Endlessly His // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Epilog

Další den

„Ahoj, zlato," vítá mě Harryho chraplavý hlas, když unavená otevírám oči.

Něco je jiné, ale nemůžu na to přijít.

„Harry?" šeptám, ale odpovědí mi je dětský pláč.

„Sakra," nadává Harry tiše a jsem najednou úplně vzhůru.

Mám oči dokořán a soustředím se na tu nejkrásnější věc, kterou jsem kdy viděla a asi kdy uvidím. Harry sedí na židli vedle mě, jeho oči jsou unavené, ale stále se usmívá a shlíží na svůj klín.

Tam je malý bílý uzlíček asi o velikosti chleba, trčí z něj malinké drobné ručičky, natahují se k Harrymu.

„Harry," uprostřed se mi láme hlas a konečně se na mě dívá, tak šťastného jsem ho nikdy neviděla.

„Sophie. Zlato, miluju tě, ale musím ti říct, že jsem se zamiloval do další holky," říká a předstírá smutek.

„Cože?" ptám se a pak mi to dochází. „Je to holčička?"

Harry přikyvuje, soustředí se na naše dítě a přesunuji se, abych na ni dobře viděla, ignoruji bolest. Nemůžu zabránit smíchu, když vidím malou hlavičku s krátkými černými vlásky a malé zelené oči naplňují mé.

„Trochu vypadá jako ty."

„Já vím." Zubí se Harry. „Vím, že jsem říkal, že já budu špatný polda a ty hodný v našem rodičovství, ale nemůžeš čekat, že jí někdy něco zakážu," říká, nevěnuje ničemu jinému než jí pozornost a nemůžu se rozhodnout, co je sladší, moje nové krásné dítě nebo Harryho náhlá změna do kuličky štěstí.

„Proč se na mě takhle díváš?" ptá se, jednoduše kroutím hlavou a natahuji se, abych se dotkla její ruky.

„Je tak drobounka."

„Jo." Uchechtne se Harry. „Včera jsem byl tak nervózní během porodu. Nešlo to dobře a myslím, že asi budu muset nemocnici zaplatit pár nových oken a nový automat. A změnit doktory, myslím, že budu mít od nich omezení," říká se slabým úsměvem a soustředí se na naše dítě. „Nechtěli, abych ji kvůli svému chování držel. Proto jsem rozbil ten automat." Dívá se na mě. „Nezlobíš se, že?"

Překvapivě nejsem vůbec naštvaná.

„Ne. Jaký idiot by se ti snažil zabránit, abys držel naše dítě? Kretén."

„Já vím, no. Taky si myslím, že je tvoje rodina na mě trochu naštvaná," říká a vzdychám.

„Cos jim udělal?"

„Zakázal jsem jim, aby se na tebe šli podívat nebo drželi miminko. Chtěl jsem tě vidět nebo držet ji jako první, takže jsou tam venku skoro patnáct hodin, čekají, až se probudíš," vysvětluje a usmívám se.

„Díky."

Odkašlává si.

„Takže, abychom si to ujasnili... Souhlasila jsi, že si mě vezmeš, že?"

Začínám se smát, že mě bolest zastavuje.

„Samozřejmě, že ano, ty idiote. Kdo by byl schopný říct ne tvému včerejšímu vystoupení?"

Usmívá se.

„Věděl jsem to."

Lehám si do postele a mávám na Harryho.

„Pojď, dej mi ji. Chci ji držet."

Harry se usmívá, vstává a opatrně mi ji pokládá na hrudník.

„Je prostě..."

„Perfektní," dokončuje za mě a líbá mě na tvář. „Vtipné je to, že jsi porodila přesně tři minuty po půlnoci." Směje se. „Je to první narozená holčička ve Spojeném Království v tomto roce. Posuň se, ať si můžu lehnout vedle tebe."

