TŘETÍ KNIHA, druhá kniha má název HOPELESSLY HIS a první kniha má název DANGEROUSLY HIS
Poté, co byla jeho malá sražena autem a uvedena do kómatu, Harry bojuje, aby zůstal při smyslech.
Všichni víme, že si člověk bez svého strážného anděla nevede do...
Cítím, jak mi pomalu krev tuhne v žilách, když otupěle sleduji televizi.
Myslím, že si Sophia sedla vedle mě, ale nejsem si jistý.
Nic neříkám. Nevím, co říct, protože nevím, co si myslet.
Já vím, ačkoli tohle není dobře.
Co když přijdou na to, že jsem součást gangu, nebo byl jsem součást?
Co když najdou mé otisky nebo cokoli, vlas?
Ztratil bych kariéru. Ztratil bych fanoušky. Šel bych do vězení.
Zase.
Nemůžu jít do vězení.
Ztratil bych Sophii.
Neviděl bych narození našeho chlapečka.
Pokud to teda bude kluk.
O bože, to se nemůže stát, ne teď.
Změnil sis identitu, Harry, nemůžou ti nic udělat. To si říkám, ale neuklidňuje mě to.
Mám pocit, jako bych byl přimrzlý ke gauči tak týden, když mi zvoní mobil.
Nevstávám, abych to vzal, nemůžu pohnout nohama, nejsem schopný to udělat. Místo toho cítím, jak se Sophia natahuje pro mobil a dívá se na mě se zamračením, když to zvedá.
„Zdravím, trenére," odpovídá, dívá se na mě. „Jo, je v tom chaosu zapojený, zrovna jsme viděli zprávy. Zdá se, že Harry je v šoku, co mám dělat? Děsí mě to," ptá se a pak čeká na odpověď. „Dobře, předám," říká do mobilu a přibližuje se ke mně, tiskne mi mobil na ucho.
Brzy slyším trenérův hlas.
„Harry?" říká tak jemně, jak je to u něj možné. „Co jsi udělal, Harry?"
Neodpovídám.
„Přestaň přehánět, děsíš Soph, a to není dobré pro miminko. Nejsi Harry Styles, pamatuješ?" říká mi, ale zase nic neříkám.
Vzdychá.
„Můžeš něco říct, abych se necítil jako idiot a abych věděl, že jsi na druhé straně?" naléhá.
„Ne," říkám a slyším od Sophie úlevné vydechnutí.
Trenér nic neříká dobrých pár vteřin.
„Budeme tam za dvacet minut," oznamuje nakonec a zavěšuje.
Super, teď se mu budu muset podívat do tváře jako těm zprávám.
Sophia bere mobil, když si vkládám hlavu do dlaní, třu si obličej a zhluboka dýchám.
Nic neříká, asi ani neví, co říct, jen mě hladí po zádech.
Pravda, přijeli méně než za půl hodiny, bušili na dveře, aniž by zazvonili.
„Harry!" volá na mě trenér a Sophie odpovídá, říká mu, že jsem v obýváku.
Oba spěchají ke mně, trenér má ruce v bok.
„Máš s tím něco společného, Harry?" ptá se mě zvýšeným hlasem a pak po pár vteřinách dodává: „Zabil jsi tam někoho?!"
Nic neříkám, jak geniální nápad to byl, přivést mou budoucí tchýni, aby poslouchala mé přiznání, že jsem někoho zabil? Nikdy Sophii nedovolí, aby si mě vzala, pokud se dozví o všem, co jsem udělal.
Skuhrám a vzdychám zároveň, vstávám a jdu do posilovny.
„Pojď za mnou," poroučím trenérovi tiše.
Sedám si na lavičku v posilovně, tohle je místo, kde se cítím nejpříjemněji, i tak mám zase nervy, když vidím, jak trenér stojí ve stejné pozici, dívá se na mě se zvednutým obočím.
„Řekni mi, co jsi, kurva, udělal v Americe. Zasloužím si to vědět," naléhá a vzdychám, říkám mu to.
Říkám mu všechno; o gangu, drogách, pašování, které jsem dělal, o pokusu znásilnění Sophie, o výhružkách a na konci o vraždě Greysona.
Aniž bych si to uvědomil, tečou mi po tváři zasrané slzy na konci mého veselého příběhu a znásobují se se zklamaným pohledem na trenérově tváři.
„Zatraceně, synku, jsi horší, než jsem si myslel." Vzdychá, pak si sedá vedle mě. „Chci říct, byla to sebeobrana, ale není způsob, jak by na to porota skočila."
Zadrhuje se mi dech při zmínce poroty.
„Nemůžu jít do vězení, kurva. Máš ponětí, co by to pro mě znamenalo? Ztratil bych práci a fanoušky! Ztratil bych Sophii, trenére! Nebyl bych tady, kdyby se mi narodilo dítě!" skoro na konci křičím.
Polyká, přemýšlí nad možnostmi, nemůžu si vzpomenout, kdy naposledy jsem cítil stejnou rodičovskou starost.
Stává se z něj pro mě táta a já jsem ho zklamal. Zklamal jsem ho, svou tchýni a holku.
Tohle je poprvé, co mám rodinu a posral jsem to, hodně, Harry. Moc dobrá práce.
„Můžeme zfalšovat úmrtní list Harryho Stylese a modlit se, aby nenašli nějaké tvoje otisky a nespojili si je s tebou. Nemám ponětí, co jiného dělat," říká nakonec s povzdechnutím. „Máš lepší nápad?"
Kroutím hlavou.
„Ne, ale můžu ti říct, že zbytek gangu mě nenávidí; podkopnou mě hned, jak to bude možné, pokud se to už nestalo. Vsadím se, že by šli dobrovolně na výslech, aby jim řekli, že jsem zabil Greysona, budu mít policii za dveřmi méně než za dvacet čtyři hodin. A pak co? Mám stejný obličej, i když mám jiné jméno."
„Jo, ale statistika říká, že každý z nás má čtyři dvojníky a mohl bys jednoduše vypadat identicky, Harry." Snaží se mě uklidnit, ale kroutím hlavou.
„Nebude to fungovat, jestli najdou moje otisky," říkám a krčí rameny. „Doufejme, že nenajdou."
Polykám a přikyvuji. Do čeho jsem se to, kurva,dostal?
__________
ओह! यह छवि हमारे सामग्री दिशानिर्देशों का पालन नहीं करती है। प्रकाशन जारी रखने के लिए, कृपया इसे हटा दें या कोई भिन्न छवि अपलोड करें।
