Live? Or die? [OPRAVUJE SE]

Problém?..

 Lila: Neměla jsem sebemenší tušení, jaká návštěva mu mohla přijít do takového "bejváčku". Do toho baráku bych dobrovolně nevstoupila ani za milión.

 Šla jsem potichu kousek za ním a uviděla ho, jak si mezi dveřmi povídá s nějakou holkou. Měla dlouhé černé vlasy a na očích brýle. Oblečena byla též do černé barvy nemluvně o jejich vysokých botách na podpatku. Polkla jsem a dívala se ze dveří na ně. mluvili docela potichu a já jim rozuměla asi tak každé páté slovo. Slyšela jsem něco o plánu, který se týká mě.  A podle těch všech slov to nebude zrovna přátelský plán. 

Uvědomila jsem si, že je v té místnosti okno! Potichu jsem k němu přešla. Bylo zamřížované! Sakra! Musím se odtud dostat a to rychle. Ještě párkrát jsem se pečlivě rozhlédla po pokoji, a pak se jen ze zvědavosti podívala pod postel. Matty tu občas něco schovaného měl, tak..za zkoušku nic nedáš.

 Byl tam nůž! to by mě tím jako zabil? To snad ne. Je šílený, že tam byl, ale mám pocit, že mi pomůže. Vzala jsem ten nůž do ruky a zkusila jestli je ostrý. Jo.. byl dost ostrý. Šla jsem k oknu. Nebyla jsem už tak slabá jako předtím, protože jsem se prospala, když mě sem ten chlap vezl. Takže jsem se pokusila řezat nožem do mříží. Dělalo to docela rachot, ale byla jsem od nich díkybohu docela daleko.

 Měla jsem opravdu štěstí. Protože byly ty mříže už opravdu hodně staré a rezavé, podařilo se mi je urvat. Nůž pomohl jen maličko, ale stačilo zabrat, a bylo to. Teď bych se už tím oknem v pohodě prorvala. Je celkem fajn být až tak hubená. Ti dva si spolu ještě pořád povídali a já konečně chtěla vydechnout. Srdce jsem měla až v krku. Nenápadně a potichu jsem se rvala tím oknem,  a snažila jsem se ještě víc, když jsem si všimla, jak na mě ta ženská kouká.

 ,,Sakra, ty debile!! Ona zdrhá! Okamžitě ji chyť!!" zařvala nepřístupně.

Tak teď jsem se lekla opravdu hodně! Stačilo jen vyskočit. Nebylo to vůbec vysoko a já se zvládla dostat tím malým okýnkem ven. Začala jsem utíkat nějakým směrem, protože jsem ani nevěděla, kde se právě teď nacházím. Uslyšela jsem různé nadávky a výstřely, které měly být asi do mě. Měla jsem strach jako nikdy. Ta žena byla asi hodně naštvaná. Uslyšela jsem jak na mě z dálky křičí.

 ,,Tyns tě jednou dostane ty děvko!!! Budeš moje rozumíš!! Moje!!"

 Brečela jsem a utíkala. Tyns? Takže tohle je ta obávaná Tyns. Přes slzy jsem skoro neviděla na cestu. V dálce jsem si ale všimla Mattyho. Měl ruce v kapse a šel dost pomalu. Vypadal, jako kdyby přemýšlel. Koukal do země nebo na své nohy. Nemohla jsem křičet, jen jsem běžela jeho směrem jako o závod co nejblíž k němu.

 ,,Ma...Matty!"

 Měla jsem štěstí! Byl to Matty! Zvedl hlavu ale chvíli se koukal někam mimo, ale pak si mě všiml a ihned mi běžel naproti!

 ,,Lilo!! Kde jsi byla, hledal jsem tě snad všude!"

 Byla jsem udýchaná, tak se mi to všechno špatně vysvětlovalo a zase mě bolela ta ruka. 

,,Musíme domů.." řekl rozhodnutě a já se ani neopovažovala protestovat. Vzal mě do náruče a mně z očí pořád vytékaly slzy. Byla jsem tak šťastná, že jsem s ním.

 Donesl mě domů a posadil na gauč. Sedl si vedle mě a pevně mě objal.

 ,,Bál jsem se o tebe," pošeptal mi do ouška a já jsem se celá zachvěla.

,,Miluju tě." řekla jsem mu do očí a on mě jemně políbil. Rty začal pohybovat a oba jsme si to náramně užívali. Pomalu mě položil na postel a lehl si nade mě. Zeptal se o vstup do mé pusy, který jsem mu umožnila. Sundal si tričko a já věděla kam tím míří. Zakousla jsem se do rtu a těšila se na pokračování. Posadil si mě a též mi sundal triko. Začal mě líbat na krku a sát ho. Já jsem potichu vzdychala. Byli jsme do sebe zamotaný a zapadali jsme do sebe jako kusy skládačky, které k sobě prostě patří. Byla jsem v tu chvíli tak šťastná, jako už dlouho ne. 

V tom se ale rozletěly dveře! Oba jsme zamručeli a rychle si oblékli trička. Pak jsme se na sebe usmáli, kluci zatím přišli do obýváku. Sam vypadal hrozně nervózně. 

,,Máme problém. Musíme ihned pryč."