říct, jak moc si ho vážím...ale nechci, abych mu připadal naivní. Možná by ho to i odradilo..

Jacob:
Když jsme byli oba nazí vlezli jsme si do sprchy. Pustím vodu a věnuji se nejdřív Ianovi. Pomalu jezdím po jeho těle namydlenou houbičkou až je celý od pěny.

Ian:
Musel jsem se nad tím zasmát a z pěny si udělal Jacobovi vousy. "Teď vypadáš jako můj táta.." dostal jsem výbuch.

Jacob:
Zasměju se nad tím. Já ho prostě zbožňuji. "Ty se mi budeš smát?" Poznamenám se smíchem a udělám mu taky vousy. Směju se na celé kolo.

Ian:
Začal jsem se smát ještě víc, ale snažil se přestat, jelikož už mě z toho začínalo bolet břicho.

Jacob:
Když jsme se uklidnili tak ho obejmu. "Miluji tě, Iane." Zašeptám mu do ucha a políbím ho na tvář.

Ian:
Zarazil jsem se a totálně zrudl. Chtěl jsem mu to říct nazpátek, ale nezmohl jsem se ani na jediné slovo. Místo toho jsem začal nesmyslně a nervózně mumlat a snažil se mu to říct nazpátek. Málem se mi kvůli tomu i podlomily nohy. Proč mě to tak dojímá....

Jacob:
Musel jsem mu to říct. Znamená pro mě hodně ale to se vyjádřit slovy nedá. Za těch pár dní jsem se do něho šíleně zamiloval a to se mi nestalo ani s Oliverem.
Trochu se odtáhnu a zadívám se na něj. Dlouze ho políbím.

Ian:
Zavřu oči a natisknu se na něj. Líbám ho nazpět a rukama mu přejíždím po těle.

Jacob:
Po sprše jsme vylezli a začnu ho sušit. Když jsem hotový začnu ho lechtat.

Ian:
"Jacobe..." Začnu se smát a snažím se jeho ruce od sebe dostat. "Přestaň...Prosím.."

Jacob:
Na chvíli přestanu. "Promiň, co jsi říkal?" Zeptám se ho a když chce odpovědět, začnu ho lechtat znova.

Ian:
"Jacobe..." zabručím a snažím se přestat smát. Ale nejde to. Proto jsem ho začal lechtat taky.

Jacob:
Začnu se smát a po chvíli se vzdávám. Doufal jsem, že na to nepříjde, že jsem taky lechtivý ale mám smůlu. "Vzdávám se." Řeknu s úsměvem a zvednu ruce nad hlavu.

Ian:
Přestal jsem ho lechtat a s úsměvem ho jemně políbil. "To ze mne dělá vítěze." Jemně se ušklíbnu.

Jacob:
Polibek mu opětuji ale to vítězství ne. Po polibku ho ještě trochu polechtám a uteču z koupelny.

Ian:
Usměju se nad tím a jdu z koupelny za ním. "Ty podvádíš."

Jacob:
Uteču před ním do ložnice. Měl jsem nějakou hravou náladu. Začnu se oblíkat a pak se schovám do šatníku když slyším jak se blíží do ložnice.

Ian:
"Jacobe?" Koukám se kolem. Jako nejdříve mne napadne podívat se pod postel, ale tam není. Hm..podívám se na skříň a pak se ušklíbnu.

Jacob:
Chvíli mu to trvá ale nakonec mě najde a teď to asi pořádně schytám.

Ian:
"Schovka ti vážně moc nejde." Poznamenám a přilezu si k němu.

Jacob:
"Ne nejdou." Odsouhlasím s úsměvem a přitáhnu si ho do objetí. Dlouze ho políbím.

Ian:
"Asi bych se měl ještě vrhnout na to učení." Poznamenám, i když se mi do toho moc nechce, ale nemůžu s tím mít pak v druhém ročníku problémy.

Jacob:
"Jo to bychom měli." Odsouhlasím vážně. Vyjdeme ze šatníku. "Naučíš to, co jsme probírali včera. Co by sis dneska dal na oběd?" Zeptám se.

Ian:
"Um, já nevím...něco lehkého. Třeba špagety?" Řeknu první jídlo, co mne napadne.

Jacob:
"Třeba. Boloňskou omáčku a špagety k tomu?" Navrhnu.

Ian:
"To zní dobře." Odvětím s úsměvem a jdu si pro batoh.

Jacob:
Jdu za ním. "Dobře. Jestli chceš, můžeš se jít učit na střechu. Já mezitím uvařím a pak tě zase vyzkouším." Řeknu a letmo ho políbím. Jdu kuchyně vařit.

*Krásné počteníčko, sluníčka.💖*

Zakázané poutoKde žijí příběhy. Začni objevovat