Ráno se probudím na zemi. Asi jsem spadla ale na to se mi ohlásí kocovina.
Pomalu vstávám a lodičky s nohou velkou námahou sundám a nechám spadnout na zem. Odplazim se do kuchyně a ze skříňky vytáhnu aspirin a do skleničky si naliju vodu. Na jídlo nemám vůbec chuť takže jdu nahoru abych si udělala sprchu. Vlažné kapky vody dopadají na moje tělo a v tom cítím štiplavou bolest pod okem a na rtu. Rychle se umyju mýdlem,vylezu a obalím své tělo do ručníku. Kouknu se do zrcadla a nemůžu tomu uvěřit. Mám rozlehlý ret a monokl pod okem. Au.
A v tom si začínám vzpomínat na celý včerejšek. I na to jak mi Cam řekl že mě miluje. Bože já jsem kráva. Přijdu do pokoje a obleču si kraťásky a tričko batman co mám po tátovi. Vlasy dám do drdolu a jdu dolů. V tom si vzpomenu že je dnes škola. Ups. Tak dneska asi nic.
Plácnu sebou na gauč a chvíli jen tak ležím. Vůbec nevím co mám dneska dělat. V tom někdo zazvoní a zvuk se rozléhá po celém domě. Kdo mě zas otravuje? Prudce otevřu dveře a vykoukne na mě Cameron.
"Co tady děláš?" zeptám se. "Na to bych se mohl zeptat taky. Nemáš být ve škole?"zeptá se. "Vypadám na to že bych měla jít do školy?"zeptám se a pak si lehnu na kuchyňskou linku a tak nechám prostor Cameronovi aby vešel dovnitř a sám od sebe si vzal moji sklenku s vodou a napil se. "To byla moje voda" zamručím. Jen přikývne a pak se přibližuje ke mě. "Odstup satane" řeknu a posadím se. Jenže on se nenechá odbýt.
Jde a stoupne si mezi mé nohy takže jsem v pasti. "Camerone prosím" zaškemrám ale on se jen natáhne na skříňku nademnou a vytáhne náplasti a dezinfekci. Ale furt stojí mezi mými nohami. "Chci ti ošetřit jen ty rány" řekne a když přiloží kapesník s dezinfekcí ke rtu tak mi ruka vyletí směrem nahoru a hned ho zastavím. "Bude to jen trochu štípat" řekne a mou ruku položí na linku.
Po ošetření odstoupí ode mě a jde si sednout na gauč a poté zapne telku.
Rychle za ním dojdu,telku vypnu a podívám se na něj vražedně. "Dneska chci být sama" řeknu. "Jo chápu" řekne on a vstane jde ke dveřím a já ho následuju,jenže pak se rychle otočí a než stihnu nějak zareagovat a už mě líbá. Vášnivě a zároveň něžně. Rychle ho od sebe odstrčím a jen a tichým "Měl bys jít" za ním zavírám dveře. Opřu se zády o dveře a sjedu po nich dolů. A pak na to dojde. Pláč. Slzy mi tečou jako vodopády a nejde jim zabránit. Vstanu a lehnu si na gauč. Po chvíli mé slzy nahradí spánek. A tak jsem zase usnula.
Slabší 😏
YOU ARE READING
Ta z lékarny
Teen FictionOsmnáctiletá dívka jménem Rose, po prázdninách nastupuje na novou školu společně se svou nevlastní o dva roky mladší sestrou. Rose se snaží najít už dlouho brigádu protože chce vypadnout od rodičů a od všech těch stěhování. Ale přiměje ji něco nebo...
