Pod pláštěm mlhy ✔ | ˢⁿᵃʳʳʸ

Kapitola 46. - Na vlastní pěst

Dobby slíbil, že Harryho ochrání, a ve svém slibu rozhodl vytrvat. Proto taky chlapce, který o tom ale nevěděl, celé dny jen sledoval, aby se ujistil, že je v pořádku.

Domácí skřítek taky viděl, jak Malfoy Harrymu ublížil, a rozhodl se s ním alespoň trochu vyřídit účty. Celkem rychle Draca doběhl a stačilo jedno lusknutí prstu a blonďatý zmijozel zakopl na schodech.

,,Harrymu Potterovi nesmí nikdo ublížit!" vypískl Dobby a než za ním Draco stačil vyběhnout, ztratil se. Musel pomoci Harrymu.

Ale když přišel na místo, kde chlapec ještě před chvílí ležel, zbyl tu po něm jen kus pergamenu, na němž byla napsaná nějaká slova. Dobby jej vzal do ruky a vyděšeně myslel na to, že Harrymu někdo ublížil, proto tu není. Třeba se tu zase objevila ta cizí žena.

Musel to někomu říct. Někomu z profesorů, kteří o Harrym něco věděli. Ačkoliv se Brumbál ke skřítkům choval moc mile, Dobby si nebyl jistý, jestli by za ním měl kvůli Harrymu jít. Pak si ale vzpomněl, že nebelvírského chlapce našel u profesora lektvarů, když ho jeho přátelé postrádali. Ano, musí jít za Snapem.

Lusknul prsty a v přístím okamžiku se objevil ve sklepení. ,,Dobby se moc omlouvá, že profesora Snapea vyrušuje," spustil svým pisklavým hláskem domácí skřítek, když se na něj Snape nechápavě podíval, ,,ale Dobby panu profesorovi přišel říct, že je Harry Potter ve velkém nebezpečí."

Dobbyho slova na Severuse zapůsobila okamžitě. Rychle se zvedl ze židle. ,,Co se stalo? Co je Harrymu?"

,,Dobby neví, pane," vzlykl skřítek a podal mu kus pergamenu, ,,Dobby našel tohle." Severus si Pobertův plánek od Dobbyho převzal a rychle ho začal zkoumat. Hledal Harryho jméno a těkal očima sem a tam.

,,Bellatrix Lestrangeová?" vydechl Severus nechápavě, když v kabinetu profesorky Leasleyové spatřil tečku s jejím jménem. V její přítomnosti byl Harry a najednou byli oba dva pryč.

Ne. Ne, ne, ne! ,,Vrať se do kuchyně," přikázal skřítkovi, který rozkaz poslušně vykonal. Severus přešel ke krbu, vhodil do něj letax a přemístil se do ředitelny, kde seděl Brumbál za stolem a čekal na Harryho.

,,Severusi?" otázal se ho překvapeně, když Snape vylezl z krbu a s bušícím srdcem přešel k Brumbálovi.

,,Harryho unesla Bellatrix," sdělil mu jednoduše. Ředitel rychle vstal a zbledl.

,,Cože? To není možné."

,,Byla na hradě! Najednou spolu zmizeli! Viděl jsem to!" štěkl na něj a začal přecházet po místnosti sem a tam, aby našel ztracené sebeovládání. Byl rozrušený a měl o Harryho strach. Nepochybně se s ním přemístila k Temnému pánovi-

,,U Merlina, musíme ho zachránit!" řekl nahlas své myšlenky. No, moc se neuklidnil. Proboha, vždyť Harry už teď mohl být mrtvý!

,,Samozřejmě, Severusi. Okamžitě svolám řád," ujistil ho klidně Brumbál, ale to jako by byla pro Severuse poslední kapka.

,,Já nebudu čekat na nějaký pitomý řád, rozumíte?!" vykřikl. ,,Harry potřebuje pomoc! Hned teď! Kdo ví, kdy se tu lidi u řádu objeví! Nechápete to?! Už teď může být pozdě! A já idiot tady s vámi ztrácím svůj čas! Už jsem mohl být na manoru!" okamžitě přešel ke krbu a nabral si letax.

,,Severusi, počkejte! Nechápete to! Harry je-" dál už se nedostal, protože Severuse pohltily zelené plameny a pak už byl pryč. Nahlas si povzdechl, pokusil se uklidnit a pak vyčaroval svého patrona. Všem členům řádu oznámil, že se musí okamžitě setkat v hlavním štábu, že je Harry v nebezpečí.

Když posílal domácího skřítka pro Rona a Hermionu do nebelvírské věže, doufal, že se Severusovi nic nestane.

•👨‍❤️‍👨•

Sotva se Severus objevil ve sklepení, popadl Harryho neviditelný plášť a okamžitě vyšel ven na chodbu, zamkl za sebou a co nejrychleji se vydal na školní pozemky, odkud se už mohl přemístit.

V tuhle chvíli nedokázal rozumně uvažovat. Hlavou mu neustále probíhala jedna a ta samá splašená myšlenka. Harry je v nebezpečí. Harry je v nebezpečí. Harry je v nebezpečí.

Hlasitě zaklel a kouzly odemkl velkou dubovou bránu, kterou Filch před chvilkou zamkl. Zatracené proti-přemisťovací kouzlo! Jenom ho zdržuje!

Nebral ohled na to, že je udýchaný, když se blížil k Hagridově hájence. Myslel jenom na to, aby se co nejdříve dostal do manoru a Harryho zachránil.

Konečně došel za hranici, udělal dva kroky a vzápětí se s hlasitým prásknutím přemístil.

Malfoy manor byl jako vždy tmavý, skoro v té tmě splýval s okolím, ale jen okna, za nimiž zářila rozsvícená světla, prozrazovala, kde manor je. Kráčel po štěrkové cestě, zhluboka dýchal a teď se doopravdy snažil uklidnit. Musel. Jinak by před smrtijedy vzbudil podezření. Pokud se ho budou vyptávat, řekne jim, že sem přišel na příkaz Pána zla.

Mávl hůlkou a železná brána se otevřela. Po tmavé zahradě kráčeli dva bílí pávi a malýma očkama si ho měřili. Jakožto smrtijed věděl, jak se dostat dovnitř, a tak pronesl pár speciálních formulí a dveře se otevřely.

Tak. Teď už jen musí přijít na to, kde Harry je. Možná v místnosti, kde se konají schůze? Může to zkusit a navíc stejně někde začít musí.

Chodby osvětlovalo několik loučí, a tak nemusel svou hůlku rozsvěcovat. Rozvážným krokem jako vždy se vydal směrem k velkému salonu, před jehož dveřmi stáli dva smrtijedi. Už to bylo samo o sobě divné, protože tam nikdy nestáli.

,,Pán zla není uvnitř?" zeptal se jich chladně, když k nim došel.

,,Ne, před chvílí v doprovodu Bellatrix odešel. Nikdo tam nesmí," muž měl masku, ale podle hlasu poznal, že je to Dolohov.

,,Byl jsem pověřen samotným Pánem zla, tudíž smím dovnitř. Pochybuješ snad?" zasyčel na něj jako had a potěšeně si všiml, že druhý smrtijed odstoupil ode dveří. Dolohov nechtěl jen tak odejít, a proto chvíli váhal. ,,No tak?!" štěkl na něj a to zabralo. Dolohov ustoupil; nechtěl si proti sobě štvát ani Pána zla, ani Severuse, kterého si Voldemort opravdu velmi vážil.

Severus jen tak tak skryl vítězný úsměv, že mu ti tupci uvěřili. Měl volnou cestu, a tak otevřel dveře od salonu a vešel dovnitř. Jakmile za sebou zavřel, pro jistotu použil kouzlo proti odposlouchávání a rozhlédl se, jestli tu není nikdo ze smrtijedů, a hlavně - jestli je tu Harry.

Nakonec ho spatřil, ale při pohledu na něj se mu málem podlomila kolena. Uvnitř něj se cosi sevřelo, když hleděl na bezvládné tělo chlapce, který mu ukradl srdce, jak leží na zemi a nehýbe se.

•••

Tak... je to tady:D
V pondělí se můžete těšit na Rona a Hermionu:D a já se zase těším na další čtvrtek, a nejen proto, že máme ve škole volno!😈😂
Snad se vám kapitola líbila😏
-Mil🐢