Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Překvapeně se podívám do jeho očích, který mě pozorují s jistou něhou, ale stále uchovávají ten jeho typický, šarmantní pohled, který mě tolik fascinuje.
Křečovitě sevřu jeho tričko, původně tedy mé, které krásně vystihuje jeho svalnaté tělo, jelikož mně bylo volnější, jemu nikoliv.
Lehce své čelo opře o to mé, jeho dech se začne odrážet již na mých rozechvělých rtech a jakmile mě chytne kolem pasu, silně stiskne, tak se nepatrně ošiji a mělce vydechnu.
,,Ne vždy dodržuji sliby, Jungkookie." zašeptám
Po mých slovech se zasmál, kdyby ani sám tomu nechtěl věřit. Popravdě ani já jim nevěřil, avšak jsem se chtěl přesvědčit o tom, zda je nějaká možnost, abych z toho vycouval, ale potom všem bych ani nechtěl.
,,Nedodržování slibu vede do pekla." promluví
Pohne se svou hlavou níž, zastaví se v oblasti mého krku a do mého těla vyšle chvění, když mě jeho horký dech pošimrá a se svými rty nepatrně přechází po mé pokožce.
,,Takže jsi ve správných rukách, andílku."
Tady Bůh končí a mám pocit, že se ke mně po dnešku již nikdy nevrátí.
Jeho ruka poputuje níž, chytne mě zezadu za stehno a bez problému mě nadzvedne, pohotově si obmotám nohy kolem jeho pasu a silně semknu rty k sobě, abych potlačil nutkání vydat hlasitější odezvu, když si mě přitlačil více na dveře a hrubě se na mě natiskl.
Druhou ruku mi položil na tvář, hřbetem svých prstů postupoval níž a zahákl se o mé tričko, které bez ostychu stáhl dolů a tím odhalil můj klíční kost.
Nyní musel postřehnou mou tepovou frekvenci, své srdce jsem cítil až v krku a do mého těla vyslal elektrický proud, když své měkký rty přiložil na mou kůži.
Náhle jsem ucítil jeho špičáky, hrubě je otíral o mou pokožku, zanechával po sobě tenký čárky, který se na některých místech otevřely a na povrchu se objevovaly kapičky mé krve, který se svým jazykem postupně slízával.
Tahle kombinace mi připadala poněkud zvrácená, ale v mé hlavě vládlo šero a mé tělo si to natolik užívalo, že jsem tomu absolutně nevěnoval pozornost.
Jeho hladké, sladce vypadající polštářky se neustále dotýkají mé holé kůže, která pod tím drsným dotykem ihned naskakuje, snad všude. Začíná vždy surově, ale zakončí křehce, kdyby se mi chtěl svým způsobem omluvit a udržet si jistou rovnováhu mezi bolestí a něhou.
,,Lhal jsem ti." promluví
Jeho hlas mě donutil opět vnímat a jakmile se odtrhl od mé pokožky, tak ke mně zvedl pohled, který mi znova zabránil se zhluboka nadechnout.
