Live? Or die? [OPRAVUJE SE]

Co je sakra blbé?

Lila: Šla jsem za nimi jako pokusný králíček. Koukám se všude po okolí, ale vůbec to tu neznám. Už jdeme přibližně dvě hodiny a já se courám nejméně kilometr za nimi. Bolí mě nohy a jsem šíleně unavená. 

,,Sakra hlídej si tu mrňavou!" uslyšela jsem křičet Sama. Asi si myslel, že v tomhle stavu uteču. O co bych se asi taky jiného snažila, když jsem ráda, že chodím. Matty se ke mně rychlým krokem vydal.  Pohledem jsem zamířila na silnici a nějak se mi zamotala hlava ale Matty mě chytl.

 ,,Dělejte!!"

 ,,Dojdeme tě, běž napřed!" křičeli na sebe navzájem a z toho mě bolela hlava ještě víc. 

,,A ty? Pojď."

 Chytl mě za ruku a chtěl mě táhnout hned za Samem. Bohužel jsem opravdu už nemohla chodit. Chvíli jsem jen matně zakopávala, ale po chvilce jsem se opravdu natáhla.

,,Lilo!!" vykřikl naléhavě Matty. Byl to skoro starostlivý křik. Jeho obličej byl už docela rozmazaný, ale oči jsem nezavřela. Matty si povzdychl a vzal mě do náruče! Moje celé tělo se uvolnilo a já doufala, že mě neupustí.

Matty: Spala jako malé miminko. Byla tak sladká. Když jsme dorazili do náhradního bytu, byl jsem u ní dlouho do noci, a když jsem se ráno jako první probudil, byla roztomilá pořád stejně. 

,,Vstávej." pošeptal jsem ji do ouška asi o dvě nebo tři hodiny později, co jsem se probudil já. Byl jsem se  mezitím vysprchovat a udělal nám snídani. Musí jíst.

 Jsem bez trička ale snad ji to nebude vadit. Cítím, jak se její tělo nad mým šepotem zatřáslo. Úchvatný pocit. Nějak ji to ale nebudilo. Trošku jsem se zamračil, ale pak se šibalsky usmál. Malinko jsem ji odhrnul deku, kterou měla až ke krku a ještě párkrát ji šeptl do ouška. Dokonce jsem ji i malinko kousl do ušního lalůčku, ale ona pořád spala. Opět jsem se zamračil. 

,,Bejbyy!" řekl jsem nahlas a podíval se na tu spící krásku. Přiblížil jsem se a začal ji líbat na krku. Když jsem ucítil, jak ji to vzrušuje, přidal jsem i jazyk. Kousl jsem ji párkrát do krku, ale ona pořád nic! Sakra, tak co ji probere! Jemně jsem ji políbil, ale ani po dvou minutách neotevřela oči. Tak mě napadlo jen jedno. Zašeptal jsem: ,,Promiň zlato," a jednoduše ji shodil z postele.

Lila: ,,Au! zaklela jsem hned po nepříjemném probuzení. Snažila jsem si uvědomit, co se tu teď stalo. 

,,Dobré ráno, kotě!" vystřelil na mě shora postele Matty! Hodila jsem po něm polštář, který shodil Matty i se mnou. Trefa! Povalila jsem ho na postel a sedla si na něj obkročmo. 

,,Dneska jsme tu až do večera sami." mrkl na mě a já se pokusila usmát. 

,,Nepustím tě, dokud mi nevysvětlíš, proč jsi mě nevzbudil normálně!" vyjela jsem po něm, ale nezadržela jsem smích.

,,Já tě probouzel asi 3 hodiny. Nechtěj vědět co všechno jsem ti dělal."   když to dořekl šibalsky se na mě usmál. Taky jsem se zasmála a položila si svoji hlavu na jeho odhalené břicho. Slyšela jsem jak dýchal. Pravidelně. Nadzvedl mi hlavu a já mu koukala do očí. 

,,Polib mě." požádal Matty.

 Vydechla jsem a povolila rty, kterými jsem se přibližovala k němu. Oba jsme docela hlasitě oddychovali.

,,Nenasnídáme se?" zeptala jsem naschvál v tuto chvíli. Matty se po chvilce taky probral. 

,,Ehm..jestli budu moc mít k snídani tebe?" 

,,Možná?"

