My new boss

Dinner

LOUIS:

Harry odněkud vylovil vlhké ubrousky a očistil mě s nimi. Byl jsem pořád trochu mimo, takže jsem jeho doteky vnímal jen okrajově. V mém nitru se totiž hádaly dvě mé stránky. Jedna tvrdila, že to co jsem právě teď udělal, byla chyba. Ta druhá zase, že to bylo moje nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy udělal. Sám jsem nevěděl, ke kterému názoru se mám připojit. Oba měli něco do sebe.

„Proč si to udělal?" vytrhl mě Kudrnáč ze zamyšlení. Musel jsem si vzít několik vteřin na to, abych se mohl vrátit zpátky na zem.
„Chtěl jsem ti pomoct." Vydechl jsem ještě pořád zmožený z toho úžasného sexu, který jsme před chvíli měli.
„Takže si se nechal ojet jen proto, abys mi zlepšil náladu?" podivil se a nevěřícně zavrtěl hlavou.
„Líbí se mi, když tě můžu potěšit." Oznámil jsem mu a opatrně se posadil. Zadek jsem měl pořádně citlivý, ale nebylo to zase tak hrozné. Každopádně se to dalo vydržet.

„Jsi perfektní." Vydechl Harry po pár minutách ticha, kdy na mě jen fascinovaně zíral. Jeho slova způsobila, že jsem zčervenal a musel se kousnout do spodního rtu, abych zabránil úsměvu usadit se na mé tváři. Z jeho komplimentu jsem měl obrovskou radost.

Opatrně jsem slezl ze stolu a začal se oblékat. Každý pohyb pro mě byl mírně nepříjemný, ale rozhodl jsem se, že na sobě nebudu dávat nic znát. Konec konců nebyl jsem tu od toho, abych si stěžoval, ale od toho, abych svého šéfa uspokojoval.

„Pojď sem." Vydechl Kudrnáč a přitáhl si mě k sobě. Můj dech se opět zrychlil. Byl tak zatraceně blízko. Stačilo jen, abych nepatrně pohnul hlavou a naše rty se mohly střetnout. Pohled mi pořád kmital mezi jeho očima a ústy. Chtěl jsem ho neskutečně moc políbit.

„Proč mě nelíbáš?" zeptal jsem a přitiskl se k němu o něco víc. Toužil jsem cítit teplo jeho těla. Neuměl jsem to vysvětlit, ale po tom, co se stalo, už jsem nechtěl odejít. Jediné, co jsem si přál, bylo zůstat s tímhle roztomile kudrnatým mužem napořád. Ale to nebylo možné. Dřív či později budu muset odejít. Proto jsem se rozhodl užívat si každou vteřinu, kterou jsem s ním mohl strávit.

„Chtěl bys, abych tě líbal?" vrátil mi otázku se zatajeným dechem. Jen jsem zakňučel a zatahal ho za vlasy. Neměl ani tušení, jak jsem v tuhle chvíli prahl po jeho polibcích.
„Ano." Špitl jsem a skousl si spodní ret. Už jsem to nemohl vydržet. Byl pro mě jako magnet. Nedokázal bych té síle, která mě k němu přitahovala, vzdorovat, ani kdybych chtěl.

„Prosím." Fňukl jsem zoufale a troufl si otřít se o jeho rty.
„Není to správné." Řekl, ale neodtáhl se. Nechápavě jsem se na něj podíval a čekal, co udělá. Zdál se být nerozhodný. Ještě pár vteřin váhal. Viděl jsem v jeho očích, jak se v něm odehrává bitva mezi rozumem a touhou. Trpělivě jsem vyčkával a možná trochu povzbuzoval chtíč tím, že jsem se o něj nepatrně otíral.

„Seru na všechno." Zašeptal těsně předtím, než se přisál na má ústa. Slastně jsem zavzdychal a zapletl mu prsty do vlasů. Miloval jsem, když jsem si s nimi mohl hrát. Byly tak hebké a příjemné na dotek. Byl jsem rád, že mě neodstrčil.

„Uprav se a vrať se k práci." Nařídil mi, když se odtáhl a já pobaveně zavrtěl hlavou. V očích měl chtíč, ale i tak mě poslal pryč. Věnoval jsem mu poslední pohled, o kterém jsem doufal, že je dost sexy na to, aby ho dostal do kolen a odešel z jeho kanceláře.

„Ahoj Roxano, máš pro mě něco?" zeptal jsem se zářivým úsměvem ženy sedící za pultem kousek od Harryho kanceláře. Najednou jsem byl plný energie. Takhle dobrou náladu jsem neměl už hodně dlouho.
„Pro tebe ne." Ušklíbla se a na její tváři se usadil znechucený výraz. Zjevně mě neměla moc ráda. Těžko říct, jestli to bylo čistě mnou nebo proto, že přesně věděla, co Harry dělá se svými asistenty za zavřenými dveřmi.