You Are My Teacher?!

51. - úplně nová kapitola

Ano, konečně jsem po třech letech napsala novou kapitolu :D Snad se bude líbit :)

Dean

,,Co tím myslíš, že ty peníze nemáš?" zamračil jsem se na Melissu. Byl jsem v Berlíně sotva čtyřiadvacet hodin a už jsem chtěl pryč.  ,,Měla sis je přeci schovat a zaplatit s nimi další nájmy. Proto jsem ti je posílal."

,,Prostě je nemám. Budu ti to splácet, jinak nevím." odbyla mě nepříjemně. To se mi snad zdálo. Dlužila mi víc jak tři tisíce euro. Počítal jsem s tím jako nájem dopředu a logicky to teď potřebuju zpět, abych si mohl něco pronajmout přes zimu v San Franciscu.

Chtěl jsem nějakej větší byt, aby tam měl pokoj i Noah. Nechtěl jsem se prostě jen tak narvat k Sáře do baráku. Alespoň dokud by mi sama nenabídla, protože mi přijde, že pořád není úplně rozhodnutá v tom, co chce. I ze zpráv mi to tak přišlo. Psala najednou dost odtažitě, ale neměl jsem čas to teď řešit na dálku. Teď musím vyřešit Melissu a zaručit, že Erik odjede svůj závod perfektně.

A až se vrátím, tak udělám vše, co je v mých silách, abych Sarah získal zpět.

,,Na splácení ti seru, Mel. Já ty prachy potřebuju, abych si mohl pronajmout byt ve Franciscu." sledoval jsem jí, jak rovná nějaký sošky v regále. Úplně jsem zapomněl zmínit, že Melissa a její rodiče vlastní okultistickej krámek. Wolfgang si ze mě vždy dělá srandu, že me začaruje, jestli se rozejdeme. Tím pádem bych měl bejt už dávno prokletej.

,,Proč nejdeš bydlet k té svojí kurvě a bastardovi?" podívala se na mě a ve mně to vařilo. Co si o sobě vůbec myslí? Dluží mi prachy a ještě bude urážet Sáru s Noahem?

,,Mluv laskavě slušně a Noah není bastard, když ho Sára počala, tak jsme byli manželé." usmál jsem se na ní, aby věděla, že mě nedokáže jen tak vytočit. Chovala se jako primitivní blbka. Ne, že by byla nějak extra chytrá, to ne. Ale takhle zlou ji neznám. Alespoň konečně vidím její pravé já.

Chtěl jsem znovu nahodit téma peníze, které mi dluží, ale do krámku vstoupila její matka. Ta mi tady tak chyběla. Ne, že by na mě byla zlá, ale vždy byla divná. Popravdě jsem ji ani nechtěl poznat, protože jsem to s Mel nebral nikdy vážně, ale ona ji jednou pozvala k nám na večeři i s jejím otcem.

,,Deane!" rozzářila se a hned mi skočila do objetí. ,,Jsem tak ráda, že sis to rozmyslel a budeš tu pro mojí holčičku."

,,Co?" nechápavě jsem se od ní odtáhl.

,,Dost by si nás zklamal, kdybys jí s tím dítětem nechal samotnou." teď už jsem byl úplně ztracenej. Můj pohled se přesunul směrem k Melisse, která se dívala na svou matku, jako kdyby právě viděla ducha. Její matka si toho samozřejmě všimla.

,,Panebože! On to ještě neví?" byla překvapená.

,,Můžete mi říct, o co tady sakra jde?" začal jsem bejt opravdu naštvanej.

,,Jsem těhotná." vypadlo z Mel.

,,A? Co já s tím?" pořád jsem nechápal. Teď jsem musel já vypadat jako úplnej vypatlanec.

,,Hádej, bože." protočila očima. ,,Ty jseš otec."

,,Já?" zasmál jsem se. ,,To těžko, naposledy jsme spolu byli před asi dvěma měsíci."

,,Přesně tomu odpovídá mé těhotenství." zašla za kasu a vytáhla z pod stolu kabelku. Chvilku se v ní hrabala a pak vytáhla nějaké papíry a podala mi je.

Sevřelo se mi hrdlo, když jsem to všechno pročítal. Opravdu to odpovídalo.

,,Vždyť si říkala, že bereš prášky." byl jsem naštvanej, ani jsem si nevšiml, že je tu pořád její matka.