Zakázané pouto

25. část

Ian:
Přisednu si ke stolu a oba je s tichosti pozoruji. Máma mi před nos položí talíř se snídaní a já nervózně vydechnu. Jak jen na to.. "Plánujete dneska někam jít..?" Optám se po chvíli, jelikož je víkend a to jsou oba doma. "Nejspíš ne." Řekne táta a kouká se do svého laptopu a né na mne. "Já ano. Přemýšlel jsem, že bych šel s kamarádem ven...zrovna se s ním rozešel jeho přítel. Takže bych mu chtěl být oporou.."

Jacob:
Po ranní hygieně se obleču a jdu na snídani. Všichni na mě čekali se snídani. Je to taková tradice. Když jsme já i sestra doma, tak snídame společně. Dobře se u toho bavíme. Máma se začne vyptávat co se stalo, že jsem dorazil. Chtěl jsem se z toho vyvléknout ale máma je neodbytná a nakonec ji všechno vyklopím. Jak máma tak táta byli v úžasu. "Doufám, že nám toho Iana představíš." Řekne nakonec táta. Kývnu na souhlas. Jsem rád, že mají zájem poznat Iana.

Po snídani se s Jane vydáme na procházku, kde uděláme pár fotek. Zapomněl jsem jak je tady krásně. Snad se tady bude líbit i Ianovi.
Potom jsme se vydali zase domů. "Chybí ti, že?" Zeptá se Jane. "Ano, chybí." Odpovím ji.

Ian:
Táta se na mne jen podíval, ale nic mi na to neřekl. Snažil jsem se v jeho výrazu rozeznat nějaké emoce, ale nešlo to. "To je od tebe hezké..." Řekne po chvíli ticha máma. "Jez nebo ti to vystydne." Dodá po chvíli a já se pustím do svých vajíček. Asi budu muset mluvit přímo...taky proč by je měl nějaký můj kamarád zajímat..nebo spíš to, jestli je gay nebo ne. Chvíli přemýšlím, zda bych to měl zkusit ještě, ale nakonec to radši nechám být. Po snídani se jdu převléct do svého pokoje a zkontroluju mobil. "Hm?" Nová zpráva. Zobrazím si to a pak se usměju. To je Jacob. Ta zpráva přišla už před hodinou.

Odepíšu mu: 'Dobré ráno. Já jsem akorát po snídani. Jak se cítíš? :o : ) '

Jacob:
Zrovna si hraji s pejskem. Co si pořídili rodiče loni, když mi cinkl mobil. Vytáhnu ho a najedu na instagram. Zpráva od Iana.

Napíšu mu: 'Docela to jde až na to, že mi chybíš. Copak jsi měl dobrého?'

Ian:
Odepíšu: 'Michané vajíčka. Taky mi chybíš. :( '

Jacob:
Napíšu: 'Sestra zítra jede na pár týdnu mimo město. Dala mi klíče od svého bytu. Možná to není špatný nápad než si najdu nové bydlení.'

Příjde za mnou Jane a kouká přes rameno. Hned ji okřiknu.

Ian:
Chvíli na tu zprávu jen tupě zírám než konečně
Odepíšu: 'Aha. Ale uvidíme se v pondělí, že jo?'

Jacob:
Nad tím se zaměju a napíšu:
'Možná už v neděli. Vracím se v neděli odpoledne a jen bych přetáhl nějaké své věci k sestře a můžu jet pro tebe. Pokud ti nebude vadit, že budeme u sestry než si najdu něco svého.'

