Jacob:
Ráno jsem procitl dřív než Ian. Ležel v mé náručí a pravidelně oddechoval. Do tváře jsem mu neviděl, protože jeho dlouhé vlasy mi v tom bránily.
Opatrně jsem odhrnul vlasy z tváře a díval se na tu nádheru.
Trochu se posunul více do mé náruče a spal dál.
Tyhle rána miluji. Člověk se probudí a vidí svou milovanou osobu vedle sebe.
Sice jsem chtěl vstávat a udělat snídani ale nemohl jsem se vynadívat na svého miláčka, takže jsem zůstal ještě v posteli a díval se na Iana jak spokojeně spí, když se najednou se začal probouzet.
Ian:
Rozlepil jsem oči a koukl vedle co dělá Jacob. Díval se na mě se sladkým úsměvem a v očích měl něhu a lásku.
"Dobré ráno." Popřál jsem mu s úsměvem a hned si ho přitáhl do polibku.
Jacob:
"Dobré ráno, ty moje sluníčko." Řekl jsem, když se naše rty rozpojily.
Nad mým oslovením se usmál ještě víc a trochu mu načervenaly tváře. Byl prostě rozkočný.
Nejraději bych s ním zůstal v posteli celý den a jen bychom se spolu mazlili ale to nešlo. Takže jsem se postavil z postele. "Jdu nám udělat snídani." Oznámil jsem.
Ian:
Nechtělo se mi vstávat ale Jacob byl jiného názoru.
Chtěl bych se s ním válet v posteli celý den.
Seděl na posteli a začínal si oblékat tričko. Ze zadu jsem mu v tom zabránil a on se uchechtl.
Odhodil jsem tričko bokem a ze zadu ho objal kolem pasu.
"Ještě chvilku se pojď se mnou mazlit." Pošeptal mu žádost do ucha a políbil ho na krku.
Strašně jsem se styděl a cítil jak rudnu čím dál víc, protože se dostavovaly hříšné myšlenky.
Jacob:
Nedokázal jsem odolat a vrátil se zpátky do postele. Přivinul jsem si k sobě Iana a hladil ho ve vlasech.
Tyto krásné chvíle strašně miluji a strašně mi chyběly.
Ian:
Byl jsem rád, že mé chování nějak nekomentoval a ani neprotestoval.
Lehl si na postel a já se k němu přitulil a užíval si tuto chvíli.
Prsty jsem přejížděl po jeho dokonalé nahé hrudi.
Asi po hodině válení se v posteli jsme se rozhodli vstát.
Jacob:
Nakrmil jsem Misthy a nachystal nám snídani.
U snídaně jsem začal uvažovat, jestli Ianovi říct o té schůzce před nebo po ní.
Ian:
Sledoval jsem jeho zamyšlený výraz. Zase nad něčím přemýšlí a já se rozhodl zjistit nad čím.
"Nad čím přemýšlíš?" Zeptal jsem se a zkoumal ho pohledem. Cukl sebou ale rychle se usmál.
Jacob:
Vytrhl mě s tranzu. "V pátek odpoledne mi volal přítel Olivera a chce se mnou sejít." Řekl jsem a podíval se na něj. Měl zamračený výraz, jak jsem předpokládal.
Ian:
"Nechceš tam jít, že ne." Řekl jsem. Vůbec se mi to nezamlouvalo ale zase na druhou stranu nemůžu mu v tom nějak bránit. Je přece dospělý a svéprávný.
Jacob:
"Podívej, vím, že se ti to nelíbí a ani mě se to nezamlouvá ale mám dojem, že ten přítel neví co je Oliver zač." Dodal jsem na svou obhajobu. Snad to pochopí a odpustí mi.
Ian:
Byl jsem rád, že mi řekl pravdu a trefil se v tom, že se mi to nelíbí. Jacobovi věřím ale tomu příteli už ne ale když se nad tím tak zamyslím, tak má Jacob pravdu. Ten jeho přítel neví, co je ten hajzl zač.
Lehce jsem se usmál a přesedl si na jeho klín. "Máš pravdu i když se mi to nelíbí, tak ten přítel musí vědět, co ti ten hajzl udělal." Pronesl a objal jsem ho kolem krku.
Nejraději bych šel na tu schůzku s ním a pěkně od plic bych mu vylíčil co je ten hajzl zač ale to by nedopadlo dobře.
Jacob:
Byl jsem rád, že to pochopil. Tiskl jsem ho ve své náručí a nasával jeho vůni. Voněl tak neodolatelně.
Ian:
Trochu jsem se odtáhl a zadíval se do jeho očích. "Šel bys na tu schůzku, kdybych byl proti?" Zeptal jsem se. Strašně mě zajímalo.
Jacob:
Usmál jsem se. "Už kvůli tomu příteli bych na ni šel. Je mi toho jeho přítele trochu líto." Odpověděl jsem upřímně. "Jen jsem chtěl abys o té schůzce věděl." Dodal jsem a mezitím mu vzal tvář do dlaní a palcemi přejížděl po jeho tváři.
Ian:
"Dobře. Jen…nechci aby se ti něco stalo. A v kolik to vlastně máš?" Zeptal jsem se zvědavě.
Jacob:
To je od něj milé, že má o mě starost. Letmo jsem ho políbil. "Ve tři hodiny, v kavárně u městkého parku." Odpověděl jsem a upravil mu jeden pramen vlasů, který mu spadl do tváře.
✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨
