Kapitola 52. - Miluju tě

3.2K 206 49
                                    

,,Co ty tady? Myslel jsem, že budeš oslavovat ve věži," podivil se Severus, když Harry zaklepal na dveře a vešel dovnitř. Zazubil se a odložil svůj neviditelný plášť na opěrku křesla a pak hupsl k Severusovi na pohovku.

,,Co to čteš?" zeptal se ho zvědavě a nejdřív se snažil přečíst aspoň jednu větu vzhůru nohama, ale vzdal to a vyčkával na odpověď.

,,Tisíc a jeden způsob, jak zabít otravného nebelvíra," odpověděl mu Severus a Harry se hlasitě rozesmál.

,,To je sranda, že jo?"

,,Zajisté."

,,Ale teď, když jsem tady, už číst nebudeš, že ne?" usmíval se nevinně Harry. Profesor lektvarů zavřel knihu a odložil ji vedle sebe.

,,Budu muset pozměnit své plány na dnešní večer," pousmál se a Harry se posadil obkročmo na jeho klín, aby k němu byl blíž a položil mu ruce kolem krku. ,,Mimochodem, stále jsi mi neodpověděl na mou otázku."

,,Jakože proč jsem tady?" zamumlal Harry a pohrával si s límečkem u Severusovy košile. ,,No protože v Nebelvíru je docela zmatek-"

,,To je mi novinka."

,,Nech toho," usmíval se chlapec a pokračoval, ,,no a dnešní noc bych určitě ani oka nezamhouřil. Je tam prostě moc lidí. A když zmizeli Ron s Hermionou, proč bych nemohl taky? Chtěl jsem za tebou. Pokud mě tedy nevyhodíš s tím, že jdeš za svou přítelkyní."

,,Považuješ se za dívku?" popíchl ho Severus. ,,Ještě jednou řekneš něco o přítelkyni a poletíš. Víš, jak jsem se musel držet, abych ti neodsekl, že žádnou přítelkyni nemám a mít nebudu? Celou tu dobu, co jsi tady byl, jsem se na tebe skoro neodvažoval ani podívat-"

,,To ses tak bál toho, že po mně skočíš?" rozesmál se Harry. ,,Škoda, žes to neudělal."

,,Jak jsem asi měl vědět, že jsi gay, ty pitomče."

,,Co třeba se zeptat? 'Milý Harry, hrozně po tobě toužím a nemůžu se dočkat, až po tobě skočím, doufám, že jsi gay a že tě můžu pořádně-'"

,,Ticho. Už ani slovo."

,,-chtěl jsem říct zlíbat," uculil se Harry a pak zahýbal obočím, ,,vlastně ne. O-"

,,Harry."

,,Dobře, změním slovo. Pomilovat," zazubil se a Severus se bavil tím, že ačkoliv si ho ten kluk dobíral, sám měl růžové tváře. ,,Víš, že jsem ti to jednou málem řekl?"

,,Jaká to smůla pro mě."

,,Tehdy, když jsme hráli šachy a já ti řekl, že jsem Ronovi snědl poslední čokoládovou žabku. No chtěl jsem původně říct, že jsem gay," přiznal mu Harry. Pak se na něj trochu váhavě zadíval. ,,Ahm, no, Severusi... já - můžu tě políbit?"

Severus se usmál, beze slov si k sobě Harryho přitáhl, vzal ho za tváře a dlouze ho políbil. Harryho srdce poskočilo pod návalem šťastných pocitů a obyčejný polibek se náhle změnil v hladové líbání.

,,Na tohle jsem čekal tak dlouho," zašeptal mu Severus mezi polibky a jemně ho kousl do spodního rtu. Harry tiše zasténal.

,,Severusi..." pak se od sebe zadýchaní, ale šťastní, odtáhli a zahleděli se na sebe. ,,Bylo to dobrý?" zeptal se Harry nejistě.

,,Víc než dobrý."

,,Uff, to jsem rád. Bál jsem se, že se budu chovat jako uslintaný kůň."

,,Ty zkrátka víš, jak zkazit nádhernou chvilku."

,,Od tebe to sedí," dobíral si ho Harry a zasmál se. Marně se pokusil potlačit zívnutí a slezl ze Severuse.

,,Do postele."

,,Jo do postele?"

,,Spát," protočil očima Severus. Harry se zazubil a odešel do ložnice. Lektvarista ještě chvíli seděl na pohovce a Harry po chvilce vykoukl z ložnice.

,,Jdeš nebo ne?" zeptal se ho, což přivedlo Severuse zase zpátky do reality. Odešel za Harrym, který se zavrtával pod deku a nakonec mu byly vidět jen jeho rozcuchané vlasy. Muž pobaveně zavrtěl hlavou a posadil se k němu.

,,Snažíš se přede mnou schovat?" ptal se ho a odkryl deku.

,,A to jako jde?"

,,Samozřejmě že ne. Víš, rád bych se taky přikryl." Harry se naoko neochotně vyhrabal z deky a trošku se začervenal, když sledoval, jak si Severus sundavá košili. Došlo mu, že by si ji taky mohl sundat, pokud ji ráno nechce být zmuchlanou.

,,Hmm, už je to dlouho, co jsem tu naposledy spal," uchechtl se Harry a trochu váhavě se přitiskl k Severusovi, který ho jednou rukou objal. Chlapec mu začal kreslit obrazce na hruď a přemýšlel. Chvíli byli ticho, jenom si užívali přítomnost toho druhého. Pak Harryho dotyky ustaly a Severus se na něj podíval.

,,Spíš?"

,,Co? Ne, promiň, až moc jsem se zamyslel," omluvil se Harry a zvedl k němu hlavu. Usmál se. ,,Jsem hrozně rád, že nejsi na Voldemo-" v půlce věty se zarazil a rychle se posadil. Vzal Severuse za levou ruku a se zatajeným dechem se podíval na jeho předloktí. Lektvaristovi tak dal možnost pokochat se jeho svalnatou hrudí. ,,Je pryč," vydechl nakonec Harry a Severus přikývl. Po Znamení zla zbyly jen bledé velké jizvy. Mladík je prsty jemně pohladil, a potom si zase lehnul.

,,Víš..." váhal Harry a v zelených očích se mu zableskla nejistota, ,,promiň. Já... myslel jsem jenom na sebe, jenom na to, abych... já nevím. Ale když jsme byli v Brumbálově pracovně a já měl zničit ten proklatý medailon, vážně jsem se bál, že to, co mi říkal Voldemort," Severus sebou při tom jménu trochu trhnul, ,,je pravda."

,,A co ti říkal?" pobídl ho jemně a zatímco ho poslouchal, hladil ho po zádech.

,,Říkal mi, že to všechno je lež. Že mě nemáš rád. Že mu mě ten večer přivedeš..." odpověděl šeptem Harry. ,,Ne, promiň. Je po všem, neměl bych si z toho dělat hlavu. Jsi tady a to je hlavní."

,,Chápu tvoje obavy," ujistil ho Severus, ,,já jsem se taky bál, že o tebe přijdu..."

Najednou se Harry zasmál a profesor lektvarů se na něj nechápavě podíval. ,,Já jen... je to všechno hrozně vtipný, nemyslíš? Celých pět let jsme se nenáviděli a teď... spolu ležíme v posteli. Alespoň k něčemu byla ta ztráta vzpomínek. Voldemort jednou v životě udělal něco dobrého."

Něco v Severusově hrudi se sevřelo a on si uvědomil, že má v laboratoři ještě několik schovaných vzpomínek, které se snažil dát dopořádku. Nic Harrymu ale neřekl. Stejně už pomalu usínal.

,,Hmm... myslím, že už budu spát... brou noc," zazíval Harry a než se k němu zase pevně přitiskl, snažil se najít nějakou pohodlnější polohu.

,,Dobrou noc, Harry," zašeptal Severus a lehce mu prohrábl vlasy. Zavřel oči, ale vzápětí je zase otevřel, když cítil, jak se Harry zase vrtí.

,,Ještě jedna věc," ozval se chlapec ospale a Severus cítil, jak ho políbil na rameno, ,,promiň. Jsem ospalý. Miluju tě, Severusi."

V lektvaristově hrudi se rozlil nádherný pocit a srdce mu nadšeně poskočilo. Ta dvě slova mu vykouzlila na tváři velký úsměv. Cítil se šťastně. ,,Já tebe taky, Harry..."

•••

Nuuu. Roztomilouši:D tak už si tu lásku vyznali se vším všudy:D
Snad se vám kapitola líbila. Zbývají už jen tři do konce, a všechny mám hrozně ráda:D❤
-Mil🐢

Pod pláštěm mlhy ✔ | ˢⁿᵃʳʳʸKde žijí příběhy. Začni objevovat