✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨
Ian:
"Bojím se toho ale taky asi vím. Proč nám nedá pokoj!" Pronesl jsem zoufale, opřel se víc do pohovky a založil si ruce na prsou.
Fakt jsem si myslel, že toho přestane. Sice se neodvážil k nám přiblížit ale Jacoba stalkoval ne pěknými zprávami, takže bych se ani nedivil, kdyby ten anonymní dopis byla jeho práce.
Navíc Jacoba obviňuje z rozchodu s Paulem, což vůbec není pravda. Paul jen pochopil co je Oliver zač.
Jacob:
Objal jsem ho kolem ramen. "Jen nás straší. Jinak na nás nemůže. Nelam si s tím hlavu." Řekl jsem a dal mu malou pusu na tvář. "Koukl ses na učivo?" Optal jsem se. "Chtěl jsem ale tak nějak jsem byl myšlenkama u tebe." Odpověděl a nevinně se na mě usmál. "Dobře, tak se na to mrkni teď a já mezitím připravím večeři." Navrhl jsem a ještě ho letmo políbil. "Tak jo." Pronesl a políbil mě nazpět.
Postavil se a šel s batohem do ložnice. Na učení na balkoně už bylo zima, jinak se převážně učí tam.
Já se pousmál a postavil se. Vzal jsem Ianovu mikinu, která se válela na pohovce a šel ji pověsit.
Začal jsem si připravovat maso na činu, když si to do kuchyně nakráčel Gasto. "Copak bys rád?" Zeptal jsem se ho a on se posadil na zadní tlapky a jednu přední zvedl mým směrem do vzduchu a chvíli s ní mával. Náš pes totiž miluje sirové maso ale Ian to moc rád nevidí. "Dobře ale jen kousek a ne zě mě práskneš." Řekl jsem tlumeným hlasem a dal mu kousek masa. Oblízl se a utíkal zpátky na místo.
To jméno mu vybral Ian a taky postatě je to jeho pes.
Musím uznat, že se o něj i dobře stará a Gasto mu to vrací svou poslušnosti.
Ian si s ním může dovolit zaběhat aniž by měl strach, že Gasto zatoulá.
Ian:
Zavřel jsem se do ložnice i s učením.
Zítra máme zeměpis, ve kterém píšeme.
Profesorka zeměpisu je docela přísná ale jen co se týká studentů. Mezi kolegi je prý fajn. Chápu ji. Zeměpis je docela dost podceňován a ona chce docílit toho aby si její studenti co nejvíce zapamatovali i z jejího předmětu. Kdo ví, třeba se to bude jednou hodit.
Po zeměpise jsem si vytáhl ještě fyziku a chemii. Fyziku moc nemusím ale chemii zbožňuji. Je to hned po dějepisu druhý nejoblíbenější předmět.
Ano, dějepis je taky mým oblíbeným předmětem a to kvůli Jacoba.
V Egyptě mi ukázal mnoho krásných míst a plno zajímavosti mi prozradil. Byl jsem přímo uchvácen.
Egypt sám o sobě je krásný stát zahalený tajuplnou minulostí ale Jacob mi řekl, že celá Země má nádhernou minulost. Má pravdu a já je chci všechny poznat. Přece jen jsem zvědavý.
Naučil jsem se a schoval si učivo zpátky do batohu.
Šel jsem se podívat do kuchyně, protože hned jak jsem otevřel dveře od ložnice, tak jsem ucítil nádhernou vůni, která se linula celým bytem. Nasál jsem vůni a přidal do kroku.
Jacob stál u linky. Přišel jsem k němu ze zadu a omotal mu ruce kolem pasu. Spokojeně zavrněl a natočil na mě hlavu. "Hotovo?" Zeptal se. "Jo a mám už hlad." Odpověděl jsem s úsměvem. "Právě včas. Večeře je hotová." Oznámil mi a opatrně se otočil tváři ke mě. Spojil naše rty v dlouhý a krásný polibek, kterému nešlo odolat.
Jacob:
Po večeři jsme se chvíli tulili na pohovce před televizi a pak šli ještě na společnou procházku s Gastem.
Pak společná koupel a pak se odebrali do postele. Přitulil jsem si k sobě Iana. Oba jsme leželi na boku tváři k sobě. Pár letmých polibků, přáni na dobrou noc a pak se Ian ponořil do říše snů.
Já ho ještě chvíli pozoroval jak krásně spí, než jsem i já usnul.
✨ To by continued…✨
