You Are My Teacher?!

7.

,,Dallone! Dělej nebo přijdeme pozdě!" zahulákala jsem do schodiště.

,,Nestihl jsem vám připravit svačinu, tak tady máte peníze a kupte si něco." přišel ke mně táta, když jsem se obouvala a podal mi dvě bankovky.

,,Tati, už nejsme děti. Nemusíš nám každý den dělat svačiny, Dallon je stejně nejí..."

,,Co kecáš? To ty je vždycky vyhazuješ!" oba jsme se otočili na Dallona, který pomalým krokem scházel schodiště a všimla jsem si, že měl na sobě oblek. S tátou jsem se na sebe podívali, a pak zpět na Dallona.

,,Ve škole je nějaká akce?" zeptal se táta a podíval se nejdřív na mě a potom na Dallona.

,,To nemůžu jít do školy v obleku nebo co?" zamračil se Dallon, když k nám došel.

Táta nad tím jen protočil oči a my jsme konečně vyšli na zastávku. Stihli jsme autobus jen tak tak a Kath už mi držela místo.

,,Počkej, tady máš na svačinu od táty." zastavila jsem ještě Dallona, než stihl utéct dozadu za svýma opicema. 

,,Konečně jsi tu. Panebože, myslela jsem, že se unudím k smrt. Kdyby jsi nepřišla ani dneska, tak bych zejtra zatáhla." sotva jsem se posadila, tak mě vtáhla do objetí.

,,Kath, byl to jen den..."

,,Ne, byla to doba ledová." zafuněla mi do vlasů.

,,Vždyť jsi měla ve třídě Brendona." 

,,Včera jsem se kvůli němu porvala s Mařenou."

,,Co? S jakou Mařenou?" nadzvedla jsem na ní obočí, když něco lovila v batohu.

,,No s Marii..." podala mi nějaký list.

,,Počkej, takže ty jsi dostala ředitelskou důtku, protože si jí zlomila malíček u nohy?" vykulila jsem na ní oči a Kath jen hrdě přikývla.

,,Jak? Co se stalo?" opravdu mě zajímalo, jak jí zlomila malíček u nohy.

,,To je na dlouho, ale může za to ten brejlatej skunk." zamračila se a hodila pohled na Brendona, který seděl vedle přes uličku u okna a poslouchal písničky na sluchátkách.

,,Tak mi to řekneš po škole." navrhla jsem.

,,Zajdeme po škole na kebab, protože mám hlad jako kráva a tam ti všechno řeknu."

,,Je vůbec někdy chvíle, kdy nemáš hlad?" rýpla jsem si do ní.

,,Jsi magor nebo co? Jasně, že není." vytáhla telefon a začala si s někým psát.

---

Po dvacetiminutové cestě do školy jsme s Kath konečně stály u skříněk a já se snažila zahlídnout Setha. Ještě jsem nevěděla, co mu řeknu, ale chtěla jsem ho najít. Proto jsem se Kath omluvila a šla ho hledat, načež jsem potkala jen Richieho a ten mi řekl, že si Seth zapomněl peněženku a že se brzy vrátí.

Rozhodla jsem se, že i když už zvonilo, tak na něj počkám před třídou na lavičce, protože první hodinu stejně máme na supla Mannsovou a té je to tak nějak jedno. Vytáhla jsem si z kapsy telefon a rozhodla se mezitím podívat na Instagram. 

,,Přidám se." zvedla jsem hlavu a podívala se na Kath.

,,Kde jsi byla?" zeptala jsem se jí, když si vedle mě sedla.

,,Volal John, že si zapomněl klíče a jestli mu je můžu donést. Jasně, že jsem mu řekla, ať si nasere a řekne Sherlockovi." zazubila se.