Den po dni, celý rok - každý den nová kapitola, nový příběh. Třistašedesátpět dní v roce v několika větách každý den. Rok 2017 pod drobnohledem.
Možná to jsou reálné věci, možná je to fikce, ale co když se to vše opravdu takto stalo? Co když se to...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"No jasně. Naplánuj si den. Co všechno chceš udělat. A hlavně to, co uděláš až přijdeš z práce. To jo..."
==
S manželkou jsme doma SIROTCI. Starší dcera na internátu, mladší na adaptačním kurzu šesťáků. Logika velí: děti nejsou doma, udělám hodně práce, ať jsou překvapené až se v pátek vrátí.
Všechno se začalo bortit už dopoledne v práci. Kolegyně nás vypekla. Je marodná. Situace vážná. Chybí člověk. Musíme ho rychle nahradit. Kus za kus... to se snadno řekne. Ale jak chcete nováčka zapojit do věcí, které potřebují nějakou erudici? Z čista jasna jsme i v práci s ostatními kolegy SIROTCI.
Plán dosvištět domů kolem čtvrté tak byl hned v úvodu dne zničen. Byl jsem rád, že jsem stihl odemykat lehce po šesté. Manželka zničena dnem úplně stejně. V tomhle rozpoložení touhy, sny a plány okamžitě padají. Rušíme vše. Ani vařit večeři se nám nechce.
"Chce to zlom, tohle nemá cenu," řekl jsem ženě a ta moji výzvu přijala. "Souhlasím, jedeme někam pryč. Vyber místo, tam se najíme a pak půjdeme spát. Nemá cenu cokoliv dělat. Dnešek někdo uhranul."
A bylo to. Teď hned rozhodnuto. Nic jsem tak podle plánu neudělal. Vše se odsouvá na další dny. Dali jsme si dobrou večeři v Pardubicích, probrali vše kolem nás od A do Z. Užili jsme si pozdní odpoledne a podvečer parádně. Byť SIROTCI, byť naše plány na dnešní den vzaly za své.
==
Jo a starší dcera? To už jsem přeci psal. Ode dneška nemusí v němčině špulit rty a odpovídat "fuuuyyynfcééén" ale pěkně jednoduše "zechcén". Tak na zdraví!
