You Are My Teacher?!

42.❌

Dean

,,Musíš říkat pravdu. Za každou cenu, jasný?"poručil mi můj mladší bratr.

,,Jo."přikývl jsem. Už jsem tady byl dva dny. Mohl jsem se zbláznit. Ani Sáru sem za mnou nepustili.

,,Dobré ráno, pane Winchestere."usmál se na mě ironicky nějakej polda, kterýho jsem tu ještě neviděl.

,,Dobrý."zůstal jsem sedět a ani jsem se neobtěžoval podat mu ruku.

,,Tak to nebudeme zbytečně prodlužovat a začneme, ne?"nepřestal s tím přiblblým úsměvem a já měl chuť mu jednu vrazit. Očividně mě měl za nějakýho násilníka, kterej týrá svojí ženu, jenže to nebyla pravda. Nikdy bych ženskou neuhodil, i když by to byla taková kráva, jako třeba Lisa. Neudělal bych to.

,,Budu rád, když už to bude za mnou a budu se moct vrátit domů ke své těhotné ženě."

,,No, moc bych se domů ještě nehrnul."vysmíval se mi, zatímco připravoval papíry a diktafon.

,,Tak začínáme. Představte se."pobídl mě.

,,Jmenuji se Dean Winchester a v životě jsem neuhodil svojí manželku a ani žádnou jinou ženu."ušklíbl jsem se a Sam seděl v tichosti vedle mě.

,,Můžete mi říct, jak jste se s vaší manželkou seznámil?"

,,Byla to náhoda. Měl jsem od ní zameškaný hovor a já ji napsal. Pak jsme si začali psát."

,,Ale byla to vaše studentka. Učil jste jí. Uvědomujete si, že je nezákonné mít poměr se svojí studentkou?"myslel si, že má navrh.

,,Měl jsem s ní pohlavní styk poté, co už má studentka nebyla. A byla už dávno plnoletá."

,,Opravdu? A pamatujete si, kdy přesně to bylo?"určitě se na tohle ptal i Sáry a ta mu tohle taky musela říct, a díky Bohu jsem si to moc dobře pamatoval.

,,Ano, moje žena zrovna slavila dvacáté narozeniny a druhý den se stěhovala do Londýna. Prostě to přišlo a chtěli jsme to oba."

,,Takže mi tvrdíte, že jste neměl ponětí, že si píšete se svojí studentkou?"

,Přesně tak."zalhal jsem. Nemohl jsem mu říct, že jsem moc dobře věděl, že mi Sára zavolá a bude mě chtít vyprankovat. A jak těžký bylo mlčet, když Sára randila s největším idiotem Sethem Geckem.

Moc dobře jsem si pamatoval, jak to celý začalo.

flashback

,,Co říkáš příští týden?"zeptal jsem se Erika.

,,Hele.. nevim, jak to bude s Amandou, ale jestli se už trochu uklidní, tak jdu."

,,Co vy?"otočil jsem se k Petovi, Lydii a Casovi. Snažil jsem se kohokoliv ukecat, aby se mnou jel na hory, když lyžák odpadl.

,,Já bych jela, co ty Pete?"usmála se na mého kolegu naše studentka.

Než stihl Pete nějak zareagovat, tak někdo zaklepal na dveře mého a Casovo kabinetu a Lydie se okamžitě zvedla z Petova klína, protože by byl celkem problém, kdyby jí tu někdo viděl sedět na klíně svého matikáře.

,,Omlouvám se, přišla jsem panu učiteli Novakovi odevzdat úkol, který jsem včera zapomněla."byla to ta hezká holka ze čtvrťáku, stydlivě se usmála na Case a podala mu sešit. Nemohl jsem si za Boha vzpomenout, jak se jmenuje, ale na tělocviku jí jde snad všechno. A nejlepší jsou ty její mini kraťásky, který má pokaždý na sobě a když bych jako učitel neměl, tak si užívám výhled na její super zadek. Jsem chlapa to mě omlouvá, narozdíl od Peta žádnou svojí studentku nebrousím i když bych mohl. Studentky se přede mnou kroutily až to bylo otravný, ale tahle ne. Nikdy se na mě nepodívala, pokud jsme spolu nemluvili. Byl jsem jí ukradenej.