Ráda ho poslouchám a nemáme ani půl hodiny, než se všichni hrnou dovnitř, snaží se dostat Harryho z postele.

„No tak, říkal jsi, že ji po Sophii můžu pochovat," skuhrá Gemma a zakládá si ruce na hrudi a Harry se na ni mračí.

„Sklapni, právě usnula. Můžeš ji pochovat, až ti budu dost věřit."

„To se nikdy nestane." Vyhazuje ruce do vzduchu.

„Pravda. Teď všichni zmizte-." Snaží se dostat všechny ven, ale nikdo ho neposlouchá. Znají ho dost dobře na to, aby s ním bojovali, hluboko uvnitř je totiž rád, že jsou všichni tady.

Dokonce i jeho máma.

_____________

Holčička. <3 Jsem to věděla. <3 

A je konec... Konec zvonec. Tolikrát jsem přemýšlela, co napíšu do poznámky, ještě jak jsem překládala DH. Ale když jsem u toho, upřímně nevím, co říct. Celá tahle trilogie mi dala toho tolik. A cítím, že ke každé knize bych měla něco málo říct, takže pokud vás to nezajímá, můžete tady skončit, ale pokud vás to zajímá... :3

Začala jsem pracovat na prvním díle DH 27.3.2018, což je před čtyřmi lety, dvěma měsíci a... čtyřmi dny, pokud počítám dobře, jestli ne, klidně mě opravte. xD

Dangerously His - první příběh, na který jsem nedostala povolení a autorku jsem přemlouvala, až mi ho dala. A nelituju toho, protože se mi to tak dobře překládalo a moc mě to bavilo. Harry byl šílenec a všechno, co se dělo, bylo to crejzy. :D

Hopelessly His - skoro celý příběh jsem překládala podle dokumentu ve Wordu, jelikož mi to autorka nabídla a rozhodla se celou trilogii stáhnout z wp. A já jsem samozřejmě udělala maximum, abych v překladu mohla pokračovat. Taky jsem skoro všechno překládala z televize u rodičů doma, kdy jsem si připojila mobil na obrovitánskou telku a jednoduše jsem to přepisovala do počítače, na to nikdy nezapomenu. :3

Endlessly His - poslední knížka byla pro mě docela trápení, abych pravdu řekla. Příběh Sophie a Harry ze mě vycucával energii a byl dost komplikovaný, zmatený a prostě wtf. A taky jsem zažila nejdelší těhotenství ever. Od začátku, co jsem to začala překládat do dnešního dne, reálně dvě moje kolegyně odnosily a porodily děti a dvě otěhotněly. xDD To jenom Soph byla nekonečně dlouho těhotná. xD

Závěrem, tohle naše sweet baby s námi bylo před kovidem i po kovidu a je neskutečné, co se za ty tři roky všechno stalo. O můj bože, já jsem vlastně byla ještě na škole, když jsem s tím začala, chápete to?! A teď jsem dospělá, samostatná a pracující osoba. Neuvěřitelné, jak daleko jsem se sama za tu dobu posunula, kam jsem se dostala. <3 

Celý příběh se mnou zažil neskutečně moc věcí, dost mě toho naučil, snad i vás. A když to tady teď všechno píšu, chce se mi brečet, bez ohledu nato, jaký příběh byl a jak každého bavil, bude mi to moc chybět. Uzavírám tady velkou kapitolu skvělého příběhu, ale i velkou část svého života. Jde to udělat tak jednoduše? Asi ne.

Doufám, že se občas ještě k téhle potrhlé dvojce vrátíte, přečtete si znovu jejich příběh a budete ohromeni z toho, jak dlouhou cestu spolu ušli a ten Harryho velký posun, smekám. 

Aby tahle poslední poznámka nebyla delší jak celá kapitola, končím. Poslední květnový den, poslední kapitola Endlessly His, poslední možnost nějak to shrnout a něco pěkného zanechat pod touhle kapitolou v komentáři.