Den po dni, celý rok - každý den nová kapitola, nový příběh. Třistašedesátpět dní v roce v několika větách každý den. Rok 2017 pod drobnohledem.
Možná to jsou reálné věci, možná je to fikce, ale co když se to vše opravdu takto stalo? Co když se to...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Dnes je světový den pozdravů! Tak to tedy dobrý den! I když při vědomí toho, jak nejrůznější celebrity vytahují své pozdravy na to jak je který mužský kdy obtížil, tak nějak nevím, zda je vůbec správné někoho zdravit. Zvláště pak druhé pohlaví... nebo i to třetí...
Média chrlí jedno obvinění za druhým.
Vše odstartoval nějaký americký producent Weinstein. Nebo spíš nějaká americká herečka s kouzelným příjmením Milano. Stalo se to prý před lety lety lety. Následovalo prozření tísíců dalších žen. Celý svět byl zneužit.
Tu jeden známý režisér položil ruku na koleno jakési začínající herečce, aby ji tím naznačil, že s ní ve filmu počítá. Stalo se to před třiceti lety. Ona herečka tehdy mlčela. V onom filmu pod oním režisérem hrála. Svou kariéru úspěšně zahájila. A od té doby prý trpí traumaty, jak jí onen režisér obtížil...
Tu jiný vedoucí dal své sekretářce ruku na rameno...
Jinde zase prý někdo mrkal na někoho v baru...
Příběhů je milion. Heštegy na sociálních sítí chrlí jedno MÍTŮ (neboli lingvisticky přesněji z angličtiny do češtiny MĚTAKY) za druhým. Žena, která nebyla takto obtížena, jako by ani žena nebyla.
Jak se asi cítí ty, které nikdo neobtěžoval? A za jak dlouho bude zakázáno slovo i jeho náplň DVOŘENÍ či GALANTNOST? Můžu vůbec ještě ženu pustit do dveří? Mám ji nehcat sednout? A co takové pozvání na zmrzlinu? Není už to oplzlost?
Divný to svět. Ten nějak není pro mě. Asi do něj už nepatřím. Nestihl jsem ani jedno MÍTŮ... Nebo, že bych se dozvěděl za třicet let?
==
Upozornění: tento díl je věrný svému dni, není však psán, jak by se slušelo ještě týž den. Ale s odstupem. Nějak se ten vodpad se mnou teď nepotkává...
