Den po dni, celý rok - každý den nová kapitola, nový příběh. Třistašedesátpět dní v roce v několika větách každý den. Rok 2017 pod drobnohledem.
Možná to jsou reálné věci, možná je to fikce, ale co když se to vše opravdu takto stalo? Co když se to...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tak a jedeme na soustředění. Atletika je řehole. Sport, který má své nesporné kouzlo. Ale také sport, který je neúprosný ke všem, kdo mu propadli.
Naše děti atletiku milují. A my rodiče je v tom maximálně podporujeme. A tak, když AC Čáslav vyhlásil podzimní atletické soustředění v Jizerských horách, neváhali jsme a obě děti přihlásili. A protože atletika je sport skromný, pokyn AC zněl jasně - sraz je v Bedřichově - přijeďte na místo nejpozději v 19:00. Dopravte se jak umíte.
A tak celá rodina jedeme dvě hodiny autem z domu do Bedřichova. Moje aktivita směřující k zesilování Country radia byla potlačena ještě před Pardubicemi a tak, ač řidič a pán vozu, jsem musel akceptovat dialogy mých třech blondýn ve voze.
Asi po hodině jízdy se rozhovory změnily v soutěž. Byl jsem do ní násilně zapojen. Hráč Josef obdržel první otázku. "Vyberte písmeno." Řekl jsem ZET. "Otázka zní: Který prvek má chemickou značku Cd?" Nejsem žádný chemikář, ale prvek na ZET se značkou Cd mi do sebe nepasoval. "To je nějaká blbost, ne?" "Neřeš to a odpovídej nebo zazní signál a právo odpovědi bude mít další soutěžící." Tomu říkám spravedlivá soutěž. "Tak ZINEK!" Vypálil jsem prvek na ZET.
"Cd a ZINEK?" Další tři kilometry jízdy jsem se stal posměchem pro zbytek vozu. Mé chabé argumenty, že jsem si vybral písmeno ZET něměly šanci uspět. Byl jsem zvědavý, jak se soutěž bude dál vyvíjet.
Na řadě byla nejmladší soutěžící. Nevybírala písmeno, ale téma. Vybrala si matematiku. "Otázka zní: Jak se nazývá číslo nad zlomkovou čarou ve zlomku?" Chvíli něco brblala. Pak si opakovala pro sebe: "Nad zlomkovou čarou, ve zlomku... nad zlomovou čarou, ve zlomku... Jo, už vím, už to mám - to je ZLOMENEC!"
Byl jsem rád, že jsem auto udržel na silnici. Máme tak ode dneška v rodině nové slovo. A úžasné. Jsou to zážitky, jezdit na soustředění. Atletika je prostě řehole!
==
Upozornění: tento díl je věrný svému dni, není však psán, jak by se slušelo ještě týž den. Ale s odstupem. Nějak se ten vodpad se mnou teď nepotkává...
