Endlessly His // h.s. (CZECH TRANSLATION)

XXVII

Ticho se kolem nás rozprostírá jako hustá pavoučí síť, otáčí se do nekonečné chvíle a nemůžu dýchat. Zdá se, že hnědé oči dítěte si ze mě utahují, ničíme a zároveň do mě vdechují život.

„Vypadáš jako táta na fotce," vysvětluje, má s mluvením problémy kvůli svému věku.

Přesouvám pohled na jeho matku a najednou to všechno dává smysl.

5.1.2016

„Kde, kurva, jsi?" Harry vtrhává do domu bez pozvání, prochází kolem staré vyděšené dámy, hledá její dceru.

Její dceru, kterou miluje, ale která ho na oplátku zradila tím nejhorším možným způsobem.

„Harry? Co tady děláš? Nemůžeš tady takhle vtrhnout!" křičí stará žena a on ji ignoruje, jde rovnou do dceřina pokoje.

Vtrhává dovnitř, Elizabeth má oči vykulené jako jelen, v rukách má mobil.

„Dej mi to hovno." Vytrhává jí mobil z rukou.

„Co to, kurva, děláš? Vrať mi můj mobil! Kdy jsi vůbec přišel?"

Harry ji ignoruje, neschopen se na ni podívat kvůli vzteku, který je uvnitř něj. Elizabeth se natahuje pro telefon, on s ním hrubě trhá pryč, vteřinu se jí dívá do očí, ukazuje jí, jak je naštvaný.

„Co se děje?" naléhá, ruce se jí začínají slabě třást. Ví, co se děje, ale nepřizná to, ne. Je příliš velký srab na to, aby riskovala, že o něj přijde, je jediný člověk, který se o ni opravdu zajímá.

Člověk, kterého zradila.

„Já vím. Vím všechno, Elizabeth. Michael Matthews? Jo, vím, co se stalo."

Plive na ni slova, uvnitř se bortí, že ubližuje ženě, o kterou se tolik zajímá.

Nic neříká, tiše potvrzuje to, co chtěl, aby byla lež, lež vytvořená lidmi, kteří jim záviděli jejich štěstí.

Otáčí se na podpatku, hází jejím mobilem o zeď a odchází z domu. Adrenalin v krku ho udržuje na nohou, hroutí se na příjezdové cestě, brečí jako každý, komu by se převrátil život vzhůru nohama.

Elizabeth utíká za ním, říká mu, jak to není pravda, jak jsou to lži, ale on zná pravdu. Viděl to v jejích očích.

„Nikdy znovu nepůjdu do vztahu. Nikdy znovu nebudu mít přítelkyni," mluví sám k sobě a Louis vychází z auta, pomáhá mu vstát.

Slyší, jak se hádají, přičemž mu Louis pomáhá do auta, ale je mu to jedno, neposlouchá je.

Nezajímá ho to. A nemyslí si, že někdy bude.

***

„Elizabeth." Vydechuji, dívám se na ženu, kvůli které jsem takový, jaký jsem.

Její rysy se trochu změnily, vypadá unaveně, ale pořád je krásná. Mrcha, ale nemůžu popřít její krásu.

Od našeho rozchodu to je hodně velká doba, naštěstí, jinak bych ztratil nervy, stejně jako pokaždé, co jsem ji viděl po té traumatické události.

„Harry," odpovídá a přešlapuje. Pořád má dítě v náručí a dělám jednoduchý výpočet.

To dítě vypadá, že je mu okolo 2-3 let.

Sakra.

„Kdo je to?" ptám se jí, kývu hlavou ke klukovi, který vypadá více jako já s každou ubíhající vteřinou. Usmívá se na mě a odhaluje své ďolíčky.

„Tohle je-," začíná a zastavuje se, aby se zhluboka nadechla. „Leon."

Znovu se rozšiřuje ticho, jako bych čekal, až řekne slova, která vím, že přijdou.

„Tvůj... syn."

Kurva.

Ovládej se.

Ovládej se.

Nádech, výdech.

Nevyšiluj před ním.

Nevyšiluj před ním.

Otáčím se, pusu si zakrývám oběma rukama a pokouším se do nich křičet co nejtišeji.

Prudce se otáčím a škaredě se na ni dívám.

„Můj syn?" ptám se, zvedám obočí a pokládám si ruce na boky. „Můj syn? Napadlo tě někdy, nevím, že jsi tenhle malý nedůležitý detail mohla se mnou před třemi lety sdílet?" utahuju si z ní.

Jsem naštvaný.

Hodně naštvaný.

Převrací oči a chci jí urvat hlavu.

Drží tvé dítě. Uklidni se.

„Jsi naštvaný." Prohlíží si mě a vyhazuji ruce do vzduchu.

„Ale ne, tatínek je naštvaný?" mumlá Leon Elizabeth a polovina mého vzteku je pryč.

Do prdele, proč musí být tak roztomilý?

Kroutím hlavou.

„Tatínek na tebe není naštvaný. Je naštvaný na maminku," vysvětluju.

Do prdele, to je tak divné. Od kdy mluvím dětským jazykem?

Elizabeth stahuje rty.

„Myslím, že si musíme promluvit."

Zvedám obočí.

„Neříkej? Páni, skvělý nápad. Zajímá mě, co by se stalo, pokud bys měla stejný před několika lety?"

Není potěšená mým sarkasmem, ale ona není ta, kdo se právě dozvěděla, že má tříleté dítě.

Rozhlížím se kolem sebe, vidím kavárnu.

„Následuj mě," poručuju.

„Co když ne?" ječí a špulím rty.

„Můžeš to zkusit a uvidíme, co se stane. Nedělal bych to, kdybych byl tebou, ale pak jsi přede mnou schovávala dítě, takže kdo ví. Mohli by tě unést nebo stíhána policií."

Chvíli čeká a pak slyším kroky, jak mě následují. Super.

________

Tak Harry má nervy a pochyby z toho, že bude mít dítě a jaký bude otec, ale přitom už mu jeden synek běhá tři roky po světě... No, až se tohle Sophia dozví, tak to její věčné těhotenství skončí a porodí. xD

Takže co si myslíte o Elizabeth a o tříletém Harryho synovi? :)