Mafia

80.

Bylo osm večer a my všichni seděli v obýváku a povídali si. Dozvěděla jsem se, že mamka po mě neustále pátrala a nutila policii, aby to nevzdávala, do té doby, než jsem jí poslala ten dopis. Byla jsem nezvěstná přes čtvrt roku a vlastně stále jsem. Také se mě vyptávala na život, který jsem vedla tam. Samozřejmě jsem jí neřekla všechno, ale ujistila jsem ji, že jsem se neměla nejhůř. Taky jsem jí musela říct o tom, co se stalo, když jsme odjeli, protože mohla vidět, jak se všichni zotavujeme z posledního útoku. 

„Proč jsi unesl moji dceru?" zeptala se mamka Shawna a všichni ztichli. Bylo vidět, že je to taky zajímá.

„Mami!" sykla jsem a podívala se mu do očí, abych mu nenápadně naznačila, že nemá odpovídat.

„Ehm." Odkašlal si a pohodlněji se usadil.

„Já jsem nebyl ten, kdo Lay unesl, jenom jsem jí dostal na starost a snažil se jí pomoct s útěkem."

„Ale proč ona?" ptala se dál.

„Protože, ehm, já nevím, jestli to víte, ale váš bývalý manžel neboli Layly otec byl součástí našeho gangu." V tu chvíli jsem zamrzla na místě. Mamka se začala smát, ale přešlo jí to, když viděla, že nežertuje.

„To není možné, musíš si to plést s někým jiným."

„Thomas Dan Brown, narozen dvacátého února roku tisíc devět set šedesát, pocházel z Anglie, přestěhoval se do Brooklynu, kvůli vysoké, oženil se, měl dítě, zemřel při autonehodě, nikdy nezjistili, kdo byl ten, kdo to do něj tehdy naboural," odříkal nazpaměť, jako by to nic nebylo.

„J-jak to víš?" zeptala jsem se šokovaně a podívala se na mamku, která byla úplně mimo. 

„Měl jsem jeho složku na stole, pamatuješ?" Jenom jsme přikývla a stále nevěřila jeho slovům. On nemohl být v gangu, na to byl až moc hodný a vzorný. Dokonce nekouřil a ani nepil!

„Ale Thomas se vším skončil kvůli vám Amelie, chtěl mít rodinu a být s vámi a Joseph, tedy jeho šéf, ho propustil a po několika letech se mu ozval, aby mu udělal laskavost, ale on odmítl, a tak ho vydíral fotkami vás dvou. Nakonec svolil a odjel zpět na základnu, kde dostal za úkol ukrást se skupinou drahá auta. Joseph ho potřeboval, protože tvůj otec," ,podíval se na mě a poté na mamku, „váš manžel, v tom vynikal a bez něj by neměl sto procentní šanci to zvládnout. Bohužel, když se vraceli s auty na základnu, druhý gang je sledoval a snažil se je dostat. Váš otec se prakticky obětoval, aby zachránil jeho spolupracovníka a pak do něj nabourali."

 „To není pravda! Proč by to dělal? Měl rodinu! A on nejel v kradeném autě, bylo naše!"

„Nevím, co se vašemu otci honilo hlavou, ale určitě mu Joseph vyhrožoval, pokud se mu nepodaří auta přepravit. Vždycky využíval rodinu, jako slabinu. Policajti byli podplaceni a řeklo se jim přesně to, co se řeklo vám. Ututlali to a pak vás několik lidí nějakou dobu sledovalo, abychom věděli, že příčinu nehody nebudete dále řešit. Postupem času Joseph chtěl vědět, jak se vám daří, měl Thomase docela rád, tedy myslím, jeho smrt ho zasáhla. Říkal, že to byly staří známí a zalíbila ses mu Lay. Připomínala jsi mu svého starého přítele a chtěl tě mít u sebe. Chtěl vědět, jestli máš na to být v gangu a pomalu jsi mu dokazovala, že ano. Říkal, že k věcem přistupuješ podobně jako on, že jsi občas tvrdohlavá a když bylo potřeba držet jazyk za zuby, stejně jsi na Josepha vyjela. Dokázala jsi, že jsi loajální vůči gangu, proto chtěl, aby tě unesly. Na jednu stranu si chtěl ověřit, co dokážeš a přežila jsi to, co by každá holka nepřežila. Věděl, že tě potřebuje." Když to dořekl všichni stále koukali na Shawna. Stále jsem seděla na místě a snažila se to všechno zpracovat. Proč mi z toho nic neřekl už předtím? Takového času jsme měli! Jak mohl být otec součástí něčeho takového? Proč by po tom všem chtěl Joseph mou smrt? 

„To nemůže být pravda." Zavzlykala mamka a Derek se jí snažil alespoň trochu utěšit. Nedokážu si představit, čím těď musí procházet. Je toho teď na ní moc. Dozvěděla se o osobě, kterou milovala nade vše, že měla ještě jeden život. 

„Co Tessa?" zeptala se a mě píchlo u srdce. Nechtěla jsem se o tom bavit. Dneska měl být den, kdy bude všechno v pořádku, ale teď se to sesypalo, jako domeček z karet.

„Kde vůbec je? Laylo, jak to, že není s vámi, vždycky jste drželi pospolu."

„M-mami, já-" nestihla jsem ani nic říct a už jsem v krku ucítila velký knedlík.

„Ona to nezvládla."

„Jak jako nezvládla?!" vykřikla a postavila se na nohy. 

„Je mrtvá mami," zašeptala jsem a když jsem s ní navázala pohled mohla jsem vidět, jak jí to ranilo. Věděla jsem, že měla Tessu moc ráda. V jejích očích se odrážel smutek a zklamání. Chápala jsem to, bylo na mě, abych se o ní postarala. Cítila jsem, jak se mi začalo špatně dýchat a také mi přišlo, že mě tlačí na hrudi. Nechtěla jsem mamku nechávat samotnou, ale věděla jsem, že se o ní Derek postará, a tak jsem vstala z gauče a bez jediného slova odešla ven. Na takovéhle situace se nedá nějak psychicky připravit. Bolí to a bolet to bude. Tak moc bych chtěla, aby tady byla se mnou. Chtěla bych jí vidět a obejmout. Chtěla bych vidět její krásné hnědé oči a zářivý úsměv. Nezasloužila si smrt, ne když měla celý život před sebou.
Slzy mi tekly proudem po tvářích. Nemůžu uvěřit, že dva lidé zemřeli kvůli nějakému zasranému gangu. Pořád jsem chodila tam a zpátky a naštvaně dupala do štěrku, dokud jsem necítila pořádnou štiplavou bolest ve stehně. Nohy mě po chvilce už neudržely a já spadla na zadek. Vykřikla jsem a zatahala se za vlasy. Všechno teď mělo být lepší, ale proč to tak necítím? Nesníším se, tak moc se nesníším. Měla jsem víc bojovat a mohla by být naživu, jenom kdybych nějak zakročila. Ani jsem si neuvědomila, že tohle všechno slyšeli Shawnovi rodiče a jeho mladší sestra. Jak jsme se před ní mohli o něčem takovém bavit?

„Laylo, miláčku," uslyšela jsem Shawnův hlas, který dolehl k mým uším. Ani jsem si nevšimla, že by někdo přišel.

„Chci jí zpátky," řekla jsem do prázdna a jeho paže se obmotaly kolem mého těla. Pevně mě objímal a nic neříkal. Věděl, že nemá cenu mě uklidňovat, potřebovala jsem se pořádně vybrečet a slova neměly žádný smysl. Věděli jsme, že ta bolest nikdy nezmizí, i když chceme sebevíc, vždycky s námi bude, jenom se časem zmírní.

Tak, konečně se dozvídáme, jak to bylo s minulostí jejího otce. Snad jsem Vás nějak nezmátla nebo něco, protože nevím, jestli jsem psala jména Layliných rodičů. No snad se Vám kapitola líbila. Jinák moc děkuju, jsem moc ráda, že Vás příběh stále baví :)
Mějte se hezky!
K.