Proměna aneb jak zamotat hlavu Smrtijedovi

Jak to všechno začalo

Bylo Ráno. Elizabeth seděla u okna. Dělala to tak každý rok. Vždycky první den ráno brzy vstala a koukala z okna. Milovala to tady v Bradavicích. Už se nesmírně těšila na začátek dalšího školního roku, tentokrát již šestého. Rozhodla se, že tento rok bude přelomový. Musí přece pomoci sve koleji, Havraspáru, vyhrát ten zatracený školní pohár. Posledních pár let jim unikal opravdu jen o vlásek. Také se rozhodla chodit do sboru profesora Kratiknota. Nebyla špatná zpěvačka, pávě naopak. Ve škole neměla moc přátel. Měla dva a to jí stačilo. Ano, sice byli jenom dva, zato ale k nezaplacení. Oliver Howl a Hellen Jamesová byli taktéž studenti z Havraspárské koleje. Oliver byl čistokrevný kouzelník, měl štěstí, protože si nemusel vyslýchat nadávky typu: "Mudlovský šmejde" atd. Zato Hellen to poslouchat musela. Byla totiž z mudlovské rodiny. Už se to ale naučila snášet. Elizabeth nechápala, proč si to zmijozelští prostě neodpustí nesnášela je za to. Zvláště nemohla vystát toho arogantního blbečka Malfoye. Draco Malfoy byl něco jako vládce Zmijozelské koleje a když si on něco usmyslel, dělali to pak všichni. Potají doufala, že už mu dostatečně dozrál mozek, i když o tom silně pochybovala. Nesnášela Zmijozel hlavně kvůli Hellen. Elizabeth totiž byla napůl z kouzelnické a napůl z mudlovské rodiny, takže se jí  ty posměšky až tak netýkaly.                                                                                                                      

Elizabeth si povzdychla, koukla na hodinky, které  teď ukazovaly půl šesté a také na své spící spolužačky. Byl čas se chystat na první školní den. Zvedla se z podlahy, popadla hřeben a zamířila k zrcadlu. Důkladně si pročesala sve blonďaté polodlouhé vlasy. Pak popadla gel a trochu je načepýřila. Vypadalo to celkem obstojně.  Ještě trochu lesku a oční linky a dílo bylo dokonáno. Nemusela ani uvažovat, co si vezme na sebe, což bylo pro ni vždy nejhorší, ale protože měli předepsané školní uniformy tak nebyl problém. Elizabeth se tedy vydala zase zpět do ložnice. Všechny její spolubydlící už byly vzhůru. "Ahoj." Řekla Hellen, která spala hned vedle ní, a se zívnutím se protáhla. "Už zase jsi byla dlouho vzhůru?" . Elizabeth se malinko pousmála. "El, děláš to tak každý rok, proč se alespoň jednou na první školní den pořádně nevyspíš. Nechápu tě." řekla Hellen a pousmála se. "Já nevím, asi jsem nějaká divná, ale mám prostě ráno ráda a taky začátek školního roku." řekla Elizabeth a začala si chystat knihy a další školní pomůcky. 

 Když už byla připravená i Hellen, vyrazily přes společenskou místnost k východu z havraspárských komnat. Cestou se k nim přidal i Oliver. Bylo na něm vidět, že už se taky nemůže dočkat. "Čaute" pozdravil s úsměvem "Taky se už nemůžete dočkat snídaně?" "To fakt celou dobu myslíš jenom na jídlo?" řekla Elizabeth a zasmála se. Oliver totiž miloval jídlo. Hlavně to školní. Zvláštnost na Bradavickém jídle byla ta, že bylo opravdu dobré. Ne jako když se řekne "školní jídlo" a začne se vám zvedat žaludek, protože to přece znáte. To, když se v Bradavicích prohodilo něco o školním jídle, všichni vypadali hladově a zasněně. Jak pomalu a ve velkém davu scházeli do Velké síně, povídali si o prázdninách a Oliver se rozmluvil o tom, jak začne famfrpálovou sezónu. By totiž střelcem a nebyl špatný. Elizabeth zase mluvila o sboru a Hellen zase o tom, jak bude doučovat kouzelné formule. Jejich parta byla bezvadná už jen proto, že se vzájemně podporovali. 

Jak tak scházeli do společenské místnosti, Oliver s Hellen zmizeli Elizabeth z očí. Nevadilo jí to. Přece jenom se potkají na snídani. Jak tak scházela ze schodů a že jich bylo hodně, někdo do ní zezadu strčil a ona se natáhla jak dlouhá, tak široká na podlahu a naneštěstí s sebou ještě někoho také stáhla k zemi. Elizabeth zvedla obličej. "Ale ne! To ten školní rok začíná!" pomyslela si. Ten na zemi totiž byl Draco Malfoy.