Záchrana Sama.

1.9K 84 2
                                    

Lila: ,,Dobře! Tak jdeme rychle!" řekla jsem rozhodně a přitom doufala, že Matty můj plán neprokoukne. 

,,Jedeme autem, nasedni si!"

Okamžitě jsem si sedla na místo spolujezdce a Matty prudce vyrazil na místo, které se má stát mé osudné. Asi o 15 minut později jsme zastavili u černého domu se zataženými záclonami. Vypadal strašidelně, žádná prosklená vila, jakou by typičtí mafiáni měli vlastnit. Snad mě hned nezabijí. Ale to oni neudělají, chtějí mě prodat, potřebují mě prodat. Bojím se jich.

 Matty zazvonil a chytl mě za ruku. Někdo otevřel dveře. Bože... zase nějaká gorila.  

,,Očekává vás," řekl ten opeřenec a pustil nás dovnitř. 

"Výborně," procedil Matty mezi zuby a ramenem do té gorily bouchnul když procházel okolo něj. Já jen tiše šeptla: ,,Co když tě zabijou..."

,,Nezabijou, já to nedovolím a ani tobě nezkřiví vlásek, nemusíš se bát."

Šli jsme do obrovské místnosti, kde stáli další bodyguardi s rukama posazenýma v bok. Na židli uprostřed té místnosti obloženou dřevem seděl někdo, kdo se tvářil jako "obří king". To je asi ten, komu budu zanedlouho patřit. Matty mě už radši nedržel za ruku, takže kdyby něco, můžu odejít. 

,,Kde je Sam," vyštěkl Matty výhružně. 

,,To se dozvíš později. Pojď sem holčičko...neboj se."

 Mattyho vyděšený výraz mě zarazil. Nakonec jsem ale sklopila hlavu a vyšla. Tedy alespoň bych vyšla, kdyby mě Matty nezachytil za rameno. 

,,Sakra! Co si myslíš, že děláš?!" zašeptal a asi by mi zase vrazil, kdyby to tady nebylo blbý. 

,,Prober se! Oni tě prodají!" mluvil na mě dál potichu, ale moje rameno nepouštěl.

,,Já vím. Jestli tím mám ale zachránit vaše životy. Tak ať. Třeba jednou.. se zase sejdeme," smutně jsem se podívala do země, a pak statečně zvedla hlavu a usmála se do jeho zničenýho výrazu. Co měl dělat, i pro něj je Sam určitě důležitější, než nějaká ušmudlaná holka. Pustil mé rameno a já tím pádem přešla k tomu nechutnýmu hajzlovi.

Matty: Jak to bez ní mám vydržet? Choval jsem se k ní jako vůl, nezasloužím si ji. Ale to ani Thomas. Ten už vůbec ne.

,,Tak pojď ke mně srdíčko!" vyřkl nechutně. To bych možná ještě přežil, i když i tak mi už bělaly klouby na mých sevřených pěstích... jenže on jí zmáčkl zadek a chtěl ji hned líbat! Co si o sobě sakra myslí. Neudržel jsem se. Rychlým krokem jsem přímo přiskočil k tomu hajzlovi a následně mu rozbil hubu. Začala rvačka, ve které jsem vyhrával. Celou držku měl od krve. 

 ,,Myslím, že s tou pusou se s ní už nebudeš moc líbat! A na zadek ji sahat taky nebudeš! To můžu jenom já! Jestli jsi to ovšem nepochopil, klidně ti urvu obě ruce!" 

Snažil jsem se být milý. Drapl jsem Lilu za ruku a táhl ji pryč. Docela jsem se divil, že nezasáhli bodyguardi, ale v tu chvíli se mi to řešit nechtělo. Hlavně jsem ji potřeboval dostat z tohohle prostředí. Na Sama jsem si vzpomněl ale hned potom.

,,Nic ti neudělal?" zeptala se mě ustaraně Lila, když jsem ji táhl za sebou někam do sklepa hledat Sama. Prudce jsem se otočil a ona do mě díky té rychlosti narazila. Podívala se mi do obličeje a já ji bez přemýšlení dlouze políbil. Snad ji to jako odpověď stačilo. Ona si skousla ret, a pak jsme pokračovali ruku v ruce v cestě. 

