You Are My Teacher?!

14.

Ráno jsem se tiše vypařila na snídani, kde bylo pěkně mrtvo, ale na druhou stranu jsem byla ráda, že si nikdo nevšiml, že nahoře spí můj učitel v mojí posteli.

,,Vy dva jste tedy dnes doma?" zeptal se táta.

,,Já ne, já musím ještě v jednu na trénink." odpověděl Dallon.

,,Já jo, protože přijde Kath a budeme se připravovat na ten ples."

,,V kolik vám to začíná?"

,,V pět." dojedla jsem svůj sendvič.

,,Nevím, jestli nebudu muset být ještě v práci." koukla jsem se na Kennyho, který taky přišel ke stolu a usmál se na mě.

,,To je jedno, my to zvládneme i bez tebe." pousmála jsem se na tátu, který se začal zvedat od stolu.

,,Kenny, za deset minut buď připraven u dveří."

,,Mužů se s vámi svézt?" zeptal se Dallon a táta přikývl ještě předtím, než odešel do ložnice.

,,Jak to uděláme s tím plesem? Pojedeme naším autem, nebo s Katherine?" otočil se ke mně Dallon.

,,John nás tam odveze, takže v půl pátý buď doma." odnesla jsem prázdný talíř do myčky a odešla zpět do pokoje, kde jsem za sebou radši zamkla.

Dean stále ležel na břiše s peřinou nad pas a já si tak mohla prohlédnout jeho holá záda, na kterých měl pár pih stejné jako na obličeji. Ve skutečnosti vypadal opravdu roztomile, když spal. Rty měl pootevřené a tiše oddychoval.

Přešla jsem k zrcadlu a prohrábla si vlasy, když jsem si všimla Deana, který se postavil kousek za mě a měl na sobě jen černé boxerky.

,,No dobré ráno." otočila jsem se k němu.

,,Kolik je hodin?" zeptal se.

,,Bude osm. V kolik máš být ve škole?"

,,Trénink je až ve dvanáct, jinak ostatní odpadlo." rozhlížel se všude kolem.

,,Počkej, přinesu ti oblečení. Vyprala jsem ti ho." usmála jsem se na něj a odemkla dveře od pokoje.

Zjistila jsem, že už doma naštěstí nikdo není, tak jsem to zavolala na Deana, který za mnou přišel dolů.

,,Hele, mohl bych se vysprchovat?" zeptal se, když ode mě přebíral svoje oblečení.

,,Jasně, koupelna je nahoře. Já ti zatím připravím něco k jídlu." usmála jsem se na něj.

,,To bys byla úžasná." prohrábl si vlasy. Vypadal, že mu pořád není zrovna nejlíp.

---

,,Ten sendvič je fakt dobrej."

,,Ale nepřeháněj, vždyť je tam je burákové máslo." zasmála jsem se a podala mu talíř s dalším sendvičem.

,,Ale namazala si ho tam skvěle." zamrkal a já protočila očima, přičemž jsem si sedla vedle něj.

Chtěla jsem strašně něco říct o tom včerejšku, ale nevěděla jsem jak začít. Asi bych se měla cítit divně, že jsem líbala o deset let staršího muže a že jsem se od něj nechala osahávat. A taky, že mi bylo divně. Jenže jedné části mého mozku se to líbilo a ta druhá křičela, že to mám okamžitě ukončit.

A ta druhá část má pravdu, kam by tohle vedlo? Vyspala bych se s ním a pak by jsme dělali, jako by se nic nestalo. Přesně jako teď. A já tohle nechci. Chci vztah a kluka, který mě bude mít rád a se kterým jednou budu mít rodinu. Vím, že myslím moc dopředu, ale jsem taková a vím, že s Deanem bych nic takového neměla, protože to nejde. Můj táta by mě zabil a hlavně by mě ani Dean třeba vůbec nechtěl.