The most beautiful day

Začít od začátku
                                    

„Někdy si přeju, abych tenkrát nebyl tak slepý a pochopil fakt, že jsem se ti líbil." Špitl jsem tak potichu, aby nás Niall neslyšel. Nechtěl jsem ho naštvat. Až moc dobře jsem věděl, jak moc mu na Zaynovi záleží. Nikdy by se ho bez boje nevzdal. „Kdybych to pochopil, všechno mohlo být jinak." Černovlásek se zhluboka nadechl a vtiskl mi něžný polibek do vlasů. Bylo více než jasné, že pro mě má stále v srdci určitý kus místa, ale mnohem více prostoru zabíral blonďáček. Teď už bylo pozdě na to, abych uvažoval o vztahu ze Zaynem.

„Myslím, že všechno je přesně tak jak má být." Pošeptal mi Zee do ucha, přičemž mě pomaličku hladil po vlasech. „Sice jsem přesvědčený, že Styles je ten největší kretén na téhle planetě, ale na druhou stranu věřím Liamovu úsudku." Při těch slovech jsem se od černovláska mírně odtáhl, abych se na něj mohl zmateně podívat. Nějak jsem moc nepobíral to, co řekl.

„Li tvrdí, že pro tebe má Harry slabost." Vysvětlil mi Zayn s protočením očí. „Prý si je jistý, že vás dva čeká krásná budoucnost. Nebo něco takového." Nemohl jsem si pomoct. Prostě jsem se tomu musel zasmát. Najednou mi bylo o hodně lépe. Zaynova slova mi dodala naději. Třeba měl Liam pravdu. Možná pro nás s Harrym existoval šťastný konec.
„Děkuju." Špitl jsem těsně předtím, než jsem se naplno odtáhl a pro změnu se vrhl kolem krku Niallovi. „Vám oběma. Udělali jste toho pro mě víc než kdokoli na téhle planetě. Nikdy vám to nebudu schopný oplatit."
„Prosím už dost nebo budu brečet." Zasmál se Niall, ale já věděl, že už je pozdě. Byl jsem si zatraceně jistý, že už mám na obleku několik slaných kapek, které spadly z jeho očí.
„Dobře, dobře." Odtáhl jsem se smíchem a znova se obrátil k zrcadlu, abych se mohl naposledy upravit.

Zayn s Niallem se každý postavili po jednom mém boku a opřeli se bradami o má ramena. Všichni jsme se na sebe zakřenili a chvíli jsem tak zůstali stát, abychom si mohli vychutnat ten okamžik.

Ještě včera by mě nenapadlo, že bych na téhle divné donucené svatbě mohl být šťastný, ale když jsem měl u sebe tyhle dva, šlo to tak nějak samo. Cítit se s nimi pohodlně a v bezpečí bylo pro mě tak nějak automatické. Přál jsem si, abychom takhle mohli zůstat ještě o nějakou tu minutku déle, jenže to bohužel nešlo. Venku už na mě nejspíš všichni netrpělivě čekali. Nemohl jsem to déle protahovat.

„Doufám, že další svatba bude právě ta vaše." Řekl jsem a vzal oba za ruku. „Jste spolu moc krásní." Špitl jsem se slzami v očích a ještě jednou je pevně objal. „Přeju vám jen to nejlepší." S úsměvem jsem se od nich odtáhl a zhluboka se nadechl. Pořád jsem byl zatraceně nervózní, ale nyní to nebylo, protože bych se bál. Spíš se to podobalo těm motýlkům v břiše, které lidé mají, když jdou na své první rande nebo když mají po dlouhé době vidět někoho, na kom jim záleží. Tohle rozhodně byla ta dobrá nervozita. Najednou jsem se cítil o hodně lépe. Možná přece jen existovala nějaká ta naděje. Všechno přece nemohlo být špatné až do konce mého života, ne? Muselo na mě čekat něco hezkého. Teď už jsem o tom byl přesvědčený.

„Můžu dál?" ozvalo se ode dveří po krátkém zaklepání. Rychle jsem se otočil a téměř ihned mi spadla brada někam na podlahu.
„Mami?" vydechl jsem ohromený tím, že jí opravdu vidím. Tak moc mi chyběla. Od toho dne, kdy mě Harry odnesl z centra Boží vůle, jsem jí neviděl. Už jsem se začínal bát, že jí ten parchant něco provedl. Nevím, co bych dělal, kdybych se dozvěděl, že jsem o ni znova přišel.

„Nemůžu uvěřit, že jsi opravdu tady." Zamumlal jsem do jejího ramena, jakmile jsem se vrhl do její náruče. Bylo uklidňující znova cítit její vůni. Už jsem se toho nikdy nechtěl vzdát. Přál jsem si, abych mohl mít normální život a ona se mnou mohla zůstat navěky. Nebylo fér, že mi jí za pár hodin zase vezme ten podělaný psychopat.
„Ani já ne." Řekla a přivinula si mě blíž k sobě. „Vlastně jsem tady jen díky Harrymu. To on přesvědčil tvého otce, aby mě sem vzal." Téměř ihned jsem se od ní odtáhl a vyděšeně se na ní zadíval. Mohl jsem si jen domýšlet, co Troy chtěl za tuhle malou laskavost. U něj nikdy nebylo nic zadarmo.

My new bossKde žijí příběhy. Začni objevovat