 Provokovala jsem ho. Zvedla jsem se z postele a přešla ke stolu, kde ležely dvě palačinky. Když jsem se na to podívala, hlad mě nějak přešel.

,,Nemám.. hlad." oznámila jsem a podívala se do země. Slyšela jsem, jak se Matty zvedl z postele a přešel ke mně. 

,,Dobře.. já teď taky nemám hlad.. ale mám spíš.. chuť." 

Podívala jsem se mu do očí a usmála se. Přitáhl si mě za pas k sobě. Až jsem se lekla.

 ,,Buď moje." pošeptal mi do ucha. Nad touto poznámkou jsem se musela zasmát.

,,Co je na tom vtipného?"

 Koukal na mě jako na blázna. Lehla jsem si na postel a Matty nade mě. Hned mě smích přešel. Strach převzal mou kontrolu.

,,Neboj se."

 Jakoby mi četl myšlenky. Podívala jsem se někam nahoru do stropu. Ne, nevím co jsem tam hledala. Začal mi líbat krk a já věděla, že bude zle! Bojím se ho, ale odmítnout, to by bylo asi ještě horší. Ještěže jsem se mohla koukat na to jeho krásné, vypracované bříško. Cítil, jak se mi zrychlil dech.. a to o hodně. Sundal i moje tričko.

,,Nadzvedni se." přikázal mi, ale mile. To má taky jediné štěstí. Trošku jsem se nadzvedla a Matty mi jedním, prudkým pohybem sundal podprsenku. Hned se zakoukal na má prsa. Stud mi vytékal snad i ušima. 

,,N-neměli.. bychom."

 ,,Neměli."

 Sundal sobě a mně kalhoty a teprve teď jsem se začala hrozně bát. Sakra! Dělám to dobrovolně, tak mu Lilo řekni, že nechceš! Prošla mi ta myšlenka hlavou. Jenže já nemohla. Už jenom proto.. že ne tak docela nechci. Ruce jsem mu drsně přirazila na postel. Začala jsem mu líbat krk až na břicho.

,,Lilo!!" zaskučel. Svým rozkrokem jsem se nenápadně otírala o ten jeho. Oba jsme měli po celém těle husí kůži..a já se nepřestávala usmívat. Začínalo mě to hraní bavit, ale Matty chtěl víc.

,,Sakra Lilo! Já tě tu hned ohnu jestli nepřestaneš!" 

Rozesmálo mě to a znovu jsem se otřela. Ucítila jsem, jak se jeho kamarád zvedl. Prudce vydechl a byl zase nade mnou. Roztrhl mi kalhotky. Matty si skousl ret a já má sundala jeho boxerky, v kterých byl už jeho kamarád v pozoru. Prudce do mě vnikl a já zavzdychala! Prohnula jsem se v zádech. Začal se ve mně pomalu pohybovat a trošku zrychloval. Naše vzdychání plnilo celou místnost. 

,,Matty!!" vykřikla jsem, když už jsem skoro byla.

,,Udělej se pro mě!" zašeptal mi ztěžka do ucha. Ještě párkrát přirazil a oba jsme se udělali. Asi jsem ještě na chvíli usnula. Podívala jsem se vedle sebe, ale Matty tam neležel. Povzdychla jsem si a postavila se. Chtěla jsem dojít ke dveřím, ale v břiše mi nehorázně zakručelo. Snědla jsem tedy tu palačinku, kterou jsem měla mít k snídani. Potichu jsem otevřela dveře od pokoje. V tomto domě jsem to neznala, takže najít tu Mattyho bude trošku problém. Byla jsem v patře, tak jsem opět velmi lehce sešla schody, ale někdo mě chytil za ruku! Byl to Sam! Hrozně jsem se ho lekla!

 ,,K-kde je Matty?" pokusila jsem se ho mile zeptat. 

,,On není s tebou!?"

 Bože ten je příjemnej!

,,N-ne.. není se mnou." mluvila jsem třesoucím se hlasem, jak jsem byla vyděšená.

,,Do háje! To je sakra blbé! Běž do pokoje!"

 Koukala jsem se na něho jako na blázna a nic nedělala. Jak to myslí? Co je blbé? 

,,Dělej!!" křikl ještě na mě a rychle seběhl zbytek schodů. Já radši poslechla a běžela do pokoje.