Psychopat [TodoDeku]✓

•12•

Bylo ráno, moc jsem si nepamatoval co se včera stalo.

Vstal jsem z postele, a podíval se na mobil.

Je sedm, dobrý pomyslel jsem si, a přešel do kuchyně si nachystat snídani.

„Mamka už odešla?" protřel jsem si oči, a porozhlédl se po bytě.

„Asi jo" zamumlal jsem si pro sebe, a nachystal si snídani.

Po snídani jsem se šel převléknout do náhradní školní uniformy, protože sako ve kterém jsem včera přišel bylo jako bych ho vytáhl z popelnice.

Mírně jsem si poupravil vlasy, a vyčistil zuby.

Podíval jsem se na čas, a vzal si do ruky batoh s učivem.

Ještě sluchátka vzpomněl jsem si, a v botech si šel do pokoje pro sluchátka.

Zabalil jsem je do batohu, který jsem si následně nasadil na záda

Zamkl jsem dveře od našeho bytu, a nastoupil do výtahu.

Po chvíli jsem vyšel z paneláku, a šel směrem ke škole.
____________________________________

Hodiny ubíhaly rychleji než bych si přál, a já se nemohl zbavit myšlenek na Todorokiho.

Jeho obličej jsem viděl úplně všude.

„Paní učitelko mužů jít na záchod?" zvedl jsem se, a čekal na odpověď.

„Jdi" řekla, a dále se věnovala psaní na tabuli.

Prošel jsem třídou, a ocitl se na chodbě.

Mé kroky směřovaly k chlapeckým záchodům.

Rozhlížel jsem se všude možně, až jsem došel ke dveřím.

Přešel jsem k umyvadlu, a studenou vodou si opláchl obličej.

Nech mě už na pokoji...

Přivřel jsem víčka k sobě, a zas jsem ho viděl.

Toho sedmnáctiletého magora s půlenými vlasy, a rozdílnou barvou oči, jak se ke mně pomalu přibližuje, a pak...

Pak mě políbí.

Vyšel jsem ze školních záchodů, a šel zpátky do třídy.

Když v tom se ozvalo zvonění, které oznamovalo pauzu na oběd.

Doběhl jsem do třídy, kde už se všichni chystali odejít.

Přišel jsme ke své lavici, a začal si též balit věci.

Když jsem měl vše zbaleno, vyšel jsem ze třídy rovnou na oběd.

Na obědě jsem samozřejmě seděl jako vždy sám.

Však kdo by si sedal k někomu jako jsem já, že?

Iida na obědy nechodí, a Uraraka si sedla s holkama.

Aspoň někdo se baví pomyslel jsem si, a šel jídlo odnést.

Přišel jsem ke své skříňce, a začal si přezouvat boty.

Zamkl jsem skříňku, a mířil ke hlavním dveřím školy.

Vyšel jsem ven, a nadechl se čerstvého vzduchu.

Už chci být doma pomyslel jsem si, a rozešel se k obchodu, který máme blízko školy.

Když jsem vešel do obchodu, stále se na mě díval jeden kluk, který tu byl pravděpodobně na brigádě.

Bylo mi do dost nepříjemné.

Nasadil jsem si kapuci od mikiny, kterou jsem si před školou oblékl.

Popadl jsem vše pro co jsem tu byl, a šel co nejrychleji k pokladně.

Z kapsy jsem si začal vytahovat peněženku, a začal se hrabat mezi penězi.

Když v tom se na mém rameni objevila něčí ruka.

„Promiňte" ozval se něčí hlas, a já se otočil.

„Spadl vám občanský průkaz" řekl ten kluk, který se na ně neustále díval.

Uhl jsem pohledem, a vzal si průkaz zpátky.

„Děkuju" a s těmito slovy jsem se otočil zpátky.

„Počkejte" řekl ten kluk, a já se otočil.

„Nepotkali jsme se už někdy?" zeptal se.

„Určitě ne."

„Mohu se zeptat, jak se jmenujete?"

„Mohl sis to přečíst" řekl jsem, a před oči mu strčil občanku.

„Mám pocit, že jsem vás už někde potkal.

To jsem tak starý, že mi vyká?

„Já ten pocit nemám" odpověděl jsem chladně.

„Mohl...mohl bych se s vámi někdy setkat?"

„A to jako proč?"

„Chtěl bych vás pozvat na kávu" řekl nervózně.

„Nepiju kávu" řekl jsem jednoduše.

„No dobře, tak třeba na jídlo" řekl.

„Proč chceš abych s tebou někam šel?" zeptal jsem se podrážděně.

„Přijdete mi sympatický" řekl s mírným úsměvem.

On to nevzdá co?

„Fajn" povzdechl jsem si.

„Dej mi svůj mobil" řekl jsem, s on to bez jediné námitky udělal.

Podal mi do ruky jeho telefon, a já mu do kontaktů napsal své číslo.

„Teď mě omluv" řekl jsem, a hned na to došel k pokladně.

Vše jsem zaplatil, a vyšel z obchodu.

„Co to sakra bylo?" řekl jsem si pro sebe, a podíval se na čas.

Sakra už nestíhám.

Zrychlil jsem tempo a než jsem se nadál, stál jsem před psychiatrickou léčebnou.

Tak jsem tu po pěti dnech s novou kapitolou.

Od teď už budou kapitoly vycházet tak jako dříve - každý den.

Pokud se ti kapitola líbila, nezapomeň hlasovat ⭐.

Zatím bye 🇵🇱❤️🥦.