My new boss

Phone call

Okamžitě jsem ho okřikl a natáhl se pro svůj mobil, ale ničeho jsem nedosáhl. Akorát jsem svého šéfa pobavil. Frustrovaně jsem si povzdechl a vstal z postele. Niall mi pravděpodobně v nejbližší době stejně nezavolá, takže bylo jedno, kde mám telefon.

Ignoroval jsem fakt, že jsem nahý a prošel kolem Harryho do koupelny, kde jsem se zavřel a vlezl si do sprchy. Nutně jsem to po včerejšku potřeboval. Ještě pořád jsem na sobě cítil pach cigaretového kouře, alkoholu potu a sexu. Byla to nechutná kombinace, které jsem se chtěl co možná nejdřív zbavit.

Poté, co jsem se osušil a oblékl si čisté boxerky, jsem se vydal najít svého šéfa. Popravdě jsem ještě chvíli váhal, jestli si nemám náhodou opět vlézt do postele, ale hned jsem ten nápad zavrhl. Harry by pravděpodobně nebyl nadšený, kdybych se rozhodl celý den prospat. Klidně bych se mohl vsadit, že se mnou má na dnešek nějaké plány. Vždycky je měl. Pochyboval jsem, že někdy nastane den, kdy prostě jen zůstaneme doma a budeme se koukat na nějaké filmy, aniž bychom neskončili u sexu. Vlastně to nebylo nic zarážejícího. Byl jsem za to placený. Nebyl tady žádný důvod, aby se mnou Kudrnáč trávil čas jen tak pro zábavu. Nebyli jsme pár. To už bych si mohl konečně uvědomit.

„Sněz to." Nakázal mi Harry, když přede mě postavil talíř ze snídaní. Zašklebil jsem se, protože můj žaludek silně protestoval, proti přijmu jakéhokoli jídla, ale neměl jsem na vybranou. Kudrnáč by byl schopný tu se mnou sedět, dokud bych všechno nesnědl.

„Vidíš, jak hodný kluk umíš být?" špitl mi Harry ucha, poté co odnesl prázdný talíř a postavil se za mě. Cítil jsem, jak mi začal zasypávat polibky krk a zadní stranu ramene. Tiše jsem vzdychl a spokojeně se na něj natiskl. Líbilo se mi, když byl takhle něžný. Vždycky jsem se pak dokázal uvolnit a díky rozkoši zapomenout na všechny problémy.

„Pojď." Ozval se z ničeho nic a odtáhl se. Nespokojeně jsem se zamračil, ale jakmile jsem byl čelem ke svému šéfovi, měl jsem ve tváři oddaný výraz. Nechtěl jsem, aby viděl moje protesty. Stačilo mi, že jsem naštval Nialla nepotřeboval jsem si ještě proti sobě poštvat svého šéfa.

Harry mě zavedl k jídelnímu stolu, na který mě následně posadil. Nechápavě jsem se na něj zadíval a tiše čekal na jeho další krok. Byl jsem trochu nervózní a popravě jsem se i bál, ale snažil jsem se na sobě nedat nic znát. Musel jsem věřit, že by mi Kudrnáč nikdy nijak neublížil.

„Pamatuješ si na těch pět čísel ze včera?" zeptal se můj šéf a vytáhl z kapsy papírky s kontakty.
„Ano." Odpověděl jsem a zmateně těkal pohledem mezi Harryho rukou a jeho obličejem.
„Tak si jedno vyber." Nakázal mi, aniž by mi dal nějakou nápovědu toho, co se bude dít. Opět jednoduše zkoušel mou slepou důvěru. Někdy mi připadlo, že se vyžívá v mé zmatenosti, která se často mísila se strachem.

Pomalu jsem natáhl ruku a vzal si jeden papírek. Kudrnáč zbytek vložil zpátky do kapsy a podal mi můj telefon. Teď už sice bylo naprosto jasné, co se bude dít, ale já stále nechápal podstatu věci. V těchto věcech jsem byl stále ještě nezkušený. Zajímalo mě, jestli někdy budu schopný odhalit plány svého šéfa dříve, než mi je sám vysvětlí.

„Zavolej tomu člověku a nezavěšuj, dokud se neuděláš, dobře?" vykulil jsem oči, ale Harry už mě nevnímal. Jedním tahem ze mě strhl boxerky a donutil mě si lehnout na jídelní stůl. Vyděšeně jsem ho sledoval, ale jakmile se jeho tělo natisklo na to mé a jeho rty začaly laskat mou pokožku, všechny obavy se vytratily. Miloval jsem, když tohle dělal. Vždycky jsem se cítil v bezpečí a jistým způsobem i milován. Uvědomoval jsem si, že to jen iluze lásky, ale pomáhalo mi to se vyrovnat s tím malým hláskem uvnitř mé hlavy, který mi říkal, že prodávat své tělo je špatné.