Live? Or die? [OPRAVUJE SE]

Odemkni!

O měsíc později

Lila:   Za Samovo smrt se cítím nějak provinile. A teď je ještě léto. Vždycky jsem se těšila. S rodiči jsme jezdili na různé výlety a já byla šťastná i bez kluků. A teď? Je to velký rozdíl. Slovo škola se pro mě stalo latinou.  Dost pravděpodobně ji ani nedokončím a budu se muset uživit nějak jinak. Připadá mi, že sem nepatřím. Ležím v posteli. Je brzy ráno a dnes má být krásný slunečný den. Toho musím využít.

Matty: Když jsem se probudil a vedle sebe uviděl tu krásnou dívčí tvář, hned jsem věděl, že ten den bude úžasnej. Kdyby ta dívka byla Lila, tak to možná bude pravda, jenže já jsem v nějakých zavšiveným hotelu a vedle mě leží prostitutka. Nic nového. Od té doby, co Sam zemřel, nedělám téměř nic jiného. Pařím, piju a píchám děvky. Lila nic neví a jestli se to někdy dozví, tak už vím, že jsem skončil úplně. Beztak jsem už na dně.

 Zvedl jsem se z postele, poplácal tu děvku po nahém zadku a bez sebemenší úcty, odešel. 

Lila: ,,Teplý den.. ah." povzdychla jsem si slastně.

 Do ruky jsem si vzala mobil a vytočila Mattyho číslo. Jako vždy nedostupný. Už toho začínám mít plný zuby! Není schopnej  zavolat nebo alespoň napsat kde je a jestli je v pořádku. Ani to nevím! Zaslechla jsem kluky z obýváku. V krátkých kalhotách a černým tílku jsem se rozhodla jít za nimi dolů.

 Jako zkoprnělá jsem zůstala stát na schodech cestou dolů. Uviděla jsem totiž Mattyho, který pro jednou přišel domů. Nemělo by to se, ale já jsem zůstala stát nezdvořile odposlouchávala jejich rozhovor z dolního patra.¨

 ,,Kde jsi zase byl? Opět v kluku? Píchat děvky? Táhne to z tebe jak z bordelu. Jdi laskavě do sprchy!" popichoval ho Luke.

,,Kde jinde bych byl!? Bolí mě hlava. Kde je brufen? A ta prostitutka byla náhodou dost dobrá! Jen jméno mi jaksi vypadlo!" vlna smíchu se prohnala obývákem a mně vtiskla do očí slzy. Zabolelo mě u srdce. Už skoro měsíc je pořád pryč. To opravdu chodí po klubech Tímhle léčí svou ztrátu? Snažím se tomu nevěřit. Utekla jsem zpátky do pokoje a ten na dva západy zamkla. Svalila jsem se na postel a brečela do polštáře.

Matty: ,,Je Lila doma?" zeptal jsem se kluků otráveně, i když jsem si nebyl stoprocentně jistý, jestli mě to vlastně zajímá.

 ,,Kde by jinde byla? Ona není kurva, aby si chodila někam zapíchat, víš? Ona tě měla ráda!" zakřičel prcek Luke a já ho ignoroval.

 ,,Hele drž hubu! Ptal jsem se jenom jestli tady je! Ostatní tvoje debilní komentáře si strč za klobouk, ty mě nezajímají! A vůbec, co je ti po našem vztahu?" nasral jsem se. ,,Takhle vztah nevypadá, Matty." odfrkl si Luke. Já se zatím držel, abych mu jednu nenapálil do zubů. Sebral jsem zbytek síly a vyškrábal se nahoru po schodech a chtěla vejít do našeho pokoje,  ale bylo zamčeno! Zalomcoval jsem pro jistotu ještě jednou klikou, ale dveře se ani nepohnuly. Zmateně a s nechutí jsem zaklepal, z druhé strany se ale nikdo neozýval.

,,Lilo?" řekl jsem otráveně. ,,jsi tam?" 

Lila: Držela jsem si pusu, abych náhodou nevydala hlásku či vzlyk. Co nejtišeji jsem otevřela okno a podívala se dolů. Tak vysoko to nebylo, ale bála jsem se skočit. Co kdybych si zase nějak ublížila. Okno jsem tedy nechala otevřené a přesunula se zpátky na postel.

 ,,Lilo!" ozvalo se za dveřmi podruhé. Moje oči se opět plnily slzami. ,,Co je? Otevři, vím, že tam jsi a nechci ty dveře zbytečně vyrážet." mluvil klidně.

 Nemám tolik síly na vyskočení z okna, ani tolik odvahy na otevření dveří. 

 Chvíli bylo ještě ticho, ale pak se ozvalo: ,,Fajn! Řekla jsi si o to!" ,,Ne! P-počkej! Otevřu je." zašeptala jsem.

Celá vyděšená j přešla jsem ke dveřím. S rozklepanou rukou jsem odemkla ty zatracený dveře. 

On si je otevřel a já jen spatřila jeho upřený naštvaný výraz.  Došlo mi, že bude zle.

Proč se tak moc změnil?