,,Stůj chvilku!" křičela zadýchaně. Zatáhla mě zpátky a tím mě zastavila při rychlé chůzi.

 ,,Promiň. Já myslela jsem, že to bude... lepší tak jak jsem mysle..." 

,,Shh..." zastavil jsem ji, když si chtěla zase vyčítat nějaký chyby. Je dokonalá. Však by kvůli mně a Samovi riskovala svůj holý život. Zatímco já ji jen ubližuju. Prudce vydechla.

Lila: V dálce jsem uviděla Sama a rozeběhla se za ním. Mattymu to došlo o něco později, ale pak mě doběhl. Překvapilo mě, když ho nikdo nehlídal.  Asi byli všichni nahoře a ošetřovali šéfovo rozbitou pusu. Matty zkusil otevřít ty rezavé dveře, ale držely moc pevně. Nebyla šance, aby se z nich dostal. 

 ,,Mám nápad! Jsi hrozně hubená a ty mříže jsou od sebe dost daleko!" vykřikl Matty.

Nemusel říkat nic víc, okamžitě jsem věděla co dělat. Přešla jsem ke dveřím a zatáhla břicho co nejvíc to šlo. Docela bez problému jsem se dostala do té špinavé místnosti, kde byl připoutaný Sam. Chudák asi spal a nebo byl hrozně unavený. Nevnímal nás. Přišla jsem k němu, ale nevěděla jsem, co mám dělat dál. Otočila jsem hlavu a tázavým pohledem se podívala po Mattym. 

,,Nejdřív ho probuď. "

 Zhluboka jsem se nadechla protože vím, že mě Sam nemá zrovna v lásce. Nemá rád je na Sama slabé slovo. Přímo mě nenávidí, přivádím mu jen samé problémy.

,,Kurva!! Co tu do prdele děláš! Vypadni ty děvko!" křičel jako smyslů zbavenej, mohla jsem být ráda, že mě nechtěl zabít.

 ,,Děkuju za milé přivítání," řekla jsem ironicky a Matty se za klecí zasmál.

 ,,Hej Matty!" usmál se dokonce i Sam. Najednou se jeho obličej změnil do grimasy, že byl rád že ho zase vidí. Jenom já se stále mračila nebo možná spíš víc soustředila. Za nějakou dobu se mi ho podařilo odpoutat.

,,Tak... a je to."

 Místo poděkování mě ale chytil pod krkem a přimáčkl na zeď! 

,,Same!"

Co to? Hrozně jsem se bála. Navíc Matty by nemohl zasáhnout, jelikož byl stále na druhé straně mříží, ale viděla jsem, jak se na Sama vražedně kouká. Zabil by ho kdyby mohl. Nedržel mě ale nějak moc pevně. Obličejem se přiblížil k tomu mému a vlepil mi pusu na tvář,  pak dal pryč ruku z mého krku a usmál se. 

,,Děkuju."

 Úsměv jsem mu, ačkoliv stále dost zaraženě, oplatila a bylo jasně vidět, že i Matty si oddychl. Opět jsem zatáhla břicho a prolezla na druhou stranu.

 ,,Musíme oba tlačit na jednu stranu," oznámil Matty a Sam kývl. Kluci tlačili a já zatím hlídala, aby nikdo nepřišel. 

Super, podařilo se! Všichni jsme téměř radostí vyběhli schody, ze sklepa nahoru. Už jsme byli skoro venku, když mě někdo chytil za pusu a dal ruce dozadu! Uslyšela jsem nabít pistole! Jedna mířila na můj spánek a další dvě na kluky! Kluci se leknutím otočili a pomalu zvedli ruce nad hlavu.

 ,,A do prdele," zamumlal si Sam pod fousy.

 ,,Ani krok, jinak je mrtvá."

Live? Or die? [OPRAVUJE SE]Kde žijí příběhy. Začni objevovat