Pod pláštěm mlhy ✔ | ˢⁿᵃʳʳʸ

Kapitola 13. - Překvapení v dopisu

Když se Severus příštího dne probudil, Harry seděl na své polovině postele a upřeně hleděl na rozbité zrcátko položené před sebou. Starší muž se také posadil a tázavě se zadíval na mladíka, který na něj přesunul pohled.

,,Dobré ráno," pokusil se chlapec o úsměv, ,,já... jen jsem ho zkoušel opravit. Nevyšlo to, ale to jste poznal sám." Pak se uchechtl, ačkoliv na tom nebylo nic legračního. Naopak, zaznívala v něm pečlivě potlačovaná zoufalost.

,,Po snídani se ho pokusím opravit, jak jsem ti včera slíbit," ujistil ho Severus a k jeho překvapení Harry zavrtěl hlavou.

,,Nemusíte..." zašeptal a povzdechl si, ,,zbytečně tím ztrácíte čas... nic mi nedlužíte."

,,Já vím, Harry," souhlasil Severus, ale pokračoval, ačkoliv nechápal, kde se v něm ta slova vzala, ,,ale opravdu si myslíš, že tě chci vidět takhle utrápeného?"

Harry překvapeně zamrkal a podíval se zpět na Severuse. Zatraceně. Teď to byl Severus, kdo odvrátil pohled. Proč tohle řekl?

,,Myslel jsem, že je vám to jedno," špitl Harry, ,,že je vám jedno, jestli se trápím nebo ne. Vždycky jste se ke mně choval tak... jo, nezapomněl jsem na to," dodal Harry a vstal, ,,jenže nikdy jsem ty vaše urážky nebral tak vážně, aby mě zraňovaly. Nevím, proč si plno věcí nepamatuju, ale myslím, že už je jen na mně, kterým vzpomínkám dovolím, aby mě udělaly zranitelným." Překvapený Severus mlčky zíral na Harryho, který popadl z kufru své oblečení a celý roztržitý vyběhl z ložnice ven.

Sakra práce. Severus by byl nejraději do něčeho udeřil. Proč tomu zatracenému klukovi dovolil, aby se mu, sice trochu, ale stejně, dostal pod kůži? Ještě před měsícem by mu bylo naprosto lhostejné, co by si Harry myslel a jak se cítil, ale teď už ne. Za ty necelé čtyři týdny dostal plno šancí ho poznat. Už zjistil, jaký Harry je.

Ne, Harry už nebyl ten otravný Potter, za kterého jej vždycky měl. Nerad si to přiznával, ale teď pochopil, že se spletl.

Pohledem sklouzl k rozbitému zrcátku, jehož střípky ležely na Harryho dece. Pomalu je vzal do dlaně a dlouho se na ně díval. Musí jej opravit. Je to to nejmenší, co pro Harryho může udělat. Zadíval se na dveře, jako by doufal, že se ten zatracený nebelvírský chlapec s věčně rozcuchanými vlasy, na kterém mu pomalu začínalo záležet, vrátí.

•👨‍❤️‍👨•

Harry na malou chvilku zaskočil za Dobbym do kuchyně, aby se rychle nasnídal. Ani nevěděl, proč tak rychle od Snapea utekl. Harry pocítil rozpaky a cítil, jak mu červenají tváře. Vlastně bylo docela na místě, že byl Harry tak rozpačitý. Snape byl muž. Harry byl gay. A už zase spal u něj v posteli!

Moje chování je přirozené, opakoval si v duchu Harry, když kráčel k famfrpálovému hřišti, svůj Kulový blesk si nesl na rameni a přemýšlel. Náhlá starostlivost ze Snapeovy strany mu připadala milá a svým způsobem i lichotivá, ale bylo to něco, co pořádně neznal. Dursleyovi se nestarali o to, jak se cítí, bylo jim to naprosto ukradené. A navíc, Snape ho přeci nenáviděl, vzpomněl si, tak proč je k němu najednou tak pozorný?

Harry si povzdechl, z kapsy famfrpálového dresu vytáhl malý zlatý míček s tenkými křidélky, kterému se říkalo Zlatonka. Nevzpomněl si na to, že ji dostal před rokem od Ginny. Vypustil Zlatonku a nasedl na koště. Věděl, že po ,,tréninku" mu bude lépe.

•👨‍❤️‍👨•

Zbytek dopoledne se Severus snažil zrcátko opravit, ale ačkoliv vyzkoušel všechno, na co si vzpomněl a co si myslel, že bude fungovat, nezabralo to. Celý nabručený a nespokojený se vydal do Velké síně na oběd, kde k jeho smůle seděla i Pomona a Brumbál se zářivým úsměvem. Už léta se ptal sám sebe, jak ředitel dokáže být tak optimistický.

,,Á, dobré poledne, Severusi!" zvolal vesele Brumbál, když lektvarista kráčel ke stolu profesorů. ,,Nechal jsem do vašich soukromých pokojů poslat dopis pro Harryho. Prosím, předejte mu ho, čeká tam na něj nejen seznam učebnic a výsledky NKÚ, ale i jedno takové překvapení." Snape něco zamručel a pustil se do jídla.

