Hope [j.jg x k.th] ✔

Kapitola 4.

,,Sakra Kime..! Jste profesionál, nemůžete nechat včelu, aby Vás vyvedla z míry!" Pokáral mě hned ředitel a já si jen povzdechl. Zvedl jsem se ze židle a došel ke dveřím, které vedou z kanceláře pana Leeho na chodbu.

,,Myslím, že už mohu jít.. Řekl jste nám už přeci vše, no ne?" Dodal jsem ještě a naposledy se otočil čelem k řediteli a Soo Yuni.

,,Ano.. Nebráním Vám v odchodu.. Vyrážíte dnes k večeru, tak buďte včas připraven v hale..! Nemusí se na Vás stále někde čekat.." Pokývl mi hlavou pan Lee a já tedy otevřel dveře a rozešel se do své menší kanceláře, kde jsem stejně spíš jen odpočíval a nebo koukal na velkou plazmovou televizi, kterou jsem si koupil tak měsíc zpátky.

3rd PERSON P.O.V
Jeongguk, který ještě před chvílí odpočíval po vcelku náročné operaci, je momentálně znova veden na nějaký test. Sotva své nohy přijme k pohybu, ale v kroku mu pomáhají dva muži, kteří ho do oné místnosti vedou.

V ní už čeká Seokjin a připravuje si vše, co je nutné. Tím jsou ale pouze kovové kleště a jeden kovový znak. Přesněji znak ve tvaru podkovy, ve kterém je malý kroužek. Nakonec už potřebuje jen silný žár, aby mohl kov rozehřát.

Jeongguk je jako vždy přivázán koženými popruhy ke zdi, ale tentokrát mu sundají jeho delší tričko. Po minulém testu, jenž byl snad ten nejhorší, se bojí všeho a proto se klepe strachy. Do očí se mu hrnou slzy a kdyby mohl, hned by odsud utekl co nejdál.

Když Seokjin kovový znak zahřeje do takové míry, že je oranžovorudý, pousměje se a vezme ho do kleští.

,,Mám tu novinku.. Speciálně pro tebe. Jsi rád, Jeonggukie?" Zasměje se a dojde až k chlapci. Ten mu vystrašeně pohlédne do očí a rychle zakroutí hlavou.

,,N-nechte mě už prosím..! Nechci další... testy. Bolí to!!" Vytečou mu z očí první slzy.

Seokjin se pohrdavě zasměje, avšak hned poté zvážní. ,,To má bolet..! Musí to bolet! Jinak bychom nezjistili naprosto nic. Vzorek, který do tebe byl dán, se přizpůsobil.. Tvé tělo ho přijmulo a on přijal tvé tělo. Jsi jeden z mála, u kterých se to povedlo. Ostatní skončili.. Mrtví. Buď rád, že jsi dopadl takto..! Potřebujeme teď od tebe jedinou věc.. Vyvolat v tobě to monstrum, jímž jsi byl, když do tebe tvor vlezl. Potřebujeme o tobě zjistit co nejvíce věcí.." Vysvětlí chlapci výzkumník a ušklíbne se.

,,Bohužel.. jsi až moc odolný a nenecháš se vyprovokovat.. To je tvůj problém. Ztěžuješ si to."

"P-přestanu..! Všechno.. Všechno Vám usnadním!! J-jen mě prosím už nechte.." Vzlykne Jeongguk a křečovitě zavře oči. Seokjin nad ním jen pokroutí s úšklebkem hlavou.

,,To už by pak ale nebyla ta zábava.." Zašeptá a horký kov mu silně přiloží k boku, až chlapec vyjekne. Začne křičet bolestí a brečet. Prosit o to, aby toho nechal, ale s každou jeho prosbou cítí, jak se kovová podkova zarývá hloubš do jeho kůže a poté masa. Cítí tu bolest, jež mu vystřeluje do těla. Jeho bok je tím žhavým předmětem celý zarudlý a v části, kde je kov přiložen, spálený a má v něm doslova díru.

Skoro ani nemůže popadnout dech, jak moc křičí, vzlyká bolestí a neustále opakuje, že udělá cokoliv, když ho Seokjin nechá.

Ten si toho však nevšímá a do té doby,dokud si nemyslí, že je to dostačující, kovové kleště od jeho boku neodendavá. Když tak však udělá, pořádně si své dílo prohlédne a šťastně vydechne.

,,Každý tě teď pozná.. Už jsi jen můj objekt, na kterém si můžu testovat, jak budu chtít.. budu si s ním moct dělat, co budu chtít..! A nikdo mi v tom nemůže zabránit! Nikdo nemá tušení, co se tu děje. Že naše nevinná laboratoř, plná látek, ze kterých by se měli tvořit nové léky, má i svou temnou stránku.. Mnohem lepší stránku a hlavně zábavnější." Nepřestává se usmívat, zatímco Jeongguk sotva vnímá jeho slova.

Jelikož už tak byl opravdu hodně slabý a toto ho oslabilo ještě více, začíná ztrácet vědomí. Nemůže to nijak zastavit, prostě ho popadne únava a on jí bezprodleně podlehne, ať se děje, co se děje.

Udělá však to, co po něm tělo žádá anebo kontrolu nad ním převezme tvor v něm a způsobí nepěknou podívanou?

_______________________________________
Ah.. jsem na sebe pyšná, že jsem to stihla..! Xd Doufám, že se líbí a teď už doopravdy dobrou noc! <33