My new boss

Give me your trust

LOUIS:

Se Zaynem jsme celý včerejší večer prokoukaly na filmy. Musel jsem uznat, že s ním byla zábava. Konečně jsem si po dlouhé době mohl promluvit s někým, kdo taky zažil jaké je to být chudý a nemít peníze na rozhazování.

Niall byl sice fajn, ale nikdy nechápal moje problémy s penězi. Vždycky žil pohodlný a v celku bezstarostný život. Zayn sice díky Harrymu v dnešní době měl na kontě víc než dost, aby si mohl žít jako král, ale v jeho dětství byly peníze vzácností.

Druhý den jsme se probrali až někdy kolem poledne a jelikož ani jednomu z nás se nechtělo nic vařit, tak jsme si objednali pizzu, kterou jsme měli během půl hodiny v sobě a znova jsme se svalili před televizi.

Zayn totiž někdy kolem půlnoci, když už měl v sobě asi třetí pivo, prohlásil, že mi pustí všechny filmy, které podle něj musím vidět. Jen jsem se tomu zasmál a nijak neprotestoval. Nevadilo mi, se jen tak válet a nic nedělat. Zvlášť s někým s kým byla zábava.

„Radši nám donesu něco k pití." Řekl jsem, když se Zayn zeptal na mé rodiče, a sebral mu prázdnou láhev z rukou. Nechtěl jsem o nich mluvit. Akorát bych zkazil celý večer a to jsem nechtěl. Zrovna jsme se celkem dobře bavili. Historky o tom, jak to u Zayna doma probíhá, stáli vážně za to.

„Došlo nám normální pivo, takže se budeš muset spokojit s ovocným." Oznámil jsem mu, když jsem šel zpátky a zamyšleně zkoumal štítek, který byl na plechovce od pomerančové limonády, kterou jsem si vzal pro sebe. Jenže díky tomu jsem nekoukal na cestu a omylem vrazil do Zayna, který mi šel naproti a koukal do mobilu.

Bohužel se mi při naší srážce povedlo vylít moje pití, které jsem si otevřel už v kuchyni. Zanadával jsem a zadíval se na tu spoušť. Jestli bylo něco, co jsem nesnášel, tak to bylo uklízení. Z nějakého důvodu jsem proti téhle činnosti měl vždycky averzi.

 Zayn jen překvapeně zamrkal, ale nijak můj výběr slov nekomentoval. Zjevně ho dost překvapilo, že taky umím nadávat. Obvykle jsem spíš byl klidný a snažil se být slušný. Tak nějak jsem si díky tomu připadal blíž k mé matce. Vždycky nesnášela, když jsem mluvil sprostě.

„Promiň, jsem nemehlo." Řekl jsem a klekl si na podlahu, kde jsem položil Zaynovo pivo a poloprázdnou plechovku. Sundal jsem si tričko a začal vytírat podlahu.

„Co to děláš?" zeptal se pobaveně Zayn a já pokrčil rameny.

„Uklízím?" navrhl jsem mu odpověď, což u něj vyvolalo záchvat smíchu. Jen jsem zavrtěl hlavou, protože mě to moc legrační nepřipadalo a pokračoval v práci.

„Počkej, pomůžu ti." Černovlásek odešel do kuchyně pro utěrku. Když se vrátil, klekl si ke mně a začal uklízet ten nepořádek. Vděčně jsem se na něj usmál a společně jsme začali vymýšlet vtipy na to, jak nemožný oba dva jsme, když se nedokážeme jeden druhému vyhnout v tak obrovském bytě.

„To byla dřina." Prohlásil jsem, když jsme měli vytřeno a svalil jsem se na podlahu. Zayn se zasmál a klekl si nade mě.

„Nechceš se spíš vrátit na gauč?" zeptal se se smíchem, ale já zavrtěl hlavou. Nesnášel jsem uklízení a ještě jsem musel dát prádlo do pračky a umýt nádobí, než se Harry vrátí. Když jsem tohle všechno věděl, najednou se ta podlaha zdála být zatraceně pohodlná.

„Neblbni a pojď." Zasmál se Zayn a natáhl se za mě pro plechovky s naším pitím.

Jenže k naší smůle se ozvalo cinknutí výtahu a do bytu vkročil Harry. No a řekněme to takhle. Pozice, ve které jsme se Zaynem nacházeli, nevypadala dvakrát dobře.