My new boss

The devil

„Proč tak moc chcete Nialla s Louisem rozdělit?" zeptal se Zayn s obviňujícím pohledem ve tváři. Díval se na mě, jako kdybych byl nějaké monstrum. No, možná jsem i byl, ale nemohl jsem si pomoct. Jiný jsem být neuměl.
„Copak to není očividné?" podivil jsem se a mírně naklonil hlavu. „Niall je Louisova pojistka. Díky němu se má Louis kam vrátit, kdyby naše smlouva z nějakého důvodu byla zrušena."
„Chcete, aby se na vás stal závislým." Špitl Zayn, když mu konečně došlo, po čem vlastně toužím. „Chcete, aby měl pocit, že má jen vás, že nikdo jiný se o něj nepostará, dokonce ani on sám. Chcete si ho k sobě připoutat." Poslední větu už skoro zašeptal.
„Přesně tak." Usmál jsem se a kývl směrem ke dveřím. „Pokud je to tedy všechno..." Zayn omámeně přikývl a otočil se směrem k odchodu.
„Máte vůbec tušení, jaké by to mělo důsledky, kdyby se to Louis dozvěděl?" zeptal se, když už měl ruku na klice. „Zlomilo by ho to. Vy to možná nevidíte, ale on vám důvěřuje. Svěřil by vám i vlastní život, což je mimochodem to jediné co má. Pokud přijde na to, co jste udělal...nikdy se z toho nevzpamatuje."
„Pak bychom to před ním měli utajit, že?" usmál jsem se a dále se Zaynovi nevěnoval. Věděl jsem, že jsem vyhrál a to mi stačilo. Malik by nikdy takhle modroočkovi neublížil. Nemohl ho takhle zranit, dokonce ani tehdy, kdyby díky tomu potopil mě.

„Měl bys vědět, že pracuješ pro samotného ďábla." Zaslechl jsem Zayna krátce poté, co odešel.
„Řekni mi něco, co nevím." Zněla Louisova odpověď. Jeho krásný zvonivý smích naplnil mou kancelář, protože právě vešel dovnitř. „Rád jsem tě zase viděl, Zee." Houkl ještě přes rameno modroočko, než za sebou zavřel dveře.

„Myslíš si o mně, že jsem ďábel?" zeptal jsem se pobaveně, když mi na stole přistál hrnek s kávou.
„V posteli určitě." Louis na mě mrkl a chtěl odejít, ale já ho zastavil. Moje ruka se obmotala okolo jeho zápěstí a čímž jsem si vysloužil zvědavý pohled.
„Poslední dobou jsi nějaký moc drzý." Oznámil jsem mu, ale on se dál tvářil jako to největší neviňátko na světě. „Dej si pozor nebo si tě budu muset převychovat."
„Rád bych někdy viděl, co ta převýchova zahrnuje." Louis se kousl do spodního rtu a oddaně se na mě zadíval. Přímo si říkal o to, abych ho přetáhl.
„Nepokoušej mě." Varoval jsem ho, ale fakt, že jsem mu včera nedopřál orgasmus a ráno mu do jeho pozadí strčil další plug, se na něm začínal podepisovat.
„To bych si nikdy nedovolil." Modroočko se na mě zaculil a chtěl odejít zpátky na své místo, ale já ho opět zastavil.

Pomaličku jsem přešel k němu a přitáhl si ho k sobě, tak abych se stehnem otřel o jeho pulzující penis. Z Louisových úst unikl tichý sten. Jen jsem se pousmál nad jeho reakcí a zapletl mu prsty do vlasů, za které jsem následně prudce zatáhl. „Nezahrávej si se mnou." Procedil jsem skrz zaťaté zuby. Nebyl jsem na něj vyloženě naštvaný. Pouze jsem mu chtěl ukázat, kdo je tady pánem. Dál jsem jeho drzost snášet nehodlal.

„Pokud si dobře vzpomínám tak to já tě platím za sex ne ty mě." Sykl jsem a sevřel jeho paži o něco pevněji. „Takže si něco ujasníme. To já si vybírám, kdy tě přetáhnu a kdy budeš jen tiše sedět na sedačce. Nezajímá mě, že si nadržený, jasné?" Musel jsem vypadat opravdu hrozivě, protože Louis se přikrčil a v jeho očích se objevil malý záchvěv strachu.

„A-ano, p-pane." Vykoktal a já ho od sebe odstrčil. Neměl jsem čas uspokojovat svoje potřeby natož ty jeho. Měl jsem před sebou ještě hodně práce. Nemohl jsem jí jen tak odložit, i když jsem měl neuvěřitelnou chuť to udělat. Myšlenka na to drobné modrooké stvoření, které se pode mnou svíjí rozkoší a prosí o víc, byla více než lákavá, jenže někdy mají povinnosti přednost před zábavou.

Louis si sedl zpátky na své místo a začal si pročítat složky, které jsem mu tam hodil. V tu chvíli vypadal ještě menší než kdy dřív. Nejspíš jsem ho musel pořádně vystrašit. Věděl jsem, že bych toho měl litovat, ale raději jsem na to moc nemyslel. Zachoval jsem se správně. Bylo lepší mu připomenout, jak to mezi námi je než pak řešit fakt, že se do mě zamiloval.