Kapitola 2. - Brumbálův plán

5K 302 56
                                    

Severus strávil u Harryho lůžka polovinu noci a ačkoliv se snažil, co to šlo, chlapce probudit nedokázal a ani nezaznamenal nějaký pokrok. Navíc ani pořádně nevěděl, co po něm vlastně Brumbál chce. Jak má dostat Harryho z ,,transu" pomocí nitrozpytu? Několik minut po ředitelově odchodu tam prostě jen seděl a přemýšlel. Po nějaké době se ale dostal do Harryho mysli a pomalu se jí prokousával. Většina myšlenek i vzpomínek byla zahalena v jakési husté mlze, z čehož Severus usoudil, že je chlapec stále ovládán Temným pánem.

Jednoduše řečeno: Pán zla se nepochybně bavil tím, že v Harryho mysli buď vytvářel šílené představy, jimiž ho mučil, jako by to byly noční můry, nebo ho donutil prožívat znovu a znovu jeho nejhorší vzpomínky.

Když tedy Severus Harryho mysl opustil, ani ho skoro nepřekvapilo, že má chlapec na čele krůpěje potu; bezesný spánek sice zabral, ale Severus mu moc nepomohl, když v jeho mysli nakoukl na pár vzpomínek.

Poté tam zase jen nějakou dobu seděl a přemýšlel nad tím, jak se mu sakra podaří Pottera z transu dostat. 'Myslel jsem, že jste velmi schopný mistr lektvarů,' ozval se mu v hlavě Brumbálův hlas. No dobrá, jenže který lektvar by Potterovu mysl zbavil Pána zla?

Snape si povzdechl a když se ujistil, že bezesný spánek stále zabírá (nebo se Pán zla jen rozhodl si odpočinout) vstal ze své židle a rozhodl se, že se půjde taky na chvíli prospat. byl si jistý, že dnes už nic nevymyslí, a tak sešel dolů do sklepení.

•👨‍❤️‍👨•

O pár hodin později zaklepal mistr lektvarů na dveře ředitelny. Jakmile po vyzvání vešel dovnitř, spatřil Brumbála, jak si zamyšleně prohlíží nějakou věc na svém stole.

,,Chtěl jste se mnou mluvit?" začal Snape a posadil se do křesla před Brumbálovým stolem. Upoutal tím tak na sebe ředitelovu pozornost a on se konečně přestal dívat na tu věc ležící před ním.

,,Ach, ano. Ano, chtěl," přikývl starý muž, ,,dáte si šálek citronového čaje? Nebo citronový bonbon?" Snape se musel držet, aby neprotočil oči.

,,Ne, děkuji," odmítl stroze a sledoval, jak Brumbál zalovil v papírovém sáčku a vytáhl z něj zabalený bonbon. ,,O čem jste se mnou tedy chtěl mluvit?"

Ředitel si ale dal s odpovědí načas. Nejprve si pečlivě rozbalil citronový bonbon, pak nechal kus papírku prostě zmizet a nakonec si bonbon strčil do úst. ,,Řekněte mi nejdříve," začal a podíval se na něj skrz půlměsícové brýle, ,,zda je na tom Harry lépe."

Snape neklidně bubnoval prsty o opěrku křesla. ,,Nevím," odpověděl muži neurčitě, ,,včera nebyl žádný pokrok zaznamenán. Vzpomínky - tedy většina vzpomínek pana Pottera jsou zahalena v mlze. Výjimkou těch, které vytvořil nebo které využívá Pán zla. Považuji za nemožné tu mlhu odstranit. Temný pán má moc, Potter je jako... jako jeho zbraň. Temný pán je příliš silný."

Brumbál se po celou dobu, co druhý muž mluvil, díval na svého fénixe. Pak si tiše povzdechl a než odpověděl, zadíval se na Severuse. ,,Neměl byste to vzdávat hned na začátku, Severusi," v jeho hlase zazníval jakýsi káravý podtón, ,,bez víry ničeho nedosáhneme. A zachránit Harryho je důležité. Velice důležité."

Ředitel se na malou chvíli odmlčel, jako by čekal, že se k tomu nějak vyjádří i mistr lektvarů. Když ale druhý muž stále mlčel, znovu si povzdechl a pokračoval: ,,Vkládám do vás a vašich schopností plnou důvěru, Severusi. Jedině vy můžete Harryho-"

,,-zachránit?" přerušil ho se zavrčením Snape. ,,To je hloupost, Brumbále. Řekněte mi jednu věc: Jak mám Pottera pomocí nitrozpytu dostat z moci Temného pána? To je nemožné."

,,Zkuste mu tedy ty vzpomínky vzít," navrhl tiše ředitel a druhý muž na něj jen nevěřícně zíral.

,,To myslíte vážně?" zeptal se ho šokovaně. ,,Chcete mu vzít těch pár šťastných vzpomínek, které má?"

,,Dojemné, Severusi. Je od vás hezké, že se tak staráte. Už jste ho přestal nenávidět?" usmál se Brumbál a Snape tiše zaúpěl.

