Live? Or die? [OPRAVUJE SE]

Jdeme lovit?

Lila: S Mattym jsme doběhli někam hluboko do lesa. Nikdo nás už naštěstí nesledoval. Pustil mi ruku a díval se do země. 

,,Kam teď půjdeme?" zeptala jsem se s nadějí v hlase.

 ,,Sám nevím. Musíme hlavně najít kluky, a pak se dál domluvit s nimi." 

,,Tyns mě chce." dodala jsem jen tak pro informaci, kdyby to náhodou nevěděl, nebo to zapomněl.

 ,,Jo. Já vím. Jenže my.." 

,,Prosím ani to neříkej. Bude to tak nejlepší. Všichni budou v bezpečí."

 ,,Kromě tebe," řekl přísně.

 ,,Matty. Pochop mě."

 Chytla jsem ho za obě ruce a uprostřed lesa se zastavila. Museli jsme vypadat jako dva exoti.

,,To ty pochop mě Lilo! Nemůžu o tebe přijít! Ty jsi moje všechno! Nemůžu tě dát jen tak Tyns, která tě odveze bůh ví kam. A já bych tě ani nemohl zachránit, protože budeš smlouvou něčí majetek!!" 

Byl z toho opravdu smutný, ale on musí pochopit, že tohle je moje rozhodnutí. Je to na mně. 

,,K-když řekneš jo, tak tě nadobro ztratím. Už nikdy s tebou nebudu moc být.. to mi nemůžeš udělat..nesmíš mi to udělat Lilo. Bez tebe můj život už nebude mít smysl."

 Podíval se do země a já pustila jeho ruce. Pořád měl ve tváři ten smutný výraz. Musela jsem to udělat. Teď budou všichni v pořádku. Už mě konečně chytí. Jestli chtějí? Ať mě zabijou. Ať mě mučí. Jsem slabá. 

,,Ano," řekla jsem Mattymu a otočila se na odchod. Teď mě možná bude nenávidět. Nebo stále milovat.

 Klidným krokem jsem si šla pro svoji nehezkou budoucnost. Možná mě někdy pochopí. Možná zapomene. Je tolik maybe, ale žádná jistota. Nechci brečet. Vybrala jsem si to. Chci je ochránit. Je pravda že jsem si tím teď dokonale zničila zbytek svého už na kousky rozbitého života. Jenže já jsem to musela udělat. Udělala jsem to pro dobro své duše. Je pravda že oni mě unesli a zabili nejlepší kamarádku.. ale já se do Mattyho zamilovala.. a to přemůže bohužel cokoliv. Šla jsem zpátky směrem kudy jsme utíkali před Tyns. Možná už odjela. Možná tam ještě bude. Kdyby tam nebyla? Tak si ji hold vyhledám. Otočila jsem se už z bezpečné vzdálenosti a podívala za sebe. Matty na místě rozchodu už nestál.

Zajímalo by mě co si teď o mně myslí. Nenávidí mě? 

Matty: Ztráta toho nejdražšího co máte bolí. Hrozně moc bolí. Nejhorší na tom ale je.. že nic nemůžete dělat. Je to beznadějný případ. Je to stejné jako boj s rakovinou mozku. Nelze vyhrát. Chce nás chránit, ale neví, že nás neochrání. Nikdo. Nejde to. Jsme gang. Pořád budeme bojovat. O cokoliv. Nezbavila nás nepřítele. Až ji dostanou.. půjdou po nás dál. Budou chtít někoho jiného z těch které si ukradneme. My je jim prodáme. Vyděláme. Je to koloběh. Bude to jako dřív? Budu bez citů? Tvrdej a zabiják!? Zastavil jsem se na místě a vytáhl mobil z kapsy. Napsal jsem Samovi textovku.

  Nazdar. Sejdeme se na louce za deset minut. Ať tam jsou všichni! Matty. 

Vyrazil jsem rychlým krokem k té louce, kde jsme se měli sejít. Musím na Lilu zapomenout. Holky jsou jenom na sex! Nic jiného mě už zajímat nebude! Konečně jsem došel na tu louku. Kluci tam už čekali. 

 ,,Fajn. Ztratili jsme Lilu. Já začínám žít znova jako dřív. Doufám že vy taky takže..jdeme lovit holky?!"

****
Ahojte :D Takže tady je další část. Je krátká protože se mi tohle zakončení prostě líbilo :3 A já doufám že se vám část líbí :))