Endlessly His // h.s. (CZECH TRANSLATION)

XXXVII

„Nemůžeš si vzít Harryho, Sophie," říká místo pozdravu.

Mračím se. O čem to, proboha, mluví?

„Co tím myslíš?"

„Neber si Harryho. Prostě... Neber. Je to špatný nápad," říká a jsem zmatená. „Můžu jít dál?" dodává po chvíli, když zůstávám potichu. Nevím, co říct, otevírám dveře doširoka, aby vešel.

„Díky," mumlá a vchází dovnitř, svléká si kabát.

„Šíleně tam sněží."

„Letěl jsi sem celou cestu ze Států, abys mi řekl, ať si neberu Harryho?" ptám se ho. Nejsem si úplně jistá, jak se cítit. Zastavuje se a dívá se na mě.

„Jen abych ti řekl, aby sis ho nebrala? Sophie, tohle je velká věc! To je velké! Odešel jsem z domu hned, jak mi to Liam řekl, protože přes mobil bych tě nepřesvědčil."

Zakládám si paže na hrudi, ignoruji fakt, že lidé mluví o naší svatbě, když já si ani nedokážu představit, jak Harry řekne tu otázku.

„A proč přesně bych si ho neměla brát?"

Zayn vzdychá.

„Není to očividné? Je pro tebe špatný, Soph. Jak si můžeš být jistá, že ti zůstane věrný? Že ti neublíží jako milionu jiným před tebou? Vím, že jsi do něj zamilovaná, ale nemyslíš si, že manželství vám přinese větší stabilitu do vztahu?" vysypal více důvodů, musela jsem přiznat, že tyhle byly dobré, ale to mě neodrazuje od faktu, že je tady a zase se mi snaží zničit vztah. „Kde je?" ptá se a rozhlíží se po domě. Je ohromený.

Otevírám pusu, abych odpověděla, ale zastavuji se. Když řeknu, že zůstal venku, přileju olej do ohně a nejsem na to připravená vzhledem k tomu, o čem mluví. Žila jsem v malé bublině štěstí posledních pár měsíců a dokážu se vyrovnat s faktem, že to možná pro mě není dobré.

„Kdo mluví o tom, že se vezmeme? A jak jsi získal adresu?" ptám se místo odpovědi a Zayn vzdychá, jde ke mně blíže a chytá mě za obě ruce.

„Všichni, není to tajemství. A Liam mi dal adresu. Vyhýbáš se otázce. Není doma, že? Udělal zase něco posraného?" ptá se, pak zasahuje hřebíček na hlavičku. „Šel ven a nevrátil se?"

Zůstávám tiše, věnuju mu tiché potvrzení. Přetáčí oči a vyhazuje ruce do vzduchu.

„Věděl jsem, že zase bude kretén, věděl jsem to! Vidíš, Soph, přesně o tomhle mluvím! Jak mu budeš moct někdy věřit?"

Vytahuji ruce z jeho a kroutím hlavou.

„Přestaň, Zayne. Zůstanu s Harrym, miluju ho a nosím jeho dítě."

„Jo, zatímco on je někde venku. Nedělej si to, Sophie, prosím tě. Nemůžu začít vysvětlovat, jak moc si zasloužíš! Svatba je na celý život, ne pro nějakou pubertální slabost!" říká hlasitěji a hlasitěji a já si nemůžu pomoct a přetáčím oči.

„A koho navrhuješ, s kým bych měla být? S tebou?"

Jsem zlá, ale on je zlejší. Jasně, jeho úmysly jsou dobré, ale tohle téma je pro mě až příliš citlivé. Zayn se mračí, vypadá zraněně.

„Říkáš to, jako by to byla špatná věc."

„Podívej, Zayne." Jak to mám říct? „Není to nezbytně špatná věc, ale opravdu miluju Harryho, víš to. Nikdy nebudu nikoho milovat tak, jako jeho, on je láska mého života." Vím, že ho bolí, že tohle slyší, ale musí si to uvědomit.

„To nevíš. Nikdy jsi před ním nebyla s nikým ve vztahu. Jak víš, že já bych tě neudělal šťastnější? Jsem si jistý, že bych nezůstal venku jako on, to pro začátek," tlačí na mě a v duchu skuhrám.

„Zayne, jednoduše nejsi on. Omlouvám se, ale tak to prostě je. Má chyby." Nad tím chrochtá, ale pokračuju. „Ale já je mám taky. Nikdy ho nepřestanu milovat."

„Na tohle hovno neskočím." Začíná být naštvaný, ale já taky.

„Zayne..."

„Ne, Soph, na to neskočím! Vlastně, jsem si dost jistý, že ho ani nemiluješ, ale myslíš si, že jo, protože tě uvěznil! Jen o tom přemýšlej, všechno okolo je blízké jemu. Ani nemůžeš přemýšlet, že bys ho opustila, protože by to neznamenalo jen to, že bys ztratila jeho, ale taky tenhle barák, většinu svých přátel, i tvoje máma by ti ho připomínala, protože je s jeho trenérem! Tvoje nejlepší kamarádka je jeho sestra a ty by ses musela dělit o dítě, ale přemýšlej o tom, kolik rodičů je rozvedených a jejich děti jsou v pohodě. Nedělá tě šťastnou, cítíš se v pasti, vím to!" jeho slova mu vylétávají z pusy jako láva z naštvané sopky a potlačuju všechny pochybnosti o vztahu do zadní části hlavy, raději se soustředím na fakt, že tenhle člověk se snaží zničit moji oblíbenou věc na světě.

„To není pravda." Kroutím hlavou.

„Sophie, prosím, přemýšlej to tom, co říkám, prosím. Slib mi to, udělám tě desetkrát šťastnější." Jde ke mně blíže s každým krokem a kroutím hlavou.

„Ne, Zayne-."

„Prosím, jen mi dej šanci..." A s tím jsou jeho rty na mých.

_____________

Jako Harry je debil v tomhle příběhu a moje nervy s ním někdy. Ale to, co teď udělal Zayn... Takového facana by dostal, že druhou by si dal o zem a hodně rychle by ho tady tyhle pitomosti přešly. :|