¡Ay! Esta imagen no sigue nuestras pautas de contenido. Para continuar la publicación, intente quitarla o subir otra.
,,Přeci nesmíš polykat, vzpomínáš?"
Moje zorničky se jistě rozšířily, když jsem si uvědomil, že má pravda. Pomalu pustil můj krk, na rtech měl stále ten specifický úsměv, který dával najevo, že se nejspíše skvěle baví.
Já však nikoliv.
Bylo to neskutečně nepříjemné a krk jsem měl v jednom ohni, především tu vnitřní, zadní stranu, která byla podrážděná kvůli pláči, ale hlavně kvůli tomu, jak do mně ukrutně rychle přirážel.
Věděl jsem, že pokud spolknu, tak riskuji, že Felix zemře, jelikož Jungkook mi schválně neposkytne jinou možnost, aby mi dal své sperma.
Cítil jsem, jak mi po bradě teče něco vlhkého a teplého, nedokázal jsem odhadnout zda se jedná o mou slinu či o jeho sperma, ať už to bylo cokoliv, tak jsem chtěl automaticky nadzvednout svou ruku, abych tu neidentifikovatelnou tekutinu setřel, ale okamžitě jsem toho zalitoval.
Zasyčel jsem bolestí, jelikož jsem udělal nechtěný, prudký pohyb a moje ruce na to v sekundě zareagovaly.
Jungkook se narovnal, již neskrýval starost v očích a bez ostychu vešel za mříže, jedním pohybem odtáhl tyče a tím uvolnil moje ruce.
Zavřel jsem oční víčka nad tou úlevou, ale po chvilce jsem začal cítit pálení a mravenčení, které se nedalo potlačit. Pomalu jsem přestrčil ruce zpátky k sobě, ale každý pohyb mi vystřeloval bolest snad do celého těla.
Jungkook se objevil opět přede mnou, kleknul si a něžně uchopil moje ruce do těch svých, neřekl ani jedno slovo a ihned vystrčil svůj jazyk, aby mi olízl krvavý rány.
Jakmile se začaly pomalu hojit, tak mě přidržel a s jeho pomocí jsem se dokázal zvednout na nohy, těžce, ale přeci jenom se mi to podařilo.
Po hrudi mi neustále tekla krev, měl jsem žízeň, což mě nutilo polknout tekutinu, kterou jsem stále držel v ústech a více mě to dráždilo, jelikož jsem nemohl.
Letmo jsem se podíval na své roztrhané tričko, chlapec s černými vlasy si toho všiml, chytnul mě se svou pravou rukou kolem pasu, aby mi dodával oporu a naklonil se k zemi, aby zvedl to své.
Během toho, co se narovnával, tak se přisunul blíže ke mně a důkladně olízl rány, který mi způsobil. Konečně jsem se mohl pořádně nadechnout, aspoň nosem a mé vidění se začalo vracet do normálu.
Černé oblečení mi přetáhl přes hlavu, pomohl mi prostrčit ruce a dokonce mi je přidržoval, abych neudělal náhodou špatný pohyb.
Cítil jsem, jak se mi v puse tvoří samovolně více slin a po hrdle mi teklo malé množství jeho spermatu, které jsem nedokázal držet v ústech.
,,Měl by jsi pohnout, andílku." zašeptá
Věnoval jsem mu přímý pohled, měl pravdu, ale bylo pro mně nesmírně těžké se pohnout a opustit místnost, ale věděl jsem, že musím.
Jeho horký jazyk se setkal s mou kůží přímo pod mým spodním rtem, očistil mou tvář a následně se odtáhl, věnující mi nepatrný úsměv.
Konečně jsem se přinutil k pohybu, došel jsem ke kovovým dveřím, který se po chvilce otevřely a v rychlosti jsem došel na chodbu, kde bylo překvapivě dost lidí.
Byl jsem nervózní, silně jsem semkl rty k sobě a hlavu sklopil krapet níž, aby mi nikdo neviděl do obličeje.
Pokaždé, co mě někdo z mých kolegů pozdravil, tak jsem pociťoval větší paniku, ale vždy jsem aspoň kývl a svižným krokem pokračoval dál.
,,Zdravím pane Kime."
Pan Jin mě přivítal mile, jako vždy, avšak dnes jsem mu nemohl vrátit pozdrav. Nadzvedl jsem svou pravou ruku, která se lehce třásla a snažil jsem zadat číselné heslo, abych se dostal k Felixovi.
,,Je Vám dobře? Nechcete vodu?" optá se
Byl to vskutku laskavý člověk, ale popravdě nyní se mi to opravdu nehodilo a jeho otázky tuhle situaci absolutně neulehčovaly.
,,Pane Kime, nechcete si sednout?"
Podruhé jsem zadal špatné číslo a mé tělo se třáslo, když se ke mně hlídač začal přibližovat. Cítil jsem, jak mi z koutku unikl další pramínek bílé barvy a automaticky jsem sklopil hlavu níž.
,,Udělejte si krátkou pauzu, já se o pana Kima postarám."
Yoongi se dokázal vždy zjevit z ničeho nic, ale momentálně jsem za to byl nesmírně rád, jelikož si nejsem jistý, zda bych to zvládl sám.
Muž s hnědými vlasy nejspíše kývl a pak jsem již slyšel pouze kroky, který se od nás vzdalovaly. Blonďák přistoupil ke mně, jemně odstrčil mou ruku a heslo zadal místo mě, samozřejmě napoprvé.
,,Vypadáš příšerně." řekne
Měl jsem několik poznámek, ale mluvení mi nebylo k dispozici, takže jsem to nechal být a raději vstoupil do pokoje.
Felix stále spal, ale jeho pokožka byla mnohem světlejší než si pamatuji, vyprchával z něho život.
Tázavě jsem se podíval na Yoongiho, jelikož jsem nedostal instrukce a nebyl jsem si jistý, co dělat teď.
,,Přes ústa." řekne
Tenhle detail vynechal, ale možná jsem za to i rád, jelikož Jungkook by to možná nerad slyšel.. Přistoupil jsem k tvorovy a snažil jsem potlačit ten nepříjemný pocit, že ho mám defacto políbit na rty, ale nebyla jiná možnost a věděl jsem, že nyní jde opravdu o život.
Naklonil jsem se k němu, raději zavřel oči a svoje rty přitiskl na ty jeho. Měl je neskutečně ledový, až to bylo nepříjemné a i přes to všechno se mi v hlavě vytvořila myšlenka, jak je má Jungkook naopak dokonalý a již si nedokážu představit, že bych je necítil.
Pomalu jsem otevřel rty a jazykem jsem se dostal do jeho úst, abych je též pootevřel a opatrně vypouštěl Jungkookovo sperma, tak, abych udržoval teplo, které je nutností.
Trvalo to mnohem déle než bych předpokládal, ale jakmile jsem dostal možnost konečně polknout, tak jsem se odtáhl a jemně nadzvedl jeho hlavu, aby se tekutina dostala až dolů a náhodou nezůstala v puse.
,,Dobrá práce."
Nepatrně jsem se pousmál na blonďáka, tenhle den byl snad ze všech nejzvláštnější, ale pokud byl prospěšný, tak budu opravdu šťastný.
_
Zdravím sluníčka 🖤
Dneska bohužel nezáživný díl, ale příští bude zase delší
