Ta z lékarny

•48•

Ráno se pomalu probouzím,ale v tom abych se otočila mi něco brání.
Pomalinku otevřu oči a znovu je rychle zavřu. Cameron. Začnou se mi vybavovat všechny věci co jsme dělali a já se prudce zvednu a posadím.
To samozřejmě Cama probere a hned se na mě usměje. Ale já se mračím.
"Co se tak mračíš po ránu kotě" řekne svým obvyklým ranním chraplákem.
"Ty víš co jsme dělali?" zeptám se.
Cameron se zamyslí a pak se mu obličej roztáhne ještě do většího úsměvu.
"Jo" promluví po chvíli spokojeně.
"A co Amy? " zeptám se zase .
Cameron se na mě koukne vystrašeně a zaraženě. Chvíli na něj koukám a pak mu to dojde. Hlavu složí do dlaní a přes hlavu si přetáhne deku.
"Měl bys jít. Nick se každou chvíli vrátí i s Daisy" řeknu a na konci se mi zlomí hlas.
"Rose poslouchej..." řekne. " Já nic nechci slyšet,dobře? Vrať se za Amy,ta tě miluje a ty miluješ ji" zašeptám,abych se nerozbrečela a hodím po něm jeho tepláky. "Já ji nemiluju a ona podle mě taky ne,prostě jsme na sebe zbyli" řekne zoufale a mě unikne jedna slza,kterou rychle setřu. " Víš Camerone to je to. Tebe milujou všichni. Každý ti padl k nohám. Nešlo a nejde ti odolat chápeš?
Já ti padla k nohám. Amy i Amber. Neznám všechny holky, s kterými si spal,ale každá holka ti padla k nohám,každá ti podlehla. Nikdo ti nedokázal odolat,ani já ne. Proto teď tu oba stojíme a někde v nějakém hotelu je naše dcera s mým násilným bratrancem jen kvůli toho,abych mohla být s tebou.
Díky toho že si mi dal pusu v autě mi dal Nick pěsti,ale já to přežila kvůli tobě. A ještě se tu vrátila zpátky,do města kde jsem skoro vyrůstala s tím,že tě jednou potkám a budeme aspoň kamarádi.
A taky potkala,ale zatím to nevypadá jako kamarádství. Sice jsem odjela,ale měla jsem důvod. Už mě nebavily ty lži a ty podvody. Chápu že to bylo kvůli Amber,ale udělat něco co ublíží tvoji holce na povel holky která ti zničila život. Uvědom si co já si prožila,co jsem kvůli tebe udělala a jak jsem se cítila a cítím.
Zase jako ta osmnáctiletá těhotná holka s životem na hovno. Bylo by lepší se sem nestěhovat. Protože já tě pořád miluju a nevím jestli někdy přestanu víš.
Takže si prosím vem všechny svoje věci a odejdi. Jestli tě někdy budu chtít vidět tak se určitě ozvu" dokončím a všechny slzy si setřu. Cameron si je setře taky a pak se na mě koukne. Bez slova si začne  sbírat věci a oblékat se. Oblečený se zamnou rozejde a koukne mi do očí.
"Já tě miluji taky. Pořád a celou dobu" promluví a věnuje mi jemný polibek na rty. Pohladi mě po tváři a pak se rozejde ke dveřím. "Doufám že mě ještě chtít vidět budeš" zašeptá a odejde.
Celá zlomená a ubrečená spadnu na zem a začnu řvát a hystericky brečet.

Pak až únavou usnu na zemi.

Další je na světě 😁