Věnováno Siladril1 ❤
,,Petře, omlouvám se ti, že jsem nevěřil, že ty a tví sourozenci jste naše záchrana. Podcenil jsem vás. A hlavně tvé síly," omlouval se Kaspian, když se s Petrem procházeli po chodbách hradu a rozmlouvali spolu.
Petr se pousmál, ruku položenou na jílci meče, jenž měl u pasu. ,,To je v pořádku. Kdybych byl na tvém místě, také bych pochyboval." Kaspian tomu nerozuměl. Vždyť Petr měl ve tváři jasně vepsaný odhodlaný, čestný a vznešený výraz. On byl král. Vypadal sice opravdu mladě, ale byl moudrý a laskavý a jeho oči to potvrzovaly. Už jen z jeho postoje se dalo vyčíst, že se jedná o důležitou a vznešenou osobu.
,,Je škoda, že nebudeš smět vládnout na Cair Paravelu. Byl opravdu nádherný," povzdechl si Petr, který ono místo považoval za domov. Rozesmutnilo jej, když spolu se sourozenci zjistili, že jejich hrad už není.
,,Postavíme ho znovu. Cair Paravel je součástí Narnie. Musí tu být."
,,To velmi rád slyším," pokýval hlavou Petr. ,,Kéž bych ho směl ještě jednou spatřit."
,,Petře, myslíš si, že ze mne bude dobrý král? Že to dokážu?" Kaspian si náhle připadal vyděšeně a o svých pochybnostech dokázal rozmlouvat jedině s Petrem. ,,Bojím se, že na to nestačím, ale nechci dát Aslanovi důvod, aby si myslel, že za nic nestojím..."
Petr se na něj laskavě usmál a položil mu ruku na rameno. ,,Máš dobré srdce a jsi spravedlivý, Kaspiane. Bojoval jsi za Narnii, která ti je vděčná a oddaná. Chovej se k Narnianům, jako by ti byli rovni, a oni ti tvou dobrotu vrátí. Není to jednoduché, nebudu ti lhát, ale ty to dokážeš. Časem získáš zkušenosti, budeš starší a moudřejší. A stane se z tebe král, na nějž bude Narnie vzpomínat ještě dlouhá staletí."