365/17 - 341 - U NÁS V ULICI

8 0 0
                                              

7.PROSINCE 2017 - U NÁS V ULICI

U nás v ulici bydlel pan Svoboda, že se pořád smál, měl přezdívku Pohoda

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

U nás v ulici bydlel pan Svoboda, že se pořád smál, měl přezdívku Pohoda. Když jsem se ho ptal, jakpak dneska je, říkával "pohoda". Měl malej byt, ženu a dvě děti, v pět vstával do práce, domů šel v půl třetí, noviny pod paží, cukroví pro děti, zkrátka pohoda. 

Po domě se povídalo: ten má asi příjem, zatímco my nadáváme, vesele si žije, a hlavně paní Šulcová ze sousedního bytu poslouchala za dveřmi a záviděla v skrytu. Paní Šulcová psala dopisy, co jsou zvláštní tím, že nemaj' podpisy, no a ty, úřade, no a ty počti si, kdo, kde a kolik. 

Dík paní Šulcový, jejímu dopisu, rychle pan Svoboda dostal se do spisu, ač není podpisu, je třeba přešetřit, autor se bojí. Na Svobodu začali se ptát neznámí páni, jak u nás ve vchodu, tak u něj v zaměstnání, a i když se nic nenašlo a Svoboda je čistej, lepší na něj dávat pozor, kdo si má být jistej.

Včera se stěhoval od nás pan Svoboda na nějakou samotu někde u Náchoda a já vím určitě, není to náhoda, a tak trochu se bojím, že brzo i my budem hledat samoty, bydlení na stálo, nejen o soboty, kvůli pár Šulcovejm, no a vím na tuty: o to nestojím. 

Usměvavej Svoboda mi totiž hrozně chybí, zjišťuji to ponenáhlu a málo se mi líbí, že Šulcová je na koni, a proto není náhoda, že lidi zdravím úsměvem a odpovídám: pohoda, pohoda...

==

PS: dnes jsem byl U NÁS V ULICI... Jak kdyby mi ten Samson mluvil z duše...

==

Upozornění: tento díl je věrný svému dni, není však psán, jak by se slušelo ještě týž den. Ale s odstupem. Nějak se ten vodpad se mnou teď nepotkává...

365/17 aneb 201 a dalšíZde žijí příběhy. Začni objevovat