Slečna Komplikovaná [TRILOGIE]

10 | Jacksonovo zpackání Spencerova dokonalého plánu

Když se další den ráno Jackson probudil v tom prázdném cizím pokoji, kde byly jen dvě jednoduché postele bez jiného dalšího vybavení, čekal ho vcelku nepříjemný šok. Ještě rozespale se usadil na svou postel a otočil se na tu druhou, která byla hned naproti němu, aby zjistil, že je neustlaná, a hlavně úplně prázdná. Zde spala Isabella, nebo tedy aspoň jí tam včera viděl usínat. Okamžitě pohotově vyskočil z postele, natáhl si tričko a už se hnal ke dveřím od místnosti; chystal se jít Isabellu někam hledat. Prudce za ně vzal a doslova vletěl ven, kde se ihned zarazil. Na chodbě v patře byla Isabella, která tam nervózně přecházela z místa na místo. Jeho výraz okamžitě změkl, s úlevou se opřel o futra dveří a spokojeně si oddechl: „Co to tady prosím tě děláš? Hodláš hned po ránu splnit krokový limit? Nebo doháníš včerejšek? Máš snad nějaký problém? Nebo mi spíše rovnou řekni, co tě trápí, abych nemusel střílet zbytečně naslepo."

Isabella sebou nepatrně trhla, zastavila se na místě a konečně se na něj dlouze zadívala. Vypadala tak nevinně a vystrašeně. Nezastavitelně si žmoulala konec pravého rukávu u mikiny a úplně přesně nevěděla, jak mu má své trápení popsat, aby to vyjádřilo směs úplně všeho, co v ten moment cítila: „Co bys dělal ty, kdyby se tvoje jméno objevilo na nějakém seznamu pro vrahy a lovce odměn? Co mám dělat já? Přeci s tím něco musím udělat nebo ne? Podle toho, jak se včera Spencer tvářil, to vypadá opravdu vážně. Není to jen nějaká drobnost!"

„Dobře; řekněme, že se nám tu objevil takový menší problém, ale nesmíš hned takhle panikařit. Všechno se to přeci dá vyřešit. Neslyšela jsi, co včera k tomu říkal ten kluk s počítačem? Dokáže zjistit, a i najít počítač potažmo osobu, která to zveřejnila. Tvoje jméno i tu královskou odměnu stáhnou a bude to vše v pořádku jako předtím! Nepanikař, zatím se nic neděje," odpověděl jí promyšleně Jackson a jemně se na ní usmál, aby svou odpověď ještě podtrhl důvěřivým úsměvem. Ona mu sice ten úsměv oplatila, ale nic mu na to neřekla a stočila svůj pohled ven. Hleděla z okna na nevyužitou zahradu za domem stejně jako včera.

Mezitím dole v přízemí už také bylo poměrně živo. Brady vysedával před televizí a se zaujetím sledoval seriál, který dávali každé ráno ve stejný čas. Měl to ztišené, aby příliš nerušil Spencera, který seděl za svým stolem v pracovním koutě. Možná by si kdosi klidně mohl myslet, že ani nešel spát, protože na té samé otočné židli seděl i včera, a i včera přemýšlel nad tím, jak se mohlo Isabelino jméno vůbec dostat na takový seznam jako byl killers-hunt. Bylo to opravdu šokující a ohromující zároveň. Něco si o ní už zjistil na internetu, a to ho jen utvrzovalo v tom co už věděl. Že to byl buď naprostý omyl, nebo jasný záměr.

A mezitím co on si tak tvrdě lámal hlavu a Brady koukal na televizi a snídal, tak Karen došla až k ještě neotevřené mezinárodní Company bance ve zkratce MCB, u které měla Isabella založený účet a omrkla všechny možné únikové cesty, které by se daly v případě nouze nejrychleji využít. Připravovala se na blížící se akci, kterou chtěli podniknout. Trochu si při té obchůzce připadala jako zloděj. Zpět do domu dorazila těsně před chvilkou, než dolů sešla Isabella i s Jacksonem. Dostali snídani, kterou Spencer pro všechny připravil a v odstrčené jídelně se do ní společně pustili, zatím co Karen sdělovala Spencerovi všechno, co se o bance a samotné budově dozvěděla. Domlouvali se a připravovali plán, jak jen takhle ve dvou ochrání takhle cenné zboží, kterým se Isabella přes noc stala.