,,K čertu s vámi, Brumbále," zabručel, ,,řeknete mi alespoň důvod, proč mu mám ty vzpomínky vzít?"

,,Ale zajisté, Severusi," ředitel se pohodlně opřel a propletl si prsty, ,,je to docela jednoduché. Utvořte lektvar zapomnění-"

,,Promiňte, že vás přerušuji," odkašlal si Severus a z jeho hlasu ironie jen čišela, ,,jeho mysl právě teď vypadá stejně, jako kdyby lektvar zapomnění opravdu vypil. Tenhle plán zřejmě fungovat nebude."

Ke Snapeově údivu se ale Brumbál nepřestával usmívat. ,,Och, ale tohle je jen část plánu, Severusi," uvedl vše na pravou míru, ,,takže nám Voldemort," Snape sebou trhl, ,,nevědomky pomohl. Stačí tedy Harrymu vzít zamlžené vzpomínky a uschovat je do lahviček. Voldemort tím pádem ztratí svou moc ovládat je a všechno půjde jednodušeji. Stačí už jen uvařit lektvar procitnutí a co nejrychleji se po Harryho probuzení vrátit k nitrobraně."

,,K nitrobraně?" vykřikl nevěřícně Snape, který nevěřil svým uším. Všechny jejich lekce skončily naprosto katastrofálně!

,,Je tu snad nějaký problém?" optal se ho evidentně spokojený Brumbál. Už zase mu ten starý blázen pohnul se žlučí.

,,Ovšemže!" vyštěkl Snape. ,,Problémů je tu dokonce víc než jeden! Za prvé, nevíme, kdy se Potter probudí. Za druhé, nevíme, v jakém stavu bude on i jeho mysl. Za třetí, Potter nebude souhlasit. Za čtvrté, budou letní prázdniny. A za páté," zhluboka se nadechl, než začal odsekávat každé slovo, ,,každá. Hodina. Nitrobrany. Skončila. Katastrofálně!"

,,Ano, ano, to já přeci vím, Severusi. Informoval jste mě o tom dostatečně. Ale problémy jsou od toho, aby se řešily. Navíc jsem si jistý, že dobrou polovinu Harryho vzpomínek - ať dobrých či špatných - bohužel nezachráníme," povzdechl si smutně Brumbál a úsměv mu konečně zmizel z tváře. ,,Bojím se, že se díky vpádu lorda Voldemorta do chlapcovy mysli poškodily. Pokud vás to uklidní, Harry bude při vašich lekcích nitrobrany rozhodně snesitelnější," zamrkal na muže sedícího naproti němu a ten si jen povzdechl, ,,no tak, Severusi. Chovejte se přiměřeně ke svému věku. Harry možná je skoro přesnou kopií Jamese Pottera, ale povahu má úplně odlišnou. Stačí ho jen poznat. Nevylévejte si na něj tu nenávist, která patří Jamesovi. Harry za nic nemůže. Je pro Jamese. Ne pro Harryho," zopakoval trpělivě ředitel, jako by mluvil s malým dítětem a ne s dospělým mužem. Severus si povzdechl. Brumbál má pravdu, přiznal si neochotně. Ale on v Harrym viděl zkrátka dokonale přesnou kopii Jamese.

,,Pokud už tedy k našemu rozhovoru nechcete nic dodat, měl byste si zajít na snídani a poté se co nejrychleji pustit do vaření lektvaru. Myslím, že by bylo ideální, kdybyste večer zašel za Harrym na ošetřovnu a pokusil se mu odebrat alespoň pár vzpomínek. O všem budu informovat Poppy, aby dovnitř nevpustila nezvané hosty - pokud ovšem nebudou potřebovat nějakou pomoc - a vy se tak budete moci soustředit na práci. Souhlasíte?"

Snape zavrčel a vstal z křesla. ,,Samozřejmě že souhlasím. Jako bych snad mohl nesouhlasit. Já přeci nemám na výběr, že?"

,,Máte na výběr, Severusi," opravil ho tiše Brumbál, ,,vždycky máte na výběr a já vím, že vy to uděláte. Zachráníte Harryho. Toho chlapce vám přeci musí být alespoň v hloubi duše líto."

,,Líto?" pozvedl obočí Snape. ,,Co je to lítost, Brumbále?"

Ředitel ale jen pokroutil hlavou a neodpověděl. Místo toho řekl jen: ,,Tak už běžte, Severusi. Nemohu vás tu přeci zdržovat celý den. Čeká vás náročná práce a pamatujte: vždycky máte na výběr," pak si povzdechl, ,,všichni mají na výběr. Všichni kromě Harryho."

•••

Nová kapitola je tu a já vám chci moc poděkovat za skvělou odezvu u první kapitoly!❤snad se vám líbila i ta dnešní😊
-Milka❤

Pod pláštěm mlhy ✔ | ˢⁿᵃʳʳʸWhere stories live. Discover now