Ian:
Ulevně si odychnu a
Odepíšu mu: 'Aha! Já myslel, že bych tě těch pár dní neviděl..
Ovšem, že mi to nebude vadit. :D '

Jacob:
Opět se pousměji. Jak to dělá? Dokaže mě rozesmát i když není v mé přítomnosti.
Napíšu mu: 'No mám pocit, že se mě jen tak nezbavíš. :D '

Ian:
Culil jsem se do mobilu a byl opravdu rád, že mě přitom nikdo nevidí.
Odepíšu: 'To jsem rád. :) '

Jacob:
Usměju se a postřehnu sestru jak si mě prohlíží. "Co je?" Zeptám se ji. "Nic." Zakroutí hlavou a culí se. "Já jen, že jsi opravdu zamilovaný." Poznamená po chvilce. "To jsem." Odsouhlasím ji to s úsměvem. "Tak proč tady nejsi s ním?" Zeptá se Jane. "Protože jsem po tom co se stalo chtěl být sám." Odpovím ji. "Nechtěl, Jacobe. Znám tě. Nemáš rád samotu." Řekne Jane. "Mám návrh. Potřebuji si ještě něco vyzvednout ve městě než odjedu. Co kdybychom vyzvedli i toho tvého šťastlivce." Navrhne Jane. "Já nevím." Odpovím ji nejistě. "Proč se trápíš?" Zeptá se mě a vezme mě za ramena. Chvíli nad tím uvažuji.
"To asi nepůjde. Je na to dost brzo." Zavrhnu ten nápad. I když bych ho měl rád u sebe. Jane si poraženě povzdychne. "No jak myslíš." Poznamená a odejde. Chvíli nad tím uvažuji ale pak zakroutím hlavou opravdu je na tohle moc brzo.

Napíšu mu: 'Miluju tě a v neděli se zase uvidíme.'

Schovám mobil do kapsy a vydám se za tátou do garáže.

Ian: 
Odepíšu mu: 'Já tebe taky. Už se těším. :) '

Rozhodl jsem se, že si půjdu zaběhat. Převlékl jsem se tedy, spáchal ranní hygienu a šel se před barák rozcvičit.

Jacob:
Táta zase něco kutil v garáži. "Co se směješ jak měsíček na hnoji." Poznamená když uvidí mou tvář. "Nech ho, je zamilovaný." Zastane se mě máma, která zrovna přišla a podává tátovi láhev piva. "Stále nepiješ?" Zeptá se mě táta. "Nepiju." Odpovím mu. Zakroutí hlavou. "To jsou mi věci…" Pronese a lokne si tekutiny. Máma mi podá vodu a já se napiju. "…Nepije, nekouří ale doufám, že sexuálně žiješ." Pronese táta a já vyprsknu vodu, kterou jsem se chystal polknout. Máma ho okřikne a sestra, která se přišla poslechnout si naši  debatu se začala smát. Podívám se na tátu. Vždy to byla taková veselá kopa.

Ian:
Pak jsem se pomalu rozeběhl směrem do lesa. Nechtělo se mi běžet městem, jelikož bych si ani nemohl vzít sluchátka a o ty pohledy lidí tady taky nestojím. Byl to skvělý pocit. Asi začnu běhat zase pravidelně. Mohl bych do toho zapojit i Jacoba, ale nevím..zda bude chtít.

Jacob:
"Tak to ti pěkně děkuji, tati. Teď se budu muset převléknout." Pronesu na oko uraženě, podstatě jsem se tomu musel v duchu zasmát. "Tak si rovnou vem plavky a půjdeme do bazénu." Navrhne ještě z doznívajícím smíchem Jane a vezme mě kolem ramen. "A já jdu dovařit oběd." Řekne máma a odejde. Následujeme ji se sestrou. Oba ji vezmeme kolem ramen, každý z jedné strany. "Co kdybychom si večer něco ugrilovali." Navrhne máma a každému z nás věnuje pusu na tvář. "Skvělý nápad." Souhlasím s ní. "No jestli Jacoba do té doby neutopím." Vyhrožuje Jane. "To se ti nepovede." Řeknu.

Už v plavkách jsme se sestrou v bazénu. Stále se mě snaží utopit ale neúspěšně, zatím. Potom po sobě cákáme vodu. Musím jezdit častěji. Je mi tady vážně dobře ale příště už i s Ianem, to tady bude ráj na zemi i když ten je všude kde je on.

*Krásné počteníčko, sluníčka.💖*