,,Říkala jsem si, jestli je pan Potter ještě tady," vložila se do rozhovoru Pomona, její hábit byl jako vždycky špinavý od hlíny, ,,očividně mu už je dobře. Když jsem odcházela ze skleníků, létal na famfrpálovém hřišti jako smyslů zbavený."

Severus se zamračil, ale nahlas neřekl nic. Co když si Harry ublíží? Neměl by se tak přepínat... Zatraceně, řekl si v duchu Severus, proč se tak stará o to, aby byl v pořádku? Je to Potter!

Ale ne, uklidňoval se vzápětí, musí přece splnit ten úkol od Temného pána, je přirozené, že se takhle chová.

,,Doufám, že mezi tebou a Harrym je všechno v pořádku," ozval se Brumbál a Snape protočil očima. Tady se člověk nemůže ani v klidu najíst, aby někdo co chvíli nezmínil Harryho jméno. Stačí, že jeho mysl je celá pomatená...

,,Omlouvám se, Brumbále, ale rád bych se najedl," odsekl nepříjemným hlasem a ředitel se usmál. Jako by něco tušil.

,,Ale zajisté, Severusi. Dobrou chuť."

•👨‍❤️‍👨•

Ještě patnáctiletý chlapec se vrátil do sklepení až odpoledne. Famfrpálový dres měl promáčený, takže Severus usoudil, že se venku rozpršelo. Z rozcuchaných vlasů mu kapala voda a tváře měl červené.

,,Nejsi hladový?"

,,Ani ne," odpověděl tlumeně Harry a trochu nejistě se podíval na svůj mokrý dres. ,,Eee, můžu se jít osprchovat?" Severus mu neodpověděl, pouze pozvedl obočí. Ne, jdi se vykoupat do jezera, měl už na jazyku sarkastickou odpověď, ale včas se zarazil. Ani jeden z nich dnes nebyl v dobré náladě, nemusel to ještě zhoršovat.

Jakmile Harry zmizel v koupelně, rychle ze sebe sundal mokré oblečení a vlezl si do sprchy. Pustil si teplou vodu a pak se začal o kachličky mlátit do hlavy, přičemž mumlal: ,,Idiote, idiote, idiote, idiote. Jsi fakt velkej idiot. Ten největší idiot. Au." po chviličce toho nechal a promnul si čelo. Ne, tím že si tu rozmlátí hlavu ničemu nepomůže, a navíc to tu pak Snape bude muset uklízet. Harry se ušklíbl.

Po sprše se Harry s ručníkem omotaným kolem boků vrátil do ložnice a z kufru si vytáhl oblečení. Nakonec si oblékal košili, ale než ji na sebe stihl hodit, otevřely se dveře a Severus pohlédl na polonahého Harryho, který sebou cukl, ale neudělal nic. Dal tak muži prostor, aby se mohl pokochat jeho tělem, což on někde hluboko uvnitř sebe opravdu dělal.

,,Dopis od pana ředitele," řekl mu Snape a na důkaz svých slov zvedl obálku. Harry přikývl a přitáhl si košili k hrudi. Severus měl ale stále před očima jeho pevnou vypracovanou hruď a tak nějak tušil, že se toho obrázku jen tak nezbaví. Zatracený kluk.

,,Ehm, díky. Mohl byste..." chlapec nechal větu nedokončenou a profesor okamžitě odešel. Zavřel dveře a protřel si oči. Nechtěl si to přiznat, ale musel. Harry byl krásný.

Odjakživa ho zajímali muži, jenže ještě nikdy mu do soukromí nevlezl patnáctiletý přitažlivý chlapec. U Merlina, co teď bude dělat. Už takhle... Snape zaskřípal zuby, už takhle mu na tom klukovi začíná záležet.

Harry vyšel z ložnice ven a dopis držel v ruce. Už oblečený - Severus se lehce ušklíbl - se posadil na pohovku a otevřel ho. ,,Ach, seznam učebnic a výsledky NKÚ. No, nevím, jestli se mám těšit a nebo se spíš bát." Profesor netušil, jestli mladík mluví k němu a nebo k sobě.

Chvíli si pročítal, jaké ohodnocení dostal, a překvapeně zvedl hlavu. Severus nechápavě zvedl obočí. ,,Vy jste mi dal z lektvarů nad očekávání?" ptal se ho užasle, ale starší muž jen pokrčil rameny. ,,Děkuju."

,,Myslím, že tam máš ještě-"

,,Cože?" vykřikl zrovna Harry a vytáhl odznak. ,,Já jsem... já jsem famfrpálový kapitán?"

Nečekaně, pomyslel si trpce Severus, když sledoval, jak se Harry raduje z odznaku, a přál si, aby chlapce taky tak dokázal rozveselit.

•••

Chuďátko Harry😕jak se vám líbila dnešní kapitola?☺
A už jenom 11 dní do prázdnin!❤😂těšíte se na Vánoce?☺
-Milka❤