Právě jsem ležela na posteli s hrála hru na mobilu, když v tom se otevřeli dveře od koupelny a vyšel Shawn jenom s ručníkem kolem pasu. Kousla jsem se do rtu, když jsem viděla, jak moc ho má nízko, to mi snad dělá naschvál! Při pohledu na jeho tělo by každá snad omdlela, i já jsem měla občas na mále. Nemohla jsem se vynadívat na ty jeho svaly a tetování, sice jich neměl tolik, ale strašně moc se mi líbily.

„Teče ti slina." Zasmál se a ukázal na můj obličej. Rychle jsem si dlaní utřela pusu, ale nic jsem tam neměla.

„Hele!" vykřikla jsem s úsměvem.

„Kdybych tě nechal koukat ještě minutu, poslintala bys nám postel." Vyndal si ze skříně spodní prádlo a vrátil se zpět. Přetočila jsem se na bok a zamkla obrazovku. Odložila jsem svůj iPhone na noční stoleček a převalila se zase na záda. Shawn se vrátil a ulehl po mém boku. Zhasl lampičku a dal mi pusu na dobrou noc. Pak se otočil a já stále zírala do stropu. Nechtělo se mi spát. Pořád jsem si představovala, jaké to bude, až se uvidím s mojí rodinou. Co si o mě, ale řeknou? Jsem vrah, zabila jsem živou bytost. Co když mě bude nenávidět? A jak jí řeknu o Tesse? Mé oči se postupně začaly plnit slzami, jsem monstrum. Jak jsem mohla? Zalapala jsem po dechu a setřela si slzy, které mi stékaly po tvářích.

„Laylo, pročpak nespíš?" zašeptal do tmy Shawn a přitáhl si mě za bok k sobě.

„Proč- proč brečíš?" zeptal se a nadzvedl se na loktu. Druhou rukou mi stíral slzy a já mu pověděla o mých pochybnostech a o strachu, který mám.

„Miláčku, všechno bude v pořádku. Tvoje mamka to pochopí, dělala jsi všechno pro to, abys přežila. Byl to tvůj pud sebezáchovy. Nesmíš si to dávat za vinu. Všechno bude v pořádku, neboj." Políbil mě na líčko a já si jeho obličej přitáhla ke rtům. Usmála jsem se do polibku a prohloubila ho. Shawn mě začal jemně hladit na boku pod tílkem. Díky jeho doteku jsem měla na těle husí kůži. Víc jsme se k němu natiskla a rukou jsem mu začala prohrabávat kudrlinky. Shawn se přesunul nade mě, ale loktem se přidržoval, aby na mě nebyl celou svou vahou.
Když mě kousl do rtu, slastně jsem vzdychla a prohnula se mírně v zádech, což zapříčinilo, že jsem se otřela o Shawnův rozkrok. Naše líbání se stalo intenzivnější a mě docházel dech. Nejdnou mi začal mi obsypávat čelist polibky. Pak pokračoval na můj krk a já si to začala užívat, úplně jsem mu propadla. Jeho doteky pro mě byly vším a já věděla, že bez něj jsem nic. Byla jsem jeho.

„Chci to," zašeptala jsem a vzdychla, když mi svou velkou dlaní přejel přes hrudník.

„Seš si jistá?" zeptal se trochu zadýchaně. Jenom jsem několikrát přikývla, i přes malé obavy, které jsem začala pociťovat. Nebylo se čeho bát. Věřila jsem mu, nikdy by neudělal něco, co by se mi nelíbilo. Shawn se natáhl do šuplíku pro stříbrný balíček s ochranou a dal ho pod polštář. Pak se vtázil k mým rtům. Jednou rukou pomaloučku vytahoval moje tílko, dokud se nedotknul mého prsa. Opět jsem se trochu prohnula a on zavzdychal. Moje oči teď musely zářit štěstím, protože to bylo to, co jsem pociťovala.
Když už bylo moje tílko dole. Začal mě líbat na prsou a občas se vrátil k mému obličeji, aby se ujistil, že jsem v pořádku. Neustále jsem ho hladila po vlasech nebo jsem je drtila v pěsti. Shawn pomalu postupoval dolů, dokud se nedostal k mým kraťasům. Rozvázal mi mašličku a já ucítila, jak se mi začaly klepat nohy. On si toho všiml a naklonil se nade mě.

„Kdyby cokoliv, stačí říct a já přestanu, ano?"

„Já vím," usmála jsem se a pohladila ho po tváři.

„Miluju tě Laylo."

„Taky tě miluju." Dala jsem mu pusu a on se vrátil k mým kraťasům, které mi stáhnul z nohou, jelikož jsem neměla spodní prádlo, tak jsem před ním ležela úplně nahá. Moje tváře nabraly rudou barvu a já byla ráda za tu tmu kolem.

„Nestyď se, seš nádherná," zachraptěl. Musel vycítit mou nejistotu a propletl si se mnou prsty na pravé ruce. Tím mě uklidnil a já trochu roztáhla nohy, najednou jsem jeho vlhké polibky ucítila na vnitřní straně stehna. Nevím proč, ale nechtěla jsem, aby mě tam dole líbal, styděla jsem se. A když jsem ucítila jeho rty na mém přirození, rukama jsem ho vytáhla k mému obličeji.

„Jsem připravená."





Tak tady je další díl! Je to po dlouhé době, ale zase je trochu delší. Vím, že je to možná uspěchané. Myslím s tím, jak se přistěhovali a najednou je tam o další čtyři dny později, ale prostě mám radši, když můžu psát o akci a ne o tom, jak vaří a tak, takže se omlouvám. A doufám, že Vám nevadí, jak jsem tuto kapitolu ukončila, ale nechtělo se mi rozepisovat, jak to spolu dělají :D Snad mě chápete.
Teď když jsme doma kvůli koronaviru, mám čas psát, ale až do dneška jsem neměla takovou chuť se do toho pustit. Doufám, že v týdnu napíšu další díl.
Děkuji Vám za podporu!
K.

MafiaWhere stories live. Discover now