My new boss

Kiss me on the dance floor ½

„Ty si to vážně ještě nepochopil, co?" vypadlo z Harryho po několika dlouhých minutách, kdy si mě prohlížel s neutrálním výrazem a tím mě doháněl k šílenství. Nesnášel jsem, když tohle dělal. Nikdy jsem pak nevěděl, co od něj čekat, nebo co se mu honí hlavou. „Nejsi pro mě jen obyčejná děvka, která se nechá ošukat, kdykoli si vzpomenu." Kudrnáč se mi zadíval hluboko do očí a jednu ruku přiložil na mou tvář, aby ji mohl lehce pohladit. „Jsi můj společník, díky tobě se odreaguji a pak můžu normálně myslet. Děláš toho pro mě víc, než si myslíš, takže i když mi nevěříš, tak já si myslím, že mi za ty peníze stojíš." Řekl a mírně se pousmál. Váhavě jsem mu úsměv vrátil a roztřeseně se nadechl. Najednou jsem se cítil zvláštně. Raději jsem ty podivné pocity chtěl zaplašit.
„Omlouvám se." Pípl jsem a sklopil pohled k zemi. „Už o tom nebudu mluvit." Slíbil jsem, ale Harry nevypadal, že by právě tohle chtěl slyšet. Tentokrát vzal mezi prsty mojí bradu a donutil mě se na něj opět podívat.
„Pokud potřebuješ ujištění, že nejsi jen děvka, za kterou se máš, tak stačí jen říct. Mile rád ti vyjmenuju všechno, v čem jsi výjimečný. Nikdy mě neomrzí říkat ti, jak moc dokonalý pro mě jsi a že to, co pro mě děláš, nemá s prostitucí nic společného."
„Spím s tebou za peníze, Harry." Uchechtl jsem se a i přes to, že jsem věděl, že bych mu to měl prostě odkývat a držet pusu zavřenou, tak jsem to neudělal. Nemohl jsem. „Pokud tohle není definice prostituce, tak už nevím, co by mohlo být."
„Zamysli se." Řekl můj šéf klidným hlasem. Nezdál se být naštvaný ani nijak podrážděný. Zjevně mu tenhle rozhovor nepřekážel. „Vážně tohle všechno děláš pro peníze?" zeptal se a já se zamračil. Nechápal jsem, kam tím míří. „Nezůstal bys se mnou i po tom, co bych ti přestal platit?" padla od něj po pár vteřinách další otázka. „Jsi opravdu přesvědčený, že se mnou nejsi jen pro pouhé potěšení, které ti umím dopřát?" zašeptal mi Harry do ucha a přitom ke mně přiblížil natolik, až jsem mohl cítit teplo vyzařující z jeho těla. „Přemýšlej o mých slovech, až tě zase příště napadne taková hloupost." Oznámil mi a najednou byl pryč. Naskočila mi husí kůže z náhlého chladu, který mi projel každou mou buňkou. Zajímalo mě, jestli si na podobné reakce někdy zvyknu nebo jestli se pokaždé skoro rozteču, když se ke mně přiblíží takhle blízko. Spíš jsem věřil té druhé možnosti, ale výsledek mohl přinést jen čas. Do té doby to byly jen dohady, které se usídlily v mé hlavě.

Zamrkal jsem, abych zahnal svou zmatenost a raději odklopil kovový poklop, který zakrýval naše jídlo. „Ty jsi objednal k snídani jahody se šlehačkou? No nejsi ty nakonec romantik?" zasmál jsem a předchozí téma pro mě bylo zapomenuto. Nyní se moje mysl zcela věnovala sladké pochoutce.
„To jsem nebyl já." Odpověděl Harry se zamračeným výrazem. Zjevně se mu to ani trochu nelíbilo. Já z toho však byl radostí bez sebe.
„Tak kdo?" zeptal jsem se zvědavě a natáhl se pro první jahodu. Už jsem se nemohl dočkat, až ji ochutnám. Naposledy jsem tohle jedl jako malý kluk. Zajímalo mě, jestli jsou stejně tak výborné, jak si je pamatuji.

„Reed." Vydechl Kudrnáč s odporem. Vypadalo to, že na rozdíl ode mě není ani trochu nadšený. Spíš mi přišlo, jako kdyby celý tác chtěl vyhodit z okna.
„Myslíš, že po nás ještě něco chce?" zarazil jsem se uprostřed pohybu a raději položil jahodu zpátky do misky. Bál jsem se, že by se ta noc mohla opakovat. Sex s Reedem sice nebyl tak špatný, ale viděl jsem na svém šéfovi, že mu to vadilo. Už nikdy jsem neměl v plánu s něčím takovým souhlasit. Za Harryho nespokojenost to rozhodně nestálo.
„Ne, Reed Garwin na sebe jen nerad nechává zapomenout, víš?" ujistil mě a s malým úsměvem mi vložil do úst první jahodu.

Moje chuťové pohárky okamžitě explodovaly díky té fantastické chuti. Se zavřenýma očima jsem zasténal a vychutnával si ten krásný pocit.

„Prosím, nenuť mě si myslet, že ti ty jahody dopřávají lepší orgasmus než já." Ozval se Harry, jakmile mu došly nervy. Zjevně jsem se až příliš nechal unést a začal sténat moc nahlas. Téměř ihned jsem zčervenal a sklopil pohled. Neměl jsem v úmyslu předvést něco takového. „A mimochodem." Řekl chraplavým hlasem, který byl zastřený něčím, co se podobalo touze. „Máš tady šlehačku." Špitl těsně u mých rtů a slízl mi sladkou hmotu z koutku úst. Zadrhl se mi dech a na pár vteřin jsem dokázal jen strnule sedět a zírat do těch neuvěřitelně temných zelených očí.

V ten moment mě napadlo, jestli by mě někdo jako je Harry Styles dokázal milovat. Zdálo se to tak nereálné. Neuměl jsem si představit, že by něco takového bylo možné. V hlavě jsem slyšel jeho hlas, který říkal, že chce, abych byl jeho přítel, ale mému srdci to nedávalo žádný smysl. Nechápal jsem, proč se najednou rozhodl přestat tajit svou skutečnou orientaci. Dost jsem pochyboval o tom, že mu natolik vadí ženy, které se zoufale snaží získat místo po jeho boku. Tohle nebyl pravý důvod. Nemohl být. Nevěřil jsem tomu, jenže myšlenka na to, že by ke mně tento muž mohl něco cítit, byla šílená. Jestli jsem se totiž o svém šéfovi něco naučil, tak to, že dokáže být neskutečně štědrý, laskavý a milý, ale jeho srdce je obaleno v silné vrstvě ledu. Byl jsem přesvědčený, že nejsem dost dobrý na to, abych dokázal proniknout dovnitř a znova rozehřát jeho zamrzlou duši.