Ta z lékarny

•2•

Nikdy v životě jsem se nenudila tak jako teď. Sedím v letadle vedle spící Emily a chrápe vážně neskutečně, až se na nás někdy pár lidí podívá. Na notebooku být nemůžu,protože nabíječku jsem si samozřejmě sbalila do kufru. Deku ani polštář jsem si brát nemusela,protože je tu neskutečný vedro a spát se nedá. A knihu si přečíst nemůžu,protože mě to nebaví. Takže jenom sedím a poslouchám písničky. Teda do té doby, než letuška začne mluvit o tom že budeme přistávat a další blbosti.
Jen co vylezu z letadla lehnu si na zem a začnu ji říkat různé věci, jako třeba že mi chyběla a ať mi nedovolí jít zpátky do toho letadla. "Rosamund zvedni se z té země a nedělej ostudu!" okřikl mě táta. "Hmm" vydala jsem ze sebe když jsem se ještě pořád nezvedla. A pak se to stalo. Někdo si mě přehodil přes rameno. Ale táta to nebyl,ale chlapské ruce to byly pořád. "Pusť mě ty nevychovaný hovado" začala jsem křičet ale on se jen smál. Jenže mě to směšné nepřišlo vůbec. A když mě konečně pustil tak jsem se mohla propadnout do země. Byl to můj strýc,který nás přijel vyzvednout. "Ježiš promiň,moc se omlouvám strýčku" řekla jsem a rychle ho objala,protože jsem ho neviděla nejméně pět let. "To je v pořádku broučku,ale teď pojď jedu vás zavést domu a zítra se stavím na kafe" řekl a mrkl na mě.

Když jsme přijely k našemu novému domovu,tak jsem nemohla zavřít pusu.
Tohle je zatím ten nejkrásnější a nejluxusnější barák co jsme zatím měly.
Když jsem vylezla s auta se svým batohem na rameni, chtěla jsem si jít pro kufry z kufru od auta,ale zastavila mě strýčkova ruka s tím že mi to vezme a ukáže mi můj pokoj. Tohle bude ještě zajímavý pomyslela jsem si,když jsem viděla jenom velkou halu do které se začali skládat naše věci.
Jdu po krásně skleněných schodech nahoru,prý tam má být můj pokoj. Vážně začínám slintat nad naším domem?
Když jsem otevřela dveře na pokyn strýce,tak teď mi tekla opravdová slina.
Obrovská celá v bílém postel s nebesy hned po pravici co vlezu do pokoje. Po moji levici je velký psací stůl s několika šuplikama a menší bílá židlička. Po stěnách jsou vyvěšeny fotky naši rodiny.
Pak jsou tu další dveře. Když do nich vlezu,obklopí mě plno poliček a věšáku přeplněný oblečením. "Kam dám to svoje oblečení?" ptám se sama sebe protože strejda nejspíš odešel a možná i odjel.
Do pokoje přišla máma. "Líbí?" ptá se mě. "Líbí? Tohle je mega úžasné,ani se mi nechce pryč odtud nikdy" řeknu a usmívám se jak debil. " Kam by jsme chodily?" ptá se mě znovu. "No stejně se za pár měsíců odstěhujeme jako vždycky "řeknu příliš nepříjemně.
"Zlatíčko mluvila jsem o tom s tátou,a říkal že je to poslední nabídka kterou přijímá. Obiraji ho i o dost peněz" řekla s lítostí v hlase. "Dobře"tleskla jsem. "Tak šup šup jdi,chci si vybalit a pak chci jít do centra si dokoupit dekorace" řekla jsem a štouchala ji do zad ať už je pryč.
Jen co odešla začala jsem vybalovat všechny kufry a pak jsem asi únavou usla protože si nic nepamatuju.

Vzbudila jsem se ani nevím v kolik. Kouknu se kolem sebe a všude tma,tak zkouším jít po tmě až k vypínači. Jediné co vím je, že jsem nespala na posteli ale měkké to bylo pořád. A hádejte kde jsem spala? Ano,mezi oblečením v šatníku. Nechápu jak,ale spala jsem. A právě je půl třetí ráno. Skvělé ne? A nechtěla jsem jít nakupovat? Tak teď už asi ne. Ale spát se mi vůbec nechtělo, tak jsem si seběhla schody dolů ale vůbec nevím kde je kuchyň. Pomyslela jsem si. Když jsem našla kuchyň, povzdychla jsem si. Protože v lednici nic nebylo. " Co tu děláš?" vylekala mě Emily co zrovna přišla zamnou. "Nemůžu spát.. Co ty?-.. Kam se chystáš?" vyhrkla jsem když jsem viděla že je oblečená a obutá.
"No nikde,jen jsem se chtěla jít projít. To mi připomíná že už musím jít ať se pak vyspím... pa sestřičko" řekla a zmizela.
"Jo tak já si jdu lehnout" řekla jsem si pro sebe a šla se uvelebit na gauč v obýváku. Tedy do luxusního obýváku. Pomyslela jsem si než jsem zase usla.

Vzbudil Mě zvuk vysavače.
"Do prdele proč vysaváte takhle po ránu!" vykřikla jsem a pak chytla záchvat smíchu,když jsem viděla jak Emily málem dostala infarkt. "To není směšný! vykřikla zpátky na mě. Zvedla jsem ruce do obranného gesta a rozběhla nahoru abych se umyla a osprchovala. Proč? Protože jsem chtěla jít nakupovat.
Po koupeli a vyčištění mých zubů, jsem si vyfenovala vlasy,oblékla jsem se a vzala si kabelku do které jsem si hodila peněženku, telefon a klíče. Na sobě jsem měla jen černé kraťasy a bílé tričko s krátkým rukávem. K tomu jsem si obula svoje vans boty a zabouchla za sebou dveře.

Další ale zatím si tím nejsem jistá..
Nevím jestli pokračovat...
Ale doufám že se vám to bude líbit ♡