Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
,,Vaše poznatky byly vskutku obstojný, avšak Vám musím vytknout úsek, kde jste psal, že EOB dáváte čokoládu."
Nenáviděl jsem chvíle, kdy jsem stál přímo před mužem, který ohavně využívá tvory a předstírá, že je ten nejlepší vědec široko daleko. V kanceláři mu na zdech visely diplomy, ocenění a všelijaké pochvaly od nejpodstatnějších lidí v našem světe, být na jeho místě, tak bych nebyl schopný se ani podívat do zrcadla.
,,Dávám mu je v rámci výzkumu, pane Joone." odpovím
Mluvil jsem klidně, i můj postoj byl uvolněný a za žádnou cenu jsem mu nechtěl dávat najevo svou nechuť vůči němu.
Letmo si projel moje záznamy, který jsem stihl dopsat teprve dneska ráno, ale samozřejmě jsem mu tuhle informaci nesdělil.
,,Tak s tím přestaňte pane Kime, uvědomte si, že se jedná o vzácné jídlo, které má pomáhat pouze personálu v STU, nikoliv tvorům." řekne
Nikdy předtím jsem vůči osobě necítil větší nenávist, všechno co říkal a především dělal mě nesmírně dráždí.
Ale místo toho, abych se začal obhajovat, tak jsem pouze kývl, ale v duchu ovšem tuhle možnost nepřipouštěl, nehodlám Jungkookovi přestat dávat čokoládu, když ji tak miluje.
,,Také jste mi nebyl schopný poskytnout krevní vzorek, ačkoliv zrovna vy jste byl ten, který s hrdostí oznámil, že ho bez problému sežene." dodá
Měl pravdu, chtěl jsem být nápomocný a pomoct svým kolegům, avšak v té době jsem ještě neznal pravdu o téhle stanici, takže má snaha se okamžitě vypařila.
,,Vyskytly se komplikace, nebude to tak snadné." odpovím
Mluvil jsem z patra, ale ani na vteřinu jsem se nezamyslel nad tím, že bych mu dal jeho krev.
,,To už je Váš boj pane Kime, za dva týdny odjíždím z okrsku, do té doby ho chci mít u sebe." řekne
Naši debatu tímhle ukončil, neočekával odpověď a začal se věnovat svým povinnostem. Já však měl spoustu poznámek, dodatku k téhle konverzaci a i kvůli tomu jsem pořád povstával před jeho stolem a v hlavě si dával dohromady monolog, který jsem chtěl vyřknout.
,,Toť vše, můžete odejít." řekne
Ruce, který jsem měl za svými zády, jsem zatnul v pěst, beze slova kývl a trochu se uklonil, prokazující mu úctu, kterou si absolutně nezaslouží.
Opustil jsem jeho kancelář, jakmile se za mnou zavřely dveře, tak z mých úst samovolně unikla tichá nadávka na jeho osobu, která mě aspoň z částí uklidnila.
Byl jsem psychicky vyčerpaný, Hoseok se mi stále neozýval a pan Joon do STU přivedl další tvory, avšak polovinu z nich nechal zlikvidovat, jelikož nebyly až tak vzácný, jak on předpokládal.
