Po nehodě rodičů se Isabella uchýlila do ústranní. Žádný společenský život, žádní přátelé a žádná práce. Už více než sedm let se ukrývá v útrobách domu svého nejstaršího bratra; studuje, čte, píše, učí se na hudební nástroje a snaží se úplně vyhýbat...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Na londýnské letiště Heathrow dorazili za necelou hodinu, protože po cestě se ještě museli zastavit, kde Spencer vyzvedl jejich poměrně vydařené falešné pasy a teď již čekali v autě na vyřízení letenek. Brady sháněl nejbližší let, o který ho Spencer požádal.
Nakonec Brady dal Spencerovi svůj telefon, kde byli stažené letenky a rozloučili se. Brady jako jediný zůstal v autě, společně se všemi jejich věcmi, kterých se museli před odchodem zbavit. Nechali tam své telefony, staré oblečení a i zbraně. Jediné, co si Isabella mohla nechat, byla mikina, kterou jí předtím koupil Jackson, a to bylo dobře, protože tam mohla mít schované své prášky. Brady pak odjel pryč, podle dohody se musel ukrýt na nějaké bezpečné místo, zbavit se všech svých věcí a sehnat si nové, aby mohl vše zařídit na dálku.
A mezitím co Isabella seděla ve velké letištní hale a četla si v novinách, aby nebyla až tak nápadná, tak ostatní z jejich nově vzniklého týmu se vloupali do místnosti se ztracenými věcmi. Ukradli tam čtyři kufry a nové oblečení. Potřebovali se změnit, a navíc bylo lepší, když do cizí země cestovali se zavazadly, což nevypadalo tolik podezřele. Odbavení a nástup do letadla proběhnul zcela bez problémů. Také už všichni ostatní konečně zjistili, kam mají namířeno. Brady na Spencerův příkaz sehnal letenky do Monaka, čemuž Karen nerozuměla. Nechápala, proč si vybral takovou zemi, kde nemají žádné spojence ani se tam moc nevyznají.
Místa sice neměli všichni u sebe, ale i tak od sebe neseděli nijak daleko. Spencer s Karen byli u sebe uprostřed a Isabella s Jacksonem seděli kousek od nich u okénka. Isabella nejdříve chtěla sedět úplně u okna, ale poté co letadlo vzlétlo, tak si to s Jackem raději prohodila, protože z toho pohledu ven se jí dělalo mírně zle. Kdo ví, zda to opravdu bylo tím výhledem, letadlem, vzduchem, stresem nebo prášky, které si dala na uklidnění. Naštěstí se jí podařilo během nepatrné půl hodiny usnout, takže zbytek toho dlouhého letu byl pro ni celkem příjemný. Probudila se až když letadlo přistálo na zemi a Jackson do ní mírně drcnul, aby se probudila.
Isabella rozespale mžourala očima kolem sebe, a to i když Spencer namátkové letištní kontrole vysvětloval, proč do země přijeli. Řekl jim, že jsou přátelé, kteří míří do Monaka za relaxací a příbuznými, kontrola proběhla v pořádku. Spencer byl ve lhaní asi tak stejně dobrý jako Jackson, který byl kupodivu celou dobu zticha a jen poslušně přikyvoval.
Kufry, které ukradly v Londýně, nechali odložené na záchodech a vyšli ven před budovu letiště. Isabella se konečně pořádně rozhlédla kolem sebe. Oproti šedavému a sychravému Londýnu to byla příjemná změna. Teplo, slunce příjemně hřálo a nebe bylo úplně bez mraků. Všechno bylo tak barevné a veselé. Isabella zvědavě povytáhla obočí a zeptala se: „Takže tohle je to Monako? Abych byla upřímná představovala jsem si to tedy trochu jinak!"
„Ještě ne! Vezme si auto a pojedeme tak hodinu možná dvě na sever. V Monaku totiž letadla nepřistávají. Mají tam jen takové opravdu malé letiště pro soukromé helikoptéry, ale jelikož na sebe nechceme upozorňovat, tak žádná helikoptéra," prozradil jí hned Spencer, který se postavil vedle Isabelly a sledovali Karen, která k nim mířila v novém autě, které sehnala.
