You Are My Teacher?!

25.❌

Příjemně mě překvapilo, když na mě Dean čekal před školou, protože mi ještě v neděli volal, že se v Texasu zdrží o týden déle a teď tady stál a usmíval se.

Měla jsem chuť ho chytit za bundu a políbit ho, ale Violeta si stále myslí, že je to můj bratr a bůh ví, co by si myslela, kdyby nás viděla.

O víkendu jsem byla s Jackem na tom večírku a bylo to super. Sice bych tam radši byla s Deanem, ale Jack na mě působí opravdu dobře. Je inteligentní a vysvětlil mi tolik věcí, co se kolem našeho budoucího zaměstnaní týče.

Dokonce mi zařídil, že od pololetí budu mít praxe ve stejné nemocnici jako on a bude mi pomáhat a to mi udělalo neskutečnou radost.

Doma jsme se s Deanem najedli a přitom mi oznámil, že lednu ještě bude muset do Texasu znovu. Neptala jsem se proč, ale pořád jsem doufala, že mi to někdy sám řekne, protože už mi bylo docela divný, že by tam jezdil jen kvůli pracovnímu povolení. Ale věřím mu. Věřím, že mi v ničem nelže.

,,Co dnes podnikneme?"usmál se na mě, když jsem pověsila prádlo.

,,Vlastně už něco mám."zasmutněla jsem. ,,Promiň, já myslela, že se vrátíš až v pondělí."sehla jsem se pro jeho mokré trenky a pověsila je.

,,A kam jdeš?"opřel se o futra ve dveří a překřížil si ruce na prsou.

,,Slíbila jsem Jackovi, že půjdeme do kina za to, že se mnou šel na ten večírek."sebrala jsem prázdný koš a odnesla ho do koupelny.

,,Kdo je Jack a jakej večírek? Uniklo mi něco?"slyšela jsem ho jít za mnou.

,,Jack je ten, co vycházel ze školy se mnou a šel jako můj doprovod na školní večírek, který byl v sobotu a byl povinný. Když jsi nemohl ty, tak jsem šla s ním, protože by bylo vážně trapný, kdybych šla sama."

,,Proč jsi mi neřekla, že byl nějakej večírek?"zamračil se.

,,A ty bys na něj se mnou šel? Ne, musel jsi urgentně do Dallasu, tak jsem si to zařídila jinak."řekla jsem ironicky a obešla ho, abych mohla do obýváku.

,,Kdybych o tom věděl, tak zůstanu."

,,Najednou."uchechtla jsem se. ,,Říkal jsi, že tam musíš a že je to důležitý."

Ani nevím proč, ale začínala jsem být naštvaná. Nechtěla jsem být naštvaná, protože bych pak byla hnusná a já na Deana nechci být hnusná a nechci se s ním hádat. Měla bych být ráda, že přijel o tři dny dřív.

,,Ne důležitější než ty."podívala jsem se na něj. Tohle mě upřímně zahřálo u srdce.

,,Promiň, nechtěla jsem být hnusná."pousmála jsem se a přešla k němu, abych ho mohla obejmout. ,,Nechceš jít do toho kina tedy s náma? Ale jsi můj brácha."zasmála jsem se, když se odtáhl.

Tak jsme se domluvili, že Dean půjde taky a já byla vlastně docela i ráda. Snad to nebude vadit Jackovi.

Zbývala nám ještě hodina a půl, než vyrazíme. Dean si vybaloval věci v ložnici a já koukala na televizi, když za mnou po chvilce přišel.

Odšoupl konferenční stolek a chytl mě za levou ruku, když si přede mnou klekl a já vůbec nechápala, co to dělá. Alespoň do té doby, než z kapsy vytáhl krabičku a já na něj nevěřícně zírala, když ji otevřel a vyndal zlatý prstýnek s diamantem.

,,Ty jsi zešílel?!"vytřeštila jsem oči a cukla rukou.

,,Už jsi řekla, že si mě vezmeš. Nebo sis to rozmyslela?"díval se na mě ublíženě a mě přišel tak sladkej. Byla jsem z něj absolutně hotová. Jsem s ním teprve chvíli a nedokážu se ho nabažit. Nejradši bych se ho pořád